Článek
Žáci pátých, sedmých a devátých tříd základních škol mají za sebou jednotné přijímací testy. A nyní už vědí, jak pochodili. Někteří uchazeči mohou slavit, jiným zbyly oči pro pláč. Pomyslnou tlustou čáru mezi úspěšnými a neúspěšnými uchazeči ale nenarýsoval pouze výsledek přijímacích testů. Faktorů bylo mnohem více a rozhodně se nedá říci, že by byly k našim dětem zrovna férové. Naopak právem budí kontroverze.
Regionální rozdíly
Šance uchazeče výrazně ovlivňuje už jen to, kde se narodil. Rodiče možná před lety ani nenapadlo, že výběrem místa pro založení rodiny zároveň rozhodují o budoucnosti svého dítěte a jeho šancích na dosaženou úroveň vzdělání. Dostat se na gymnázium v Praze totiž není ani náhodou totéž, jako v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. V Praze se o pouhých 1772 míst na osmiletých gymnáziích popralo neuvěřitelných 5069 žáků. Naproti tomu v Ústeckém kraji se sešlo 892 uchazečů usilujících o celkem 645 míst. Podobná situace byla i v případě čtyřletých gymnázií. Tady dokonce v Ústeckém kraji ještě zbylo 10 volných míst, takže se vlastně na vytoužené gymnázium dostal každý úspěšný řešitel přijímacích testů.
Nesmyslně přidělované body za kroužky
O přijetí či nepřijetí nerozhoduje jen přijímací test. Další body se udělují za známky získané během školní docházky. Když pomineme, že ne každá základní škola je stejná a ne každý učitel má stejně postavený systém hodnocení, můžeme říci, že toto kritérium alespoň minimální smysl dává. Se spravedlností a rovnými šancemi však má také společného jen pramálo. Co je ale zcela do nebe volající, že některá gymnázia přidělovala body za to, že žák navštěvoval zájmové kroužky. Na první pohled se to možná nezdá, při bližším pohledu je toto pravidlo totální paskvil. Takto by se o budoucnosti dětí rozhodovat určitě nemělo.
Bodové zvýhodnění dětí za navštěvování kroužků některé jedince zvýhodňuje, jiné zase poškozuje
Za každý kroužek navštěvovaný dítětem alespoň 12 měsíců jsou totiž uchazeči přiděleny 3 body, přičemž maximální počet takto získaných bodů je 9. Uvažujme příklad. Anička navštěvuje 3 kroužky, tancování, flétna a výtvarný kroužek. Každý jedenkrát týdně. Získává tedy 9 bodů. Naproti tomu František hraje pouze košíkovou, trénink má ale každý týden třikrát plus o víkendu zápas. František bohužel obdrží pouze 3 body. Toto kritérium by podle mého soudu nemělo mít váhu ani při podání přihlášky na víceleté gymnázium v Kocourkově.
Socioekonomické rozdíly
Do jaké rodiny se člověk narodí, čím budou jeho rodiče a jací to budou lidé, to ovlivnit nedokážeme. Tento faktor nás přitom obrovsky ovlivňuje doslova na každém kroku. A ne jinak tomu je, když se rozhodujeme, kterým směrem se vydat po základní škole. Dle slov Tomáše Zatloukala, ústředního školního inspektora, z analýzy sto deseti tisíc uchazečů o střední školy jasně vyplývá, že žáci žijící v rodinách s vyšším socioekonomickým statusem výrazně častěji usilují o studium na gymnáziu. Naproti tomu žáci z problematických rodin odcházejí ve většině případů na učební obory, ač by někteří prokazatelně na gymnazijní studium měli.
Tento trend je způsoben vlivem domácího prostředí a tlakem rodičů, kteří byli nuceni co nejdříve začít pracovat a na studium tak nemohli pomýšlet. Nebo k němu prostě neměli potenciál a motivaci. Ještě horší je, že podobné chyby se zpravidla dědí. Rodiče přebírají chyby svých rodičů a do stejné mizérie zasazují i své děti. Těm nakonec nezbývá nic jiného, než do života vykročit v neúspěšných stopách svých předchůdců. A je malá pravděpodobnost, že se to podaří v rodové linii změnit. V bohatých rodinách je tomu přesně opačně, čímž se socioekonomické příkopy jen prohlubují.
Vím, že nežijeme v ideálním světě, kde platí spravedlivost a férovost pro všechny bez výjimky. Takového stavu ve společnosti ani docílit nelze. Domnívám se ale, že bychom se mohli pokusit napravit alespoň do očí bijící nesmysly. Minimálně v situacích, které se dotýkají budoucnosti našich dětí.
Zdroje:
