Článek
Naše populace stárne a do starobního důchodu odcházejí lidé v různých sociálních situacích i zdravotním stavu. Jak nově prožívají své každodenní starosti a jak tráví volný čas, by vydalo na samostatné povídání. Jednou ze skvělých možností je však oblast sebevzdělávání.
V případě seniorů většinou nejde o zvyšování či prohlubování odborné kvalifikace, ale spíše o zájmové studium – tedy o témata, na která dříve v pracovním životě nebyl čas ani prostor.
Právě tuto možnost nabízí projekt známý jako Univerzita třetího věku. Mezi průkopníky v této oblasti patří od roku 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. O rok později, v roce 1988, se ke studijním programům pro seniory připojila také Vysoká škola ekonomická v Praze.
Dnes studium v rámci Univerzit třetího věku nabízí většina českých veřejných vysokých škol. Senioři zde mohou navštěvovat předměty z oblasti společenských věd, jazyků, informatiky, umění či tělovýchovy. Studium probíhá většinou prezenčně, v některých případech je možné i on-line.
Zájem o tento typ studia je značný. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze studuje v téměř osmdesáti předmětech přibližně 800 seniorů. Pro mnohé z nich přitom studium neznamená pouze získávání nových znalostí, ale také důležitou společenskou aktivitu – možnost setkávat se s vrstevníky, sdílet zkušenosti a navazovat nová přátelství.
Význam Univerzity třetího věku tedy nespočívá pouze ve vzdělávání. Má také významný sociální a komunitní rozměr, který pomáhá seniorům zůstat aktivní, zapojení a v kontaktu se společností.
