Článek
Dovolte mi, abych se s vámi podělila o jednu situaci, která je názornou ukázkou toho, kdy morálka a čest jednotlivce selhala. Možná si budete myslet, že je příběh vymyšlený, ale musím vás zklamat - není. Ale když sami sebe nesprávně přesvědčíte, že vymyšlený je, aspoň se vám bude lépe spát.
Mladý a úspěšný muž ve věku kolem 35 let se nám v práci mezi řečí a s úsměvem pochlubil, jak „obírá“ stát. Vybudoval malou firmu, kterou se rozhodl prodat mému zaměstnavateli, a ještě nějakou dobu ve sloučené společnosti působil z důvodu toho, aby si vše správně sedlo. Vyinkasoval velice slušnou sumu, se kterou kdyby dobře naložil, nemusel by již pracovat. Jelikož už pracovat nepotřeboval, byl bez příjmu. Potud v naprostém pořádku a můžeme mu gratulovat k píli a úspěchu.
Jenže při jedné z pravidelných návštěvě firmy se u kávy rozhovořil, že si nyní užívá a dohání to, na co kvůli podnikání neměl čas. Zcela pochopitelně a právem. Avšak rozhodl se to vzít z gruntu a vysosat, co se dá. S úsměvem nám vyprávěl, jak je před státem za „nezaměstnanou socku“, a tak si mohl na pracovním úřadě dojít pro pětiměsíční podporu a pro příspěvek na bydlení.
Následně nám posluchačům vyrazil dech tím, když na závěr s bodrým smíchem dodal, že ještě k tomu všemu dosáhl na Nová zelená úsporám Light (dotační program pro seniory a pro lidi, kteří pobírají příspěvek na bydlení), kde získal dotaci ve výši 150 000 Kč na zateplení domu. Nebo na nová okna? To už si nepamatuji.
Následně dopil svou kávu, popřál nám hezký zbytek pracovního dne a my se po obědové pauze vrátili ke svým pracovním povinnostem. Toho dne se nám už pracovalo těžce.
Když člověk tyto informace vstřebal, alespoň zadoufal, že za éry svého podnikáni odváděl poctivě všechny daně tak, jak měl.
Uznávám tento případ je spíše extrém a nejspíše výjimka. Snad.
A jak je toto všechno možné? Nikoho nezajímal stav jeho účtu. Pouze, zda vykazuje nějaký přiznaný (ne)příjem. A máme vůbec být naštvaní na toho mladého muže, který jen využil toho, na co měl podle zákona právo nebo máme být spíše rozčilení na naše zákony, které toto dovolují?
Ač se nám to nemusí líbit sebevíc, tento pán se prostě jen řídil příslovím: „Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.“
