Článek
Stephen McDaniel a Lauren Giddings (oba 27) se potkali během studií práv na Mercer University. Bydleli ve stejném bytovém komplexu kousek od kampusu, kde žili i další studenti. Není proto divu, že na sebe často naráželi. Zatímco Lauren ho vnímala jen jako jednoho z mnoha spolužáků, on o ni postupně začal projevovat zájem.
Když ji po čase pozval na rande, slušně ho odmítla a celou věc považovala za uzavřenou.
Všechno vypadalo normálně
V létě roku 2011 odjela na svatbu své sestry. Rodině i přátelům řekla, že jakmile se vrátí domů, chce se naplno věnovat přípravě na advokátní zkoušky a na ostatní věci nebude mít moc času.
Když se pak vrátila zpět domů a několik dní se neozývala, její blízcí byli zpočátku klidní. Mysleli si, že je jen zabraná do učení. Jenže dny plynuly a ticho začalo být podezřelé.
Zlom nastal 29. června. Laurenina sestra Kaitlyn si uvědomila, že o ní nikdo nic neví a všechny pokusy dovolat se jí končily rovnou v hlasové schránce. Nakonec kontaktovala policii i svého otce, který okamžitě vyrazil do Maconu.
Kde je Lauren?
Ještě před příjezdem policie se vystrašení přátelé rozhodli jednat na vlastní pěst. Její kamarádka přesně věděla, kde má Lauren venku schovaný náhradní klíč, vzala ho a odemkla dveře. Na chodbě se k nim okamžitě připojil i Stephen McDaniel. Procházel s nimi jednotlivé místnosti a snažil se pomoci s hledáním jakékoliv stopy. Uvnitř však našli pouze její telefon a klíče, což všechny přítomné vyděsilo ještě víc. Lauren by totiž nikam bez těchto věcí neodešla.
Když na místo dorazily policejní hlídky, okamžitě začaly s prověřováním okolí. Případ rychle přitáhl pozornost médií a před bytovým komplexem se začali scházet televizní reportéři.
První známky podezření
Detektivové se rozhodli preventivně nahlédnout do bytů všech sousedů. Každý z nájemníků bez váhání souhlasil, s výjimkou Stephena McDaniela. Ten náhle znervózněl, začal se ohánět svým studiem práv a prohlásil, že si svůj osobní prostor přísně hlídá.
Nakonec jednomu z vyšetřovatelů dovolil pouze rychlou obhlídku, během které mu stál těsně za zády a nespustil z něj oči. Tehdy ještě nikdo netušil, jaké tajemství stěny jeho bytu skrývají.
Zkrat v přímém přenosu
Aby Stephen setřásl narůstající podezření, rozhodl se pro riskantní tah. Vyšel ven před dům, kde se aktivně nabídl novinářům z místní televizní stanice. O Lauren mluvil s lítostí a nic nenasvědčovalo tomu, že by věděl víc než ostatní.
Uprostřed natáčení však nastal šokující zvrat. Reportérka dostala horkou novinku z místa činu, otočila se na Stephena a řekla: „Právě zjišťujeme, že policie našla tělo. Co na to říkáte?“
McDaniel, který vteřinu předtím plynule mluvil, v ten moment absolutně zkameněl a z obličeje se mu vytratila veškerá barva. Šokovaně vyhrkl: „Tělo? Oni našli tělo?“ Začal se zadrhávat, těkal očima do prázdna a s otevřenými ústy lapal po dechu. Nedokázal už říct jedinou souvislou větu, hlas se mu zlomil a zmohl se jen na tiché: „Já… myslím, že si musím jít sednout.“
Jeho reakce se později stala jedním z nejznámějších záběrů spojených s celým případem.
Mezitím přibývaly důkazy, které vedly k němu. Když vyšetřovatelé získali povolení k důkladné prohlídce jeho bytu, začala do sebe celá skládačka zapadat.
Počítač odkryl jeho tajemství
Při domovní prohlídce našli Laurenino ukradené spodní prádlo, univerzální klíč od všech dveří a v jeho počítači stovky videí, jak svou spolužačku měsíce tajně natáčel přes okno. To byl však pouhý zlomek toho, co forenzní analýza z jeho pevného disku vytáhla.
Vyšetřovatelé zjistili, že měsíce před činem navíc studoval návody na rozřezávání lidských těl a vyhledával témata spojená s kanibalismem a sexuálními fetiši.
Aby svůj plán dotáhl k dokonalosti, v noci před vraždou zjišťoval harmonogram svozu odpadu. Chtěl si být jistý, kdy přijedou popeláři, aby stopy jeho činu zmizely dřív, než si kdokoli všimne, že Lauren zmizela.
Chtěl spáchat dokonalý zločin.
Díky všem těmto nálezům policie zpětně zrekonstruovala děsivý scénář. V noci na 26. června 2011 se Stephen vloupal pomocí univerzálního klíče do Laurenina bytu a uškrtil ji v posteli. Tělo odtáhl do koupelny, kde ho ve vaně rozřezal. Ze svého bytu si pak přinesl silné čisticí prostředky a bělidlo, kterými vanu i dlaždičky hodiny posedle drhnul. Kriminalisté však později v koupelně použili chemický luminol, pod kterým se celá vana díky neviditelným stopám krve děsivě rozzářila.
Trup odhodil do kontejneru před domem a spoléhal na to, že popeláři důkazy navždy odvezou. Svoz měl však ten den zpoždění a policie byla rychlejší. Hlavu a končetiny ukryl v kontejnerech v areálu právnické fakulty. Tyto ostatky se už nikdy nepodařilo najít.
U výslechu se ani nepohnul
Když maska tichého souseda definitivně padla, policisté Stephena převezli k výslechu. To, co následovalo, fascinuje kriminalisty a psychology dodnes.
Stephen na policejní stanici předvedl chování, které nemá v dějinách vyšetřování obdoby. Během dvanáctihodinového výslechu seděl na židli absolutně bez hnutí, jako kamenná socha. Nedal najevo žádné emoce, nehýbal se, neměnil výraz ve tváři a skoro ani nemrkal. Na otázky detektivů odpovídal chladným, monotónním hlasem, nebo jen tiše zíral do zdi.
Konec hry
Důkazů proti němu bylo ale příliš mnoho. Stephen McDaniel se nakonec přiznal a v dubnu 2014 byl odsouzen k doživotnímu trestu vězení. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 30 letech.
Zdoje:
