Americká vysoká škola zblízka

Začal mi můj podzimní semestr a řekla jsem si, že se podělím o nabyté zkušenosti s americkým vysokoškolským vzděláním.

Studovat vysokou školu jsem začala kvůli covidu. Do té doby jsem pracovala jako svatební koordinátorka na lodích Carnival a Norwegian, když připluly do přístavu New York City, a představovala si rozjetou kariéru ve svatebním průmyslu. To samozřejmě covid zarazil a já se ocitla zavřená doma s dětmi, kterým jsem musela pomáhat učit se díky roční distanční výuce.

Dcera byla v té době ve čtvrté třídě a syn v první a mně začaly docházet nedostatky, které mám tím, že nejsem rodilá Američanka. Například, velký důraz je kladen na americkou historii, o které jsem věděla jen datum objevení (1492, Kryštof Kolumbus), Den nezávislosti (4. červenec 1776), pár prezidentů a pak pojmy jako Bostonské pití čaje, Martin Luther King, válka Severu proti Jihu atd. Což není moc s ohledem na to, že se skoro každý dceřin úkol na psaní a čtení zaobíral obsáhlou americkou historií, o které jsem povětšinou slyšela poprvé. Nemluvě o psaní esejí a akademické gramatice.

Navíc jsem zjistila, že i když jsem si byla jistá, že rozumím matematice čtvrté třídy, tak jí nerozumím v angličtině. Základní otázky typu „Co je to za trojúhelník?“ k obrázku rovnoramenného trojúhelníku mě nechávaly tápat nad třemi odpověďmi, protože jsem neměla nejmenší tušení, co ta slova znamenají. Nikdy jsem totiž neměla v angličtině konverzaci o trojúhelnících. Pokud budete mít vy, níže je malý tahák:

Rok nato jsem začínala svůj první semestr na Borough of Manhattan Community College (BMCC), která se nachází na dolním Manhattanu kousek od Wall Street a je součástí City University of New York neboli CUNY (neplést si se soukromou univerzitou New York University - NYU). CUNY je síť 25 veřejných vysokých škol, do které patří mimo jiné Baruch College, CUNY School of Law, City College, Hunter College a Brooklyn City Tech.

Rozdíl mezi „community college“ a „college“ je v tom, že community college se specializují na dvouleté „Associate degree“, což je obdoba české nástavby, a college se specializují na „Bachelor's degree“, naše bakalářské studium. V rámci CUNY, pokud jste získali Associate degree na community college, máte zajištěný vstup do prakticky všech CUNY colleges, abyste si dodělali bakalářský titul. Pak máte možnost si udělat také „Master's degree“, což je obdoba českého magisterského studia.

K přijetí potřebujete tři věci. Za prvé, být občanem USA anebo držitelem zelené karty, tj. potřebujete mít takzvané „social security number“ (SSN), což je obdoba českého rodného čísla, bez kterého mimo jiné nemůžete pracovat.

Za druhé musíte doložit dokončené středoškolské vzdělání, a to buď „SAT score,“ což je povinný celonárodní výstupní test ze střední školy, nebo „TASC score,“ což je srovnávací test, pokud jste nechodili na střední školu v USA - výborný tříměsíční přípravný TASC kurz zdarma nabízí Kolumbijská univerzita - Columbia Community Impact.

A za třetí potřebujete peníze, protože cena jednoho semestru s 12 kredity (4 předměty po 3 kreditech) se pohybuje okolo 3 500 dolarů a víc v závislosti na tom, jestli jste studentem, který žije ve státě, ve kterém také studuje. Nejvyšší školné potom platí zahraniční studenti.

Předtím, než se začnete ptát, kde jsem na to vzala, dovolte mi ujistit vás, že nepatřím k té movitější „polovině“ a ani jsem nemusela vyloupit banku nebo se zadlužit na řadu let u bankovních společností, které se specializují na studentské půjčky. Objevila jsem totiž kouzelné slovíčko všech amerických vysokoškoláků - FAFSA.

Free Application for Federal Student Aid, neboli FAFSA, je alfou a omegou amerického vysokého školství. Tento federální program zaručuje stipendium (jeho výše se liší na základě vašeho příjmu, ale může být i v plné výši školného) na základě tří jednoduchých kritérií, z čehož dvě studenti splňují přijetím na vysokou školu: „social security number (SSN)“ a „SAT/TASC score.“ Třetím kritériem je rodinný příjem nižší než průměrný příjem státu, ve kterém žijete. V mém případě bylo nutné dokázat, že moje výdělky jsou nižší než průměrný příjem ve státě New York (cca 100 000 dolarů ročně), což pro mě jako matku samoživitelku nebyl vůbec problém.

Co víc, není tu jen federální program FAFSA, ale v New Yorku je také HESC, což je program jen pro občany tohoto státu, kteří tu žijí minimálně rok. Tento program nabízí další stipendium v řádu několika tisíc dolarů, a pokud jste se kvalifikovali na FAFSA, tak se automaticky kvalifikujete také na HESC. Musíte však každý rok vyplňovat novou aplikaci. V konečném důsledku to znamená, že nejenomže neplatíte žádné školné, ale navíc každý semestr dostáváte stipendium v hodnotě asi 60-70 procent školného. Tento program je omezen na 6 let studií, ale zaručuje, že budete moci vystudovat nejen bakalářské, ale také magisterské studium.

Pokud jste držitelem FAFSA a HESC, pak se můžete také účastnit programu Federal Work a Study, což vám zaručuje rozpočet asi 4 000 dolarů na rok (2 semestry), které si můžete vydělat prací pro vaši školu nebo jiného zaměstnavatele, který je schválený školou.

Jak vidíte, studovat vysokou školu se tu opravdu vyplatí, pokud jste tedy Američan nebo držitel zelené karty s podprůměrnými výdělky. Na druhé straně tohoto utopicky idylického modelu jsou ti, kteří neprošli sítem. Studenti, kteří vydělávají víc, než je dovoleno (nebo jejich rodiče, pokud pořád žijí pod jejich střechou), studenti, kteří sem přišli ilegálně s rodiči jako malí, a tudíž nemají SSN (tzv. DACA), studenti, kteří dluží peníze tím, že přestali chodit na přednášky a teď se vrátili a jsou v podmínce, studenti, kteří mají prospěch horší než 2.0, a pak samozřejmě zahraniční studenti (držitelé F víza), kteří to mají ze všech těchto skupin nejhorší, pokud nejsou jejich rodiče takzvaně „ve vatě.“

Jako zahraniční student se totiž nekvalifikujete na žádné federální ani státní stipendium. Nemůžete se účastnit „work a study programu“ a samozřejmě nemůžete legálně pracovat. To vše zatímco platíte to nejvyšší školné a zjišťujete, že máte mnohem větší přehled než většina vašich spolužáků. Navíc pokud přestupujete na jinou školu, ne všechny vaše kredity se musí počítat. Zažila jsem spolužáka, který byl zahraničním studentem a který po 5 semestrech ukončených s Associate Degree, přešel na čtyřletou college a tam mu uznali pouze 20 kreditů ze 60.

Jak vidíte, americké vysokoškolské vzdělávání není bez svých výzev a komplikací. Jak už jsem zmínila, na první pohled se může zdát, že je americký systém štědrý a spravedlivý a nabízí každému příležitost, ale realita je mnohem složitější.

Nicméně, pokud někdo z vás přemýšlí o podobné cestě, ať už ve Spojených státech, nebo jinde, doporučuji, abyste se nenechali odradit prvotními obtížemi. Věřím totiž, že investice do vzdělání, ať už finanční, či časová, je jednou z nejlepších investic, které můžete udělat – nejen pro svou kariéru, ale i pro svůj osobní růst a naplnění.

Ať už jste kdekoliv na své cestě - Good Luck!