Článek
Školní jídelna může být pro děti místem mnoha zážitků a vzpomínek. Kromě společného stolování s kamarády si mnoho dětí pamatuje také rozhovory s kuchařkami. Kuchařky nejsou ve školní jídelně jen pracovnice, ale i důležitou součástí celkové atmosféry. Jejich úsměvy, vstřícnost a schopnost naslouchat přispívají k příjemnému prostředí, kde se děti cítí dobře. Děti si je pamatují podle přístupu, třeba když ochotně přidají knedlík navíc nebo je povzbudí s úsměvem: ,, Jen si dej, ať vyrosteš!“ Někdo se snaží do sebe dostat maximum knedlíků, a tak vznikají veselé soutěže, kdo se zapíše do ,,jídelnové knihy rekordů.“
Tady jsou některé vtipné hlášky dětí:
,,Paní kuchařko, táta miluje zdravé jídlo, ale stejně si vždy vezme chipsy. Paní učitelka nám říkala, že chipsy nejsou zdravé. A když mu to doma přetlumočím, říká, že je to brambora a ta je prý zdravá. Tak kdo má pravdu? On nebo paní učitelka?“
Děti mají školní besedu na téma zdravé a nezdravé potraviny. Paní učitelka jim ukazuje a vysvětluje potravinovou pyramidu, která má poschodí. První poschodí obývá rodina obilninová (pečivo, rýže, ovesné vločky, těstoviny…). Druhé poschodí obývají dvě rodiny – ovocná a zeleninová. Každé poschodí má určité potraviny. Na druhý den přijde druhačka Terezka na oběd a kuchařka jí nabízí, ať si vezme k polévce chléb. Holčička se na ni podívá a oznámí: „Dnes první poschodí vynechávám.“
,,Můžu prosím dostat více toho hráče?“ Paní kuchařka se zeptá: ,,Ty myslíš hrášek, že?“ Ondra odpoví: ,, Jo, jo, více toho zelenýho, co kouká z talíře.“
K obědu máme buchty. Laurinka si povzdychne: „To mi zase břuch zbachratí.“
„Paní kuchařko, co je to za maso?“ Na odpověď, že je to vepřové, se Toníček zeptá: ,,A to je z krávy nebo z kuřete?“
U okýnka: „Paní kuchařko, já nemožu maso, protože mám zvýšený cholesterol.“
„Jsi v jídelně, nekřič tak “ napomíná chlapečka paní učitelka. „Já nekřičím, to taťkův silný hlas se projevuje.“
„Z které jsi třídy?“ Po chvilce přemýšlení Honzík odpoví: „No přeci z té, kde se učíme.“
U okýnka: „Musím sníst rychle ten oběd, ať to mám za sebou.“
Chlapec nesnědl polévku a při vrácení říká paní kuchařce: ,,Ta polévka byla tak moc horká, že jsem z ní dostal chemickou reakci a začal hrozně kašlat.“
,,Maruško, proč sis nevzala jablíčko k obědu?“ ptá se paní kuchařka. Maruška odpoví: ,,Když my máme ve sklepě celý jablečný sad a já mám pak z nich břichabol.“
Děti nemají příliš v oblibě luštěninová jídla a Martínek z první třídy u výdeje prohodí: ,,Těším se na středu, to bude řízek! Dneska to prostě nějak přežiju.“
,,Když zavřu oči a rychle to polknu, ani si nevšimnu, co to bylo!“ jedna z dalších hlášek chlapečka, kdy byla na oběd brokolice.
Potravinová pyramida
Děti mají úžasnou schopnost upřímně a bez zábran vyjadřovat své myšlenky a pocity, což často vede k nezapomenutelným hláškám, které pobaví každého v jídelně. Jsou to vzpomínky, které je budou provázet i po odchodu ze školní lavice.
