Článek
Až pak přišel chaos. Během několika minut začal Airbus vysílat automatická varování o kouři v kabině, poruchách systémů a požáru v prostoru pod kokpitem. Krátce nato se letadlo zřítilo do moře jižně od Kréty. Nikdo nepřežil.
Následující roky ale nepřinesly odpověď — spíš otevřely jednu z nejpodivnějších leteckých záhad posledních desetiletí.
trasa letu
První podezření: bomba a terorismus
Jen několik měsíců před katastrofou otřásl světem atentát na ruský Airbus nad Sinají. Proto když zmizel další egyptský letoun, mnoho politiků i médií okamžitě předpokládalo teroristický útok.
Podezření posílila i data z letadla.
Systém ACARS totiž krátce před pádem zaznamenal:
- kouř na palubě,
- kouř v avionickém prostoru pod kokpitem,
- poruchy oken v kokpitu,
- selhání řídicích počítačů,
- a postupné kolabování dalších systémů.
Zvenčí to působilo jako exploze nebo požár po bombovém útoku.
Jenže žádná teroristická organizace se nikdy nepřihlásila. A vyšetřování začalo narážet na podivné rozpory.
Letadlo se nerozpadlo. Hořelo zaživa.
Řecké radary ukázaly něco zvláštního.
Airbus se po ztrátě kontaktu nerozpadl ve vzduchu. Místo toho ještě několik minut pokračoval v letu — nebo spíš v nekontrolovaném pádu. Stroj se dostal do spirály a padal k moři prakticky v jednom kuse.
To bylo důležité.
Bombový útok totiž obvykle způsobí okamžitou destrukci konstrukce. Tady ale letadlo umíralo postupně. Něco uvnitř ho doslova ničilo zevnitř.
Francouzští vyšetřovatelé z úřadu BEA proto začali prosazovat úplně jinou teorii.
A ta zněla téměř absurdně.
Teorie, která zněla šíleně: cigareta v kokpitu
Podle francouzských expertů mohl celý požár vzniknout kombinací dvou věcí:
- unikajícího kyslíku z pilotní masky,
- a cigarety zapálené v kokpitu.
Zní to neuvěřitelně. Jenže problém byl v tom, že piloti EgyptAir tehdy skutečně mohli v kokpitu kouřit. Letadla měla dokonce stále instalované popelníky.
Vyšetřovatelé zjistili, že nouzová kyslíková maska druhého pilota mohla být omylem nastavena do režimu „emergency“, při kterém neustále proudí kyslík pod tlakem. V prostředí obohaceném kyslíkem přitom stačí i malá jiskra a oheň se začne šířit extrémně rychle.
Francouzi následně provedli sérii experimentů v maketě kokpitu Airbusu A320.
Výsledek byl děsivý.
Když simulovali únik kyslíku a zapálení ohně v prostoru masky, během několika sekund vyšlehly vysoké plameny. Oheň rychle pohltil panely za sedadlem druhého pilota, kokpit se zaplnil hustým černým kouřem a postupně začaly selhávat palubní počítače. Přesně stejně jako u letu 804.
Poslední minuty v kokpitu
Záznam z kokpitového diktafonu nikdy nebyl celý zveřejněn. Vyšetřovatelé ale popsali jeho průběh.
Krátce před katastrofou bylo v kokpitu klidno. Piloti mluvili běžně, v pozadí hrála hudba. Kapitán si dokonce stěžoval, že mu je zima, a požádal stevarda o deku a polštář.
Pak se během několika sekund všechno změnilo.
Ozvala se varování o kouři. Následoval křik „Fire!“ — požár. Posádka se pravděpodobně snažila zavřít dveře kokpitu a použít hasicí přístroj. Jenže oheň se šířil příliš rychle.
Vyšetřovatelé se dokonce pokusili analyzovat zvuky alarmů, aby zjistili, zda byly dveře kokpitu otevřené nebo zavřené. Podle jejich závěrů se posádka zřejmě snažila zabránit proniknutí kouře do kabiny, ale situace se rychle vymkla kontrole.
Během necelých tří minut začaly postupně umírat jednotlivé systémy letadla:
- autopilot
- řídicí počítače
- komunikace
- záznamníky letu
- transpondér
Pak už zůstalo jen ticho.
Egypt vs. Francie
A právě tady se případ změnil z tragédie v politickou válku.
Egyptské úřady po letech vydaly vlastní závěrečnou zprávu. Podle ní letadlo zničila exploze v prostoru kuchyňky za kokpitem — tedy pravděpodobně bomba nebo výbušné zařízení.
Francouzský BEA to ale odmítl.
Podle Francouzů neexistoval důkaz o explozi a egyptská teorie ignorovala technická data i výsledky experimentů s požárem v kokpitu. Za nejpravděpodobnější příčinu proto označili požár způsobený kombinací kyslíku a cigarety.
Dodnes tak existují dvě oficiální verze stejné katastrofy.
Katastrofa, která možná nikdy nemusela nastat
Pokud je francouzská verze správná, pak je příběh letu 804 jedním z nejabsurdnějších leteckých neštěstí moderní doby.
Ne bomba.
Ne technická závada.
Ne terorismus.
Ale obyčejná cigareta v prostředí obohaceném kyslíkem.
Právě to dělá celý případ tak děsivý. Stačila drobná chyba, několik vteřin a moderní dopravní letadlo se změnilo v hořící past vysoko nad nočním Středozemním mořem.
A možná ještě děsivější je něco jiného:
že ani po letech se státy a vyšetřovatelé nedokázali shodnout, co se vlastně stalo.
Zdroje:
