Článek
Když se tragédie opakuje příliš často
Existují případy, které překročí hranici běžné kriminalistiky a změní i způsob, jakým přemýšlí medicína. Kauza Marthy Ann Johnson patří přesně mezi ně.
Na první pohled šlo o sérii rodinných tragédií. Mladá žena Martha Ann Johnson z amerického státu Georgia přišla během let 1977 až 1982 o čtyři děti. Lékaři u dvou úmrtí stanovili diagnózu SIDS (Sudden Infant Death Syndrome) — syndrom náhlého úmrtí kojence. Další úmrtí byla vysvětlena jako nevysvětlitelné zdravotní komplikace.
Jenže později se ukázalo, že minimálně dvě děti nezemřely přirozenou smrtí. Zabila je jejich vlastní matka.
Tento případ vedl k zásadní otázce, kterou si začali klást pediatři, patologové i kriminalisté po celém světě: Kolik dětských úmrtí označených jako SIDS ve skutečnosti nebylo přirozených?
První dítě zemřelo po partnerské hádce
Psal se rok 1977. Marthě Ann Johnson bylo 21 let a žila se svým třetím manželem Earlem Bowenem v komplikovaném vztahu plném konfliktů a usmiřování. Po jedné z prudkých hádek muž odešel z domu.
Krátce poté, co se Bowen po hádce odstěhoval, byl syn James Taylor převezen do nemocnice, kde byl prohlášen za mrtvého. Lékaři stanovili příčinu smrti jako SIDS.
Dnes je tento závěr alarmující. SIDS se totiž téměř výhradně vztahuje na kojence do jednoho roku věku, nejčastěji mezi druhým a čtvrtým měsícem života. U dvouletého dítěte by dnes taková diagnóza byla mimořádně nepravděpodobná. Jenže v 70. letech nebyla diagnostická kritéria tak přísná jako dnes. Mnoho nevysvětlených úmrtí malých dětí jednoduše skončilo pod štítkem „SIDS“.
Druhé úmrtí vzbudilo první pochybnosti
Po smrti Jamese se manželé usmířili, měli další děti a pokračovali ve společném životě. Pak přišla další tragédie. V roce 1980 zemřela tříměsíční dcera Tibitha. Diagnóza? Opět SIDS.
K tomuto incidentu došlo opět po prudké hádce a odchodu Bowena. Přestože Bowen začal být znepokojený a přišlo mu to podezřelé, tak se k rodině vrátil. Dvě mrtvé děti v jedné rodině byly statisticky mimořádně neobvyklé. Přesto neexistoval přímý důkaz, který by vedl k trestnímu vyšetřování.
Třetí a čtvrté dítě už měly být varováním
Následovala smrt syna Earla Jr. Lékaři hovořili o záchvatovitém onemocnění a zdravotních komplikacích nejasného původu. Ani třetí úmrtí v jedné rodině ale tehdy nespustilo hlubší vyšetřování.
Nejvíce znepokojivý byl případ nejstarší dcery Jenny Ann Wright. Podle pozdějších výpovědí sociálním pracovníkům údajně řekla, že se své matky bojí. Přesto byla vrácena domů a rok nato byla mrtvá. Její smrt byla označena jako udušení z neurčité příčiny. Teprve zde začala policie vnímat, že nejde jen o sérii tragických náhod. Ale ani tak nedošlo k okamžitému trestnímu stíhání.
Přiznání, které šokovalo Ameriku
Zlom přišel až v roce 1989. Investigativní novináři z Atlanta Journal-Constitutionotevřeli staré případy a upozornili na děsivý vzorec. Vyšetřovatelé začali analyzovat podobnosti mezi úmrtími a narazili na alarmující vzorec: děti umíraly opakovaně v obdobích, kdy Martha procházela krizí ve vztazích.
Po zatčení poskytla policii přiznání, které se nahrálo na video. Přiznala, že zabila dvě děti — Jamese a Jenny. Uvedla, že je usmrtila tak, že si na ně během spánku sedla a udusila je vlastní vahou. V době výpovědi vážila přes 110 kilogramů.
Motiv byl mrazivý. Tvrdila, že po smrti dětí získávala větší pozornost a soucit od partnera. Později své přiznání odvolala s tvrzením, že byla pod psychickým tlakem. Porota jí ale neuvěřila. V roce 1990 byla odsouzena za vraždu prvního stupně a dostala doživotní trest.
Zlomový moment pro medicínu
Tento případ měl širší dopad než jen trestní rozsudek. Lékaři, pediatři i soudní patologové si začali klást nepříjemnou otázku: Mohou být některé případy SIDS ve skutečnosti vraždy?
SIDS, tedy syndrom náhlého úmrtí kojence, označuje náhlé a nevysvětlené úmrtí dítěte mladšího jednoho roku, které zůstane neobjasněné i po pitvě, analýze místa úmrtí a přezkoumání zdravotní historie. Jde o diagnózu vyloučením — stanoví se tehdy, když se nenajde žádná jiná příčina.
Lékaři si začali uvědomovat nepříjemnou realitu: Udušení dítěte často nezanechá jednoznačné stopy.
To znamenalo, že některé vraždy mohly být mylně označeny jako SIDS.
V 80. a 90. letech začali odborníci podrobněji studovat opakovaná dětská úmrtí v jedné rodině. Objevilo se několik případů, kdy rodiče zneužili skutečnosti, že udušení dítěte může zanechat jen minimální forenzní stopy.
Velký vliv měl i britský pediatr Roy Meadow, který formuloval kontroverzní pravidlo, že „jedno úmrtí může být tragédie, dvě podezření a tři vražda, dokud se neprokáže opak“. Přestože byl tento výrok později kritizován za přílišnou zjednodušenost, pomohl otevřít diskusi o skrytém zabíjení dětí v rodinách.
Dnes jsou proto vyšetřovací standardy výrazně přísnější. Každé nevysvětlené úmrtí kojence zahrnuje:
· podrobná pitva,
· analýza místa úmrtí,
· rekonstrukce spánkové polohy,
· přezkum zdravotní historie rodiny,
· a v některých případech i psychologické hodnocení pečujících osob.
Odborníci začali rozlišovat mezi:
- skutečným SIDS,
- náhodným udušením během spánku,
- a úmyslným zabitím dítěte.
Případ Marthy Ann Johnson tak skutečně patří mezi kauzy, které vedly k přísnějšímu vyšetřování náhlých úmrtí kojenců. Neznamená to však, že SIDS je „zástěrka pro vraždy“.
Moderní výzkum potvrzuje, že SIDS je reálný medicínský fenomén spojený s komplexní kombinací neurologických, respiračních a environmentálních faktorů. Většina případů SIDS nemá nic společného s násilím.
Další podobné případy
Případ Johnson nebyl ojedinělý. V následujících letech vyšlo najevo několik dalších šokujících případů.
Waneta Hoyt
Američanka z New Yorku přišla mezi lety 1965–1971 o pět dětí. Všechna úmrtí byla původně označena jako SIDS. Později se přiznala, že děti udusila. Její případ otřásl pediatrií v USA.
Marybeth Tinning
Žena z New Yorku přišla během 14 let o devět dětí. Některá úmrtí byla označena jako SIDS, jiná jako nevysvětlitelná. Nakonec byla odsouzena za vraždu jedné dcery, ale mnoho odborníků je přesvědčeno, že zabila více dětí.
Beverley Allitt
Britská zdravotní sestra zavraždila počátkem 90. let čtyři děti a další se pokusila zabít. Ačkoli nešlo o SIDS případy, její kauza ukázala, jak snadno lze dětské zdravotní kolapsy zamaskovat.
Zdroje
https://www.history.com/this-day-in-history/july-3/a-mother-is-arrested-and-accused-of-killing-her-four-children
https://law.justia.com/cases/georgia/supreme-court/1991/41359-1.html
https://www.nichd.nih.gov/health/topics/sids
https://publications.aap.org
https://www.ajc.com
Rozhodnutí soudu: Johnson v. State (Georgia Supreme Court, 1991) — přepis přiznání a soudní fakta
