Článek
Jmenovala se Moravská strana lidová. Dnes je téměř zapomenutá. Přesto její krátký příběh překvapivě dobře ukazuje, jak hluboké byly konflikty české politiky už před první světovou válkou.
Strana vznikla v březnu 1913 v Brně kolem advokáta Hynka Bulína. Nebyla to revoluční ani masová politická síla. Naopak. Její představitelé chtěli brzdit radikalizaci české politiky na Moravě a obnovit užší spolupráci s mladočechy v Čechách. Tvrdili, že české politické strany se místo obrany společných zájmů začaly vzájemně ničit.
Válka uvnitř českého politického tábora
Hlavním protivníkem Bulínovy skupiny nebyli ani němečtí politici, ani katolické strany. Nejostřeji útočila na vlastní někdejší spojence — Lidovou stranu pokrokovou vedenou Adolfem Stránským, vydavatelem Lidových novin.
Právě uvnitř této strany totiž vznikl konflikt, z něhož se Moravská strana lidová zrodila. Část politiků byla nespokojena s tím, že Stránského vedení stále více spolupracovalo se sociální demokracií a agrárníky v rámci takzvaného „bloku pokrokových stran“. Kritici tvrdili, že jde o účelové spojenectví, které českou politiku rozděluje a oslabuje.
Hynek Bulín patřil mezi nejvýraznější odpůrce tohoto směru. Prosazoval užší návaznost moravské politiky na Kramářovy mladočechy v Čechách a odmítal, aby moravské strany vedly vlastní „separátní“ politiku. Podle něj české zájmy vyžadovaly jednotný postup napříč českými zeměmi.
Moravská strana lidová se proto stylizovala do role umírněné národněliberální síly, která chtěla stát mezi radikální levicí a sílícím politickým katolicismem.
Strana jednoho muže
Nová strana měla ambiciózní program. Chtěla oslovit živnostníky, podnikatele, úředníky, učitele i vzdělané městské vrstvy. Zdůrazňovala efektivní samosprávu, silnou obecní politiku a jednotu českého národního tábora.
Ve skutečnosti ale zůstala především projektem Hynka Bulína a okruhu jeho podporovatelů.
Jejím skutečným centrem nebyla rozsáhlá stranická organizace, ale noviny Moravské listy, které Bulín založil krátce před vznikem strany. Ty fungovaly zároveň jako tiskový orgán, sekretariát i hlavní nástroj politické agitace.
Právě přes Moravské listy vedla strana tvrdou kampaň proti Stránského politice. Kritizovala „blokové“ dohody, zákulisní vyjednávání i rostoucí polarizaci českého veřejného života. Bulínovci tvrdili, že české strany místo řešení národních problémů vedou nekonečné osobní a mocenské války.
Politický střed bez voličů
Moravská strana lidová ale narazila na zásadní problém: pro umírněný střed už tehdy zbývalo v politice málo prostoru.
V zemských volbách roku 1913 strana prakticky neuspěla. Do zemského sněmu se dostal pouze samotný Hynek Bulín. Ostatní kandidáti propadli.
Ukázalo se, že většina voličů už byla pevně rozdělená mezi existující politické tábory — agrárníky, sociální demokraty, katolické strany nebo lidové pokrokáře. Bulínova skupina nedokázala vytvořit silnou vlastní voličskou základnu.
Přesto byla její kritika hlasitá. Moravské listy opakovaně útočily na „nepřirozené“ koalice a varovaly, že rozhádanost české politiky oslabuje české postavení vůči německým politickým reprezentacím na Moravě.
Strana se snažila vystupovat jako hlas rozumné, věcné a disciplinované politiky proti tehdejšímu politickému „humbuku“, jak sama říkala.
Připomeňme si
- Jak Hynek Bulín založil vlastní stranu prakticky proti vlastnímu politickému táboru. Moravská strana lidová nevznikla jako opozice proti katolíkům nebo socialistům, ale jako vzpoura části národněliberálních politiků proti Adolfu Stránskému a jeho Lidové straně pokrokové.
- Jak se z novin stal základ politické strany. Bulínovy Moravské listy nebyly jen tiskovým orgánem — redakce v Brně fungovala zároveň jako sekretariát, organizační centrum i hlavní nástroj politického boje proti Stránského Lidovým novinám.
- Jak se moravští liberálové rozhádali kvůli sociální demokracii. Bulínovo křídlo odmítalo spolupráci Lidové strany pokrokové se sociálními demokraty a agrárníky v rámci „bloku pokrokových stran“. Tvrdilo, že jde o účelové spojenectví, které oslabuje českou politiku a zbytečně ji radikalizuje.
- Jak se Karel Kramář pokoušel získat Moravu zpět pod vliv mladočechů. Bulín a jeho stoupenci byli úzce propojeni s Kramářovou politikou v Čechách a vystupovali proti tomu, aby moravské strany vedly vlastní oddělenou politickou linii.
- Jak měla Moravská strana lidová ambice stát se stranou „středních stavů“ — ale téměř bez voličů. Oslovovala podnikatele, živnostníky, úředníky i inteligenci, jenže většina těchto skupin už byla pevně rozdělená mezi existující strany. Ve volbách roku 1913 tak uspěl pouze samotný Hynek Bulín.
- Jak se z Bulínova protivníka nakonec stal jeho spojenec. Přestože Bulín před válkou ostře útočil na Stránského politiku, během války se oba proudy postupně sblížily v domácím odboji a po roce 1918 skončily společně v České státoprávní demokracii.
- Jak Moravská strana lidová zmizela dřív, než se mohla skutečně etablovat. Vznikla jen rok před první světovou válkou a válka její vývoj prakticky zastavila. Po roce 1918 už nikdo neusiloval o její obnovu.
Konec přišel rychle
Po vypuknutí první světové války činnost většiny politických stran prakticky ustala a Moravská strana lidová už nebyla obnovena. Její krátká existence skončila stejně rychle, jako začala.
Hynek Bulín se během války angažoval jako obhájce českých politických obviněných a později se zapojil i do domácího odboje. Na konci války pak pomáhal organizovat převzetí moci na Moravě po vzniku Československa.
Po roce 1918 už neusiloval o obnovu své strany. Spolu s dalšími příznivci přešel do České státoprávní demokracie, která sjednotila většinu českých měšťanských a liberálních stran.
Moravská strana lidová tak zůstala jen krátkou epizodou českých politických dějin. Přesto dobře ukazuje, že česká politika před rokem 1914 nebyla rozdělena jen mezi nacionalisty, socialisty a katolické strany. Existovala i snaha udržet liberální a umírněný politický střed — jen pro něj tehdy nebylo mnoho místa.
Zdroj
Celou kapitolu o Moravské straně lidové — od konfliktu uvnitř Lidové strany pokrokové přes vznik Bulínovy opozice, spor o spolupráci se sociální demokracií, budování Moravských listů, zemské volby roku 1913 až po zánik strany během první světové války — napsal do knihy Politické strany a stranické systémy. Encyklopedický přehled jejich historie v českých zemích a v Československu 1848–2024 historik Jiří Malíř.
Editoři: prof. Jiří Malíř a prof. Pavel Marek. Autorský kolektiv více než 60 historiků a politologů. Dva svazky, 2 096 stran, formát B5, pevný obal, vazba šitá, pouzdro. Vydalo nakladatelství KAULI PUBLISHING v roce 2025.
Jiří Malíř, Pavel Marek a kol. - Politické strany a stranické systémy, KAULI PUBLISHING, 2025.
