Článek
Dne 19. srpna 2004 zaregistrovalo Ministerstvo vnitra České republiky hnutí s neohrabaným názvem Nezávislí starostové pro kraj. Jeho ambice sahaly přesně tak daleko, jak název naznačoval: Zlínský kraj. O dvacet let později seděli čtyři ministři tohoto hnutí ve vládě, jeho předseda byl místopředsedou vlády a ministrem vnitra, jeho senátoři tvoří jeden z největších klubů v horní komoře a jeho starostové vedou stovky obcí po celé republice.
Odpověď na úspěch hnutí je současně prostá i komplexní: trpělivost, spojenectví a skutečnost, že v české politice existuje obrovská poptávka po lidech, kteří „něco reálně dělají“. A rovněž fakt, že kroužkování – zdánlivě marginální volební mechanismus – dokáže přepsat výsledky voleb způsobem, který nikdo nepředvídal.
Česká CDU/CSU
Při sledování STAN lze srovnat vztah tohoto hnutí a Starostů pro Liberecký kraj (SLK) s německým tandemem CDU a CSU. STAN působí ve všech krajích kromě Libereckého. SLK působí pouze v Libereckém kraji. Nekonkurují si – spolupracují. Na webu STAN jsou funkcionáři SLK uvedeni vedle vlastních krajských organizací, jako by šlo o jednu stranu.
Přitom SLK je příběh sám o sobě. Čtyřikrát po sobě vyhrálo krajské volby v Libereckém kraji – naposledy s 34,75 % hlasů. Jeho lídr Martin Půta třikrát stanul v čele hejtmanství. A to navzdory trestnímu stíhání, které trvá od roku 2014 a které dodnes nebylo pravomocně uzavřeno. Voliči v Libereckém kraji evidentně vědí, koho volí – a proč.
Milníky STAN
- Jak hnutí vyrostlo ze tří starostů zlínských obcí – Vysokého Pole, Suché Lozi a Újezdu u Valašských Klobouk – a jak si dva z nich na prvním sněmu prohodili funkce předsedy a místopředsedy
- Jak spojenectví s TOP 09 přineslo STAN první ministerské křeslo (kulturu) a devět poslanců – ale jak se partnerství postupně vyčerpalo a hnutí se rozhodlo jít v roce 2017 poprvé do sněmovních voleb samo, s minimem prostředků, a těsně se protlačilo přes pětiprocentní klauzuli
- Jak koalice s Piráty v roce 2021 skončila poměrem 33 poslanců STAN ku čtyřem pirátským – protože voliči STAN „kroužkovali“ nejvíce ze všech stran, zatímco pirátští voliči nejméně
- Proč má hnutí v každých volbách jiné koaliční partnery – od TOP 09 přes Občany patrioty a Stranu soukromníků až po Piráty a Zelené – a jak se v devíti různých formacích v krajských volbách 2016 stalo silnějším než kdykoli předtím
- Jak série kauz na přelomu let 2021/2022 rozmetala celé vedení hnutí: kyperské miliony Věslava Michalika, americká stáž Jana Farského, vrbětické provize Stanislava Polčáka, obvinění z korupce Petra Hlubučka, kontakty Petra Gazdíka s Michalem Redlem – a jak z šesti místopředsedů zvolených v srpnu 2021 zůstali po roce ve funkci jen tři
- Jak hnutí prosadilo novelu zákona o rozpočtovém určení daní – svůj vlajkový legislativní počin – a proč právě přerozdělování peněz mezi malé a velké obce nejlépe vystihuje DNA Starostů
- Jak senátor za ANO nechtěně vyhrál sněmovní volby preferenčními hlasy, čímž mu zanikl senátorský mandát – a jak v následných doplňovacích volbách prohrál s kandidátem STAN, který pak jeho mandát obhájil na plných šest let
Síla zdola – a její meze
Příběh STAN je v jistém smyslu optimistický příběh o tom, že v české politice funguje organický růst. Žádný miliardář, žádná mediální skupina, žádný televizní coming-out. Starostové malých obcí, kteří se rozhodli, že chtějí víc než jen opravovat chodníky – a kteří trpělivě, volby po volbách, budovali síť od zastupitelstev přes kraje až do Senátu a Sněmovny.
Čísla jsou výmluvná: 17 obecních zastupitelů v roce 2006 → přes 4 000 v roce 2018. Nula poslanců v roce 2009 → 33 v roce 2021 (22 v roce 2025). Nula hejtmanů v roce 2008 → čtyři v roce 2020 (dva v roce 2024). Zohledníme-li i současné preference hnutí, křivka míří jedním směrem – nahoru.
Předpoklady budoucnosti
Přesto můžeme učinit určitou inventurou kauz, které na STAN dolehly v momentě, kdy se hnutí ocitlo na vrcholu. Kyperské firmy, americké stáže, milionové provize za Vrbětice, obvinění z korupce v Dopravním podniku Praha. Každá kauza zasáhla jiného místopředsedu. Každá vedla k rezignaci. Z vedení zvoleného v srpnu 2021 zbylo po roce torzo.
Je to paradox, který prostupuje celou českou politikou: hnutí, které vyrostlo na ideálu „slušného starosty“, narazilo na fakt, že čím víc moci máte, tím víc příležitostí se nabízí k jejímu zneužití. A že komunální ctnost není automaticky přenositelná do celostátní politiky – protože ve velkém městě a ve velké politice jsou v sázce jiné peníze a jiná pokušení.
Do značné míry právě s kauzou Dozimetr si hnutí bude muset odpovědět na otázku, zda dvacetiletý vzestup STAN přežije svou první skutečnou krizi – nebo zda hnutí, které stavělo stát zdola, bude muset nejdřív přestavět samo sebe.
Literatura
Celou kapitolu o Starostech a nezávislých – od tří starostů ze Zlínska přes českou CDU/CSU, kroužkovací převrat voleb 2021 až po sérii kauz, které rozmetaly vedení hnutí napsal pro knihu Politické strany a stranické systémy. Encyklopedický přehled jejich historie v českých zemích a v Československu 1848–2024, politolog Petr Just.
Editoři: prof. Jiří Malíř a prof. Pavel Marek. Autorský kolektiv více než 60 historiků a politologů. Dva svazky, 2 096 stran, formát B 5, pevný obal, vazba šitá, pouzdro. Vydalo nakladatelství KAULI PUBLISHING v roce 2025.
Jiří Malíř, Pavel Marek a kol. - Politické strany a stranické systémy, KAULI PUBLISHING, 2025.
