Článek
Jako vítěz voleb, který ještě nesložil prezidentský slib, se poprvé představil na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Vystoupil zde s projevem, který byl hodně vojenský a hodně analytický. Připomínal politikům Západu, že by si měli stanovit realistické cíle a termíny ve válce na Ukrajině. Tehdy vyvolal pobouřenou reakci ukrajinského velvyslance v Německu a současně finské a švédské premiérky s odůvodněním, že v této fázi války jsou jeho slova pro Ukrajinu demoralizující. Obsahově měl pravdu, jen není jisté, jestli by tyhle věty na otevřeném fóru měla říkat budoucí hlava státu.
Už jako prezident se silně prezentoval v Berlíně, kde vyzval Němce k přijetí širší odpovědnosti za Evropu. A zase: obsahově logická řeč, ale otazník visí nad tím, jestli by takto měl vystupovat prezident suverénního státu. Na druhou stranu: jeho další návštěva v Bavorsku ukázala, že jeho záměrem je nejen zlepšit vzájemné vztahy s Němci, ale opticky posunout českou zahraniční politiku do středu Evropy, protože za jeho předchůdce byla příliš vychýlena na východ.
Pozitivní rovněž jsou prezidentovy výjezdy do regionů, kde se snaží masarykovsky povzbuzovat a upozorňovat na důležité věci. Profesor politologie Stanislav Balík napsal, že český prezident by měl ve svém erbu mít nápis: Reprezentovat a sjednocovat. To, zdá se, Petr Pavel dělá velmi dobře. A pokud by jeho popularita překročila víc než 70 procent, ustaly by také útoky na jeho osobu, protože i opoziční strany by pochopily, že Petr Pavel úspěšně komunikuje i s jejich voliči. To by byla nejlepší situace pro hledání elementární společenské shody napříč názorovými liniemi. Prezident Pavel k tomu má předpoklady.
Jedním z prezidentových plánů na prvních sto dní bylo reorganizovat Kancelář prezidenta republiky, Správu pražského hradu a Správu polesí Lány. To je zatím v běhu a systému se staví od podlahy. Šokující například bylo, že v některých odborech (zahraniční, tiskový) pracovali dva, respektive tři lidé. Jinde zase jeden člověk měl tři ředitelské funkce nebo byl dlouhodobě nevyvoditelný, protože na neschopence. Také závěry šetření NKÚ ohledně hospodaření na Hradě prověřuje specializovaný policejní odbor.
Prezident také sestavit tým úředníků v Kanceláři prezidenta republiky, odborných poradců a také občasný zahraničně politický konzultační tým. V něm se překvapivě objevil šéf analytického think-tanku Andreje Babiše, Jan Macháček. Je pravděpodobné, že zde má plnit roli toho, co vytváří mosty mezi prezidentským a opozičním světem.
Netrpělivě se rovněž očekává, jak prezident přistoupí k udělování individuálních milostí pravomocně odsouzeným lidem. Někteří prezidenti tuto pravomoc delegovali na právní odbor ministerstva spravedlnosti, jiní se tím zabývali se svými experty, nebo naopak institut nevyužívali. Prezident Pavel by měl převzít odpovědnost a oznámit, jak on vidí způsoby uplatnění této pravomoci.
Překvapivá bylo také oznámení prezidentova ekonomického poradce Davida Marka, který navrhoval změnit způsob nominování do bankovní rady ČNB. Pokud by k tomu došlo v podobě, jakou předložil (dalším schvalujícím orgánem senát) šlo by o ojedinělý návrh, kdy nějaký funkcionář sebeomezuje svou vlastní osobu.
Otázkou také je, jestli by Petr Pavel neměl převzít větší díl odpovědnosti za nominace ústavních soudců. Prezident totiž nominuje určitá jména senátu, který schvaluje a hlava státu následně jmenuje. Způsob, kdy vytvořil něco jako „kádrovou komisi,“ na níž převedl část odpovědnost za výběr, vyvolává spíš rozporuplné pochybnosti, protože není jasné, podle jakých pravidel se vytváří seznam potenciálních ústavních soudců.
Vůbec malá komunikace prezidenta a senátu vedla k tomu, že mu některé výbory neschválily dva z jeho tří nominovaných kandidátů na ústavní soudce. Jak celý příběh skončí, uvidíme už tento týden během senátního hlasování.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
