Článek
Třetího března 2024 zveřejnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teze důchodové reformy, která by měla platit od roku 2025. Základním bodem je, že má opustit pevně daný věk odchodu do důchodu. Nově má být navázaný na dožití dnešních padesátníků a mladších tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku. Jednotlivé ročníky by se v budoucnu měly dozvědět svůj důchodový věk v předstihu alespoň 15 let. To je jádro Jurečkova návrhu, který slíbil, že než dojde k dohodě s opozicí, svůj návrh neprojedná.
Soubor zákonů obsahuje další návrhy, jako je odpouštění sociálního pojištění pro zaměstnance, kteří současně pobírají důchod. Smyslem je udržet seniory na trhu práce. Součástí zákonů je také výpočet dřívějšího odchodu do důchodu pro riziková zaměstnání nebo společná penze manželů a registrovaných partnerů. Navazuje se už na existující zákony, které stanovují tvrdší podmínky pro předčasné důchody, což platí od října 2023.
Předmětem sporu se stalo obyčejné politické taktizování. Po první schůzce na Hradě, která proběhla 28. března, se ministr Jurečka s opozičními poslanci za ANO (Schillerová, Juchelka, Havlíček) lišil jen tom, jestli zavést automatický přepočet věku odchodu do důchodu a vázat to na průměrný věk dožití nebo každých pět let tato data revidovat.
Hnutí ANO také navrhlo zavést druhý důchodový pilíř. Přesně ten, který v roce 2011 přijala Nečasova vláda, což následně zrušil Sobotkův kabinet v čele s ministrem financí Babišem. Marian Jurečka na schůzce s opozicí řekl, že je ochoten se o těchto věcech bavit. Pak se však vrátil Andrej Babiš z Malediv a všechno bylo jinak.
Otázkou je: proč Andrej Babiš odmítá důchodovou reformu, která je zaměřena na dnešní padesátníky a mladší, přestože jeho voliči jsou z drtivé většiny už dnes v seniorském věku a tyto opatření se jich nedotknou?
Podle autorů podcastu Kecy a politika nemá Andrej Babiš svým voličům už co nabídnout, a proto vyvolává pocit, že jim chce někdo něco vzít jako v případě odmítnutí mimořádných valorizací. Jurečkův návrh však reaguje na populační vzedmutí ze sedmdesátých let 20. století. Fenomén tehdejšího baby boomu tzv. Husákových dětí se projeví už za deset patnáct let, kdy půjdou tyto ročníky do penze a obrovsky to zatíží státní rozpočet.
Andrej Babiš se však tváří, že bojuje za práva už současných seniorů, čímž svoje voliče na jedné straně děsí a na druhé mobilizuje za svoje znovuzvolení. Nicméně ostrá reakce prezidenta Pavla na odmítnutí druhé schůzky k důchodové reformě si žádalo hlubší vysvětlení. Když nebylo po ruce, pokusil se Babišův tým celou věc odstínit.
Dalo by se to nazvat tah Monikou. Namísto vysvětlení toho, proč ANO na Hrad neposlalo slíbené podklady pro jednání, a v předvečer jednání druhou schůzku odmítlo, přišla zpráva o rozchodu manželů Babišových, kteří spolu stejně už dlouhé měsíce nežijí.
Společně s parlamentní hysterií kolem tendenčně vysvětlovaného tzv. Migračního paktu to dalo zapomenout na podstatnější věci. Například na to, jestli je ANO suverénní strana suverénních politiků. A pokud ano, proč jsou jejich nejvyšší představitelé (Schillerová, Havlíček, Juchelka) schopni na Pražském hradě tvrdit něco a záhy to odvolat jen proto, že se z dovolené vrátí předseda ANO. Vyvolává to otázku, jestli celé hnutí ANO není jenom akciovou společností s jediným akcionářem.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
Kecy&Politika
