Článek
Ve většině porevolučních voleb se vždycky do parlamentu dostala nějaká nová politická strana. Na čem to záleží?
Jednak je důležitá všeobecná politická atmosféra v zemi. Už dvojí dubnové průzkumy (STEM/MARK a Median) naznačovaly, že se u voličů projevuje únava z parlamentních stran. Zdůrazněme slovo parlamentní, tedy jedno, jestli jde o koalici nebo opozici. Část lidí uvnitř obou voličských světů se dost možná přestává bát volit menší strany.
Volby do europarlamentu mají tu zvláštnost, že při standardní voličské účasti kolem 28 procent jdou k urnám politicky vyhranění pozorovatelé české politiky. To nahrává stranám, které mají možná malé, ale zato velmi pevné voličské jádro.
Platí následující úměra. Pokud by se k volbám vydalo vyšší procento voličů, hovořilo by to spíš pro velké strany. Naopak menší volební účast nahrává spíš menším formacím. Pro ilustraci. V roce 2014 se do europarlamentu dostali Svobodní, když se ziskem 5,2 procent hlasů dosáhli na jeden evropský mandát. K získání jednoho procenta hlasů při tehdejší 18 procentní účasti jim stačilo 16 tisíc hlasů. O pět let později však přišlo k volbám 28 procent voličů a na získání jednoho procenta už bylo třeba téměř 26 tisíc hlasů. Kolik to bude tentokrát?
Jak nedávno řekl Jiří Paroubek, hraje se nejen o překonání 5 procentní omezující klauzule, díky nimž získáte poslanecké křeslo. Už od jednoho procenta výš dostáváte příspěvek na volby. Před pěti lety tuto hranici překročilo recesistické hnutí ANO, vytrolíme EU a získalo téměř milión korun. Volební motivace můžou být různé.
Aby některá z menších stran (Přísaha/Motoristé, PRO 2022, STAČILO! Sociální demokracie) uspěla musí nabídnout nějaké zvláštní zboží. Šlachtova Přísaha se spojila s klausovsky orientovanými Motoristy a na první místo dala bývalého automobilového jezdce Filipa Turka. Tento muž, který připomíná herce Lungrena, reprezentuje svět silných aut se spalovacími motory, krásných žen, silného mužství a odmítání zákazů a regulací Evropské unie. Jeho výhodou je relativně slušná známost díky vystoupením na VOX TV a XTV, která z něj udělali sledovaného youtubera. To fascinuje řadu mladých mužů do 30 let, jimž Turek zosobňuje svět starých bondovek. Bude to stačit na přeskočení pětiprocentní hranice, která by mohla v případě 28 procentní volební účasti být kolem 130 tisíc hlasů?
Když v září 2022 vzniklo na pražském Václavském náměstí protestní hnutí, řada lidí spekulovala, kdo se stane jejím politickým lídrem. Jinak řečeno, kdo si ho adoptuje. Ambici měl šéf PRO 2022 Jindřich Rajchl, stejně jako komunistka Kateřina Konečná nebo jeho svolavatel Ladislav Vrabel. Nakonec se hnutí víceméně rozplynulo a každý si odnesl svůj kousek podpory.
Zvnějšku viděno zřejmě nejvíc tváří z Václaváku se objevuje na kandidátce sestavené komunistickou předsedkyní Konečnou s názvem STAČILO! Jsou zde nejen lidé z KSČM, ale také bývalí členové PRO 2022, nebo proticovidoví aktivisté.
Jindřich Rajchl z PRO 2022 po dvou vlnách odchodů lidí z vedení své strany přišel se zajímavým tahem, když do čela jihomoravského PRO dosadil bývalého sociálního demokrata Michala Haška. Tím získal cestu k Miloši Zemanovi a jeho zahraničním kontaktům.
Nevzdává se ovšem ani Sociální demokracie, jejíž lídr Lubomír Zaorálek rozjel předvolební kampaň tvrdou kritikou armádní politiky současné vlády, takže místy připomíná slovenského Roberta Fica. 35 dní před volbami zatím nevíme, co bude tím rozhodujícím momentem.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
Kecy&Politika
