Článek
Jeho projev jde jednak poslouchat, takže cítíte jeho základní energii, měnící se tón a barvu hlasu. Poslanec za ANO Kolovratník prohlásil, že předseda ANO mluvil od srdce a jeho voliči je prý přijali. Je to možné.
Je tu ovšem jiná část společnosti, které tyto věci vystrašily nebo pobavily. První skupina v nich viděla podobu s jistým německým politikem, který podobně emotivní projevy plné nenávisti pronášel ve třicátých letech minulého století v Norimberku.
Jiné části posluchačů naopak připomněl literární postavu z románů českého spisovatele Bohumila Hrabala, a to slavného strýce Pepina, který vrstvil jednu asociaci za druhou, zásadně neukončoval věty ani myšlenky, a poslední slovo ho vždycky inspirovalo k novému obrazu, takže připomínal hráče na klavíru, který preluduje podle momentální nálady.
Z pohledu politických analytiků však Babiš představil opoziční program boje proti nové totalitě. Má zhruba deset základních bodů.
1. Kvůli spiknutí lidí kolem Pavla Rychetského jsem prohrál sněmovní volby, tvrdí Andrej Babiš. S jeho porážkou však neměl nový volební zákon samozřejmě nic společného, naopak. Díky němu získal o jeden mandát víc, než kdyby se počty hlasů přepočítávaly podle starého zákona.
2. Nový prezident Petr Pavel byl předvybrán a k vítězství mu pomohla média. To je možné, ale copak politici nejsou někým předvybráni a neusilují o přízeň médií? Ze strany Babiše jde spíš o pokus zpochybnit demokratický systém s poukazem na zmanipulované volby.
Kdyby byl k sobě skutečně upřímný, musel by přiznat, že v určité fázi se mu rozpadla prezidentská kampaň. A začalo to v okamžiku, kdy do připravené volební strategie vstoupila jedna jeho chráněnkyně. Následně od něj začali dávat ruce pryč jemu naklonění marketéři. Výsledkem byla porážka zatím největším možným rozdílem 950 tisíc hlasů.
3. Babiš se bránil, že není ohrožením demokracie. Prý by se jím stal, kdyby přijal návrh Miloše Zemana a po prohraných sněmovních volbách zůstal ještě rok u moci a teprve potom začal nabízet Fialovi místa ve vládě.
Na jednu stranu tím nepřímo udal Miloše Zemana, že jako hlava státu nechtěl na podzim 2021 předat moc vítězům voleb. To je možná jeden z důvodů, proč chce Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, která by prověřila některé okolnosti působení Zemana na Hradě.
Na druhou je nutné říct, že Babiš na Zemanův návrh nepřistoupil jen proto, že si špatně vyhodnotil jeho zdravotní stav, považoval ho za umírajícího a snažil se adaptovat na novou situaci. To mu, mimochodem, Miloš Zeman dodnes nezapomněl.
4. Zajímavě také Babiš reagoval na debatu vlády o zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Navrhuje je zrušit úplně a platit obě firmy z rozpočtu ministerstva kultury. Tím by vytvořil situaci, že vítěz voleb si automaticky jmenuje nové vedení televize, jak je to na Slovensku a v Maďarsku. Dost možná je to reakce na to, že prodal svůj mediální dům a ovládnutí dvou veřejnoprávních médií by se mu v této situaci hodilo.
5. V jeho projevech se objevuje základní tón, který by se dal označit jako chronické ublíženectví. Stále tvrdí, že hnutí ANO už dávno nemělo existovat a všichni ho chtějí zlikvidovat. Je pozoruhodné, jak svoji paranoiu dokáže projektovat na celou stranu, přičemž nepřijatelný pro spolupráci s ostatními demokratickými stranami je on, a jeho nejbližší okolí. Starostové a hejtmani z regionů s jeho kolegy na nižší úrovni většinou nemají problém.
6. Zajímavé také je, jak v hodnocení zahraniční politiky postupně přibírá terminologii proruských politických sil u nás. Není to zatím otevřené, ale kritika Ukrajiny a obranné smlouvy s USA stále více začíná probleskávat v projevech jeho okolí i jeho samotného.
7. Důležitý obrat u něj nastal také v migrační politice. Dlouho volal po otevření pracovního trhu pro lidi z Ukrajiny a jiných zemí. Dnes spíš mluví o ohrožování existence národa, přičemž podepisuje kritiku Hospodářské komory, která říká, že na českém trhu práce dnes chybí 300-500 tisíc lidí. Tomu se říká být chytrý v jedné věci, ale vždycky s opačným názorem.
8. Dezolátní otočka se mu podařila i tím, jak na mítinku v Hradci Králové nedávno světové dění vysvětloval spikleneckou teorií o spojení, zbrojařů, výrobců léků, majitelů médií a elit. Pikantní je, že všechny tyto charakteristiky se na něj v českém prostředí báječně hodí. To on je v našem kontextu tím mocným, jen na to často zapomíná.
9. Klíčové bylo, co na královehradeckém mítinku odpověděl jednomu z příznivců na otázku: Nemůžete se spojit s Rajchlem a Okamurou? Jeho odpověď zněla: Po nových volbách by to šlo. Tím bezděčně naznačil novou vnitropolitickou strategii hnutí ANO.
10. Souhrnně řečeno: Andrej Babiš vnáší do tohoto prostoru velký kus uherské politické kultury. Namísto politiky jako soupeření zájmů a názorů, ji přeměňuje v kmenovou válku. Těžko se pak divit tomu, že hnutí ANO je na celostátní úrovni ve stále větší izolaci.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
