Článek
Kariéra šéfa bankovní rady ČNB, Aleše Michla, nezačala dobře. Když se začátkem května 2022 objevila zpráva, že Miloš Zeman využije své originální pravomoci a jmenuje odborně průměrného a osobnostně problematického kandidáta, finanční trhy zareagovaly jako nikdy v historii.
První den se česká měna propadla vůči euro o korunu, což pokračovala i v následujících dnech. ČNB tak musela finančně v řádech desítek miliard korun intervenovat proti svému budoucímu šéfovi, což by jinak měl být uklidňující prvek a symbol stability.
Ještě před červencovým jmenováním, konkrétně 16. května 2022 požádal Michl Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) o bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Tuhle garanci více než dvacet let předpokládá interní předpis ČNB. Bezpečnostní řízení na tuto funkci, které končí udělením osvědčení a většinou trvá tři až čtyři měsíce. Tady nebylo doteď rozhodnuto a z kuloárů se proslýchá, že jen tak nebude. Důvody?
Poslední epizodu podcastu Kecy&Politika, ve které se situaci kolem guvernéra ČNB věnujeme, si můžete poslechnout zde:
Pochopitelně o tom můžeme jen spekulovat. Michl byl jednak podílníkem fondu Quant, kde vlastní 35 procent, které jsou nyní zaparkované ve svěřenských fondech. Znamená neudělení prověrky, že s vlastníky dodnes udržuje kontakty nebo zasahuje v jejich prospěch? Dalším důvodem může být, že se Michl příliš politicky zapletl. Dlouhá léta byl blízkým spolupracovníkem Andreje Babiše a jejich úzké vazby neskončily ani po Michlovu jmenování do bankovní rady. Ještě před sněmovními volbami například na stránkách Babišovy MF Dnes obhajoval vládu Andreje Babiše ohledně inflace. Třetím důvodem, o němž se nejvíc mluví, je jeho osobní život. Ať tak či onak: nedostat prověrku v takové funkci je neobvyklé a o něčem to svědčí.
Podle zákona jmenuje členy bankovní rady a jejich funkcionáře prezident republiky bez spolupodpisu kohokoli z ústavních činitelů. Naopak podnět k odvolání může dát prezident, ale musí zde být spolupodpis předsedy vlády. Zákon konkrétně říká, že odvolání je možné pouze tehdy „přestal-li guvernér splňovat podmínky požadované k výkonu (funkce) nebo dopustil-li se vážného pochybení.“
Poslední epizodu podcastu Kecy&Politika, ve které se situaci kolem guvernéra ČNB věnujeme, si můžete poslechnout zde:
Existuje ještě varianta, že bankovní rada podlehne tlaku svého guvernéra a změní interní předpis o tom, že k výkonu funkce guvernéra je nutné osvědčení na stupně přísně tajné. K tomu však nedojde ještě z jedné věci.
Je veřejným tajemstvím, že Aleš Michl není celé měsíce v dobrém psychickém naladění. Na své spolupracovníky působí střídavě jako směs lunatika, cholerika a člověka pod sedativy. Mezi novináři kolují historky o tom, jak si je pozval na schůzky, a pak jim něco obsesivně vyčítal a křičel na ně.
To, že na tuto funkci osobnostně nemá, se vědělo ještě před jmenováním. Guvernérem ČNB měl proto být šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, ale proti němu vystupoval Andrej Babiš, který tlačil na Michlovo jmenování. Nakonec rozhodl Michlův slib, že se profesně postará o Zemanova spolupracovníka Vladimíra Kruliše.
V téhle chvíli bude na tahu nově jmenovaný prezident republiky, který může od šéfa Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) zjistit, jestli důvody neudělení prověrky na stupeň přísně tajné jsou skutečně tak závažné. Následně by se měl spojit s premiérem a dát, nebo nedát podnět k procesu jeho odvolání. Guvernér Michl se pochopitelně může odvolat k Ústavnímu soudu.
Anebo může nastat situace, nazvěme ji slovy poslední rána Miloše Zemana. Stručně řečeno, přesvědčí Michla, aby sám rezignoval a do 8. března 2022, kdy mu končí mandát, sám jmenuje Michlova nástupce. Kostky jsou vrženy.
Bohumil Pečinka
