Článek
Vláda z průzkumů veřejného mínění zjistila, že voliči, co od ní odešli, za hlavní důvod označují ekonomickou kompetenci. Kdybychom to měli shrnout do několika vět, řekli bychom: pokud tuhle důvěru nezískají zpět, nic na světě je nepřivede zpět do vládního tábora. Tento postoj se formoval celé měsíce a je součástí toho, co se nazývá ekonomická blbá nálada.
Už od března 2020 (první covidový lockdown) žije česká společnost ve větším či menším napětí a nejistotě. Po dvou letech vymknuté covidové éry přišla pro změnu válka na Ukrajině a energetická krize. Když už si chtěla neurotizovaná společnost na jaře 2023 vydechnout, přišla vláda s nutným, ale nepopulárním úsporným balíčkem. Tam někde je počátek ekonomické blbé nálady.
Premiér proto vyrazil do protiútoku a na konferenci Hospodářské komory prvního září 2023 představil svůj program Restart Česka, který ve větším detailu postupně rozpouští na následných konferencích. Jen minulý týden o tom hovořil v Poslanecké sněmovně při jednání o nedůvěře vládě, následně na investičním fóru Shifts2023 a karlovarské ekonomické konferenci Lepší Česko.
Z toho je vidět, jak v dnešní době probíhá nejen vládní, ale i podnikatelská ofenzíva. Zrodila se atmosféra, v níž si chtějí jak zaměstnavatelé, tak vládní politici i voliči odpovědět na základní otázky: kde jsme a kam ekonomicky směřujeme?
Vláda za tímto účelem vytvořila například Výbor pro strategické investice, který má překonat potíže s financováním velkých strategických staveb. Stručně řečeno, velké projekty nebudou muset podstupovat torturu každoročního přidělování peněz ze státního rozpočtu, ale budou dlouhodobě čerpat z „budgetu“, který bude v gesci lidí z výboru.
Výbor by měl současně plnit to, čemu se například ve druhé Klausově vládě říkalo Antibyrokratická komise. Tedy měl by přicházet s konkrétními návrhy, jak odbourat překážky podnikání. Jak nedávno napsal na svém facebookovém účtu známý pražský architekt Vít Máslo: „To, že náš stavební zákon a územní plánování jsou určitě jednou z největších brzd hospodářského rozvoje země a příčinou chudnutí obyvatelstva je fakt, který nemá cenu ani komentovat.“ Reagoval tak na zprávu, že datacentrum Microsoftu za miliardy korun v Praze nebude postaveno. Navzdory tomu, že Microsoft si už koupil pozemek za 1,5 miliardy korun a dalších čtyři miliardy chtěl ještě investovat, ale neúměrná byrokratická zátěž nakonec způsobí, že odtud nejspíš odejde do sousedního Polska.
Do toho jsme svědky trapných útoků opozice na vládu. Zatímco by měli ukazovat voličům lepší ekonomickou kompetenci, raději vyvolávají bezvýchodná hlasování o nedůvěře vládě nebo osobně útočí na koaliční politiky. V jednom z posledních tweetů předsedkyně poslaneckého klubu ANO zaútočila na šéfa nezávislé Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Napsala, že si vláda vzala mimorozpočtovou půjčku 25 miliard korun a Hampl to prý ignoruje. Na to reagoval bývalý šéf České národní banky Singer a její věty označil za „odporný a bezdůvodný humus.“ Naznačil jí, že se stačí jenom podívat na poslední stanovisko Národní rozpočtové rady na jejím webu, kde se k tomu Hampl vyjadřuje.
A to je v kostce celá bída současné politické situace: vláda vyvíjí roztržitou ekonomickou aktivitu a opozice se utápí v osobních útocích. Tento moment výrazně blokuje dynamické přelévání hlasů z vlády na opozici a naopak a blokuje to případné změny.
Nakonec hlavní ekonomickou zprávou minulého týdne bylo jednání mezi Francií a Německem, které vyústilo v dohodu, že bude možné dotovat výstavbu jaderných bloků, stejně jako se dotují obnovitelné zdroje. Pro lepší kontext: Česko bude koncem října uzavírat výběrové řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a do poloviny příštího roku proběhne výběr zhotovitele. Jestli se dostavby dožije generace dnešních padesátníků, je ovšem otázkou.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
