Článek
Už jako aktivní hokejista působil jako velký frajer. Takový ten komplexní typ, co dokáže připravit gólovou šanci, ale i zbořit protihráče, který vám právě zfauloval klíčového útočníka. Nejvíc na něm člověku imponovalo, že nikdy veřejně nefňukal, rány přijímal, rozdával, ale hrál fér, a to v Evropě i Americe. Zároveň nezapírá, že sportovec musí mít taky z prdele kliku. Jako ji například měl v prvním zápase v kanadsko-americké NHL v zápase proti Philadelphii Flyers, kdy proti němu vystartoval obávaný Rick Tocchet, ale ze srážky musel z vykloubeným ramenem odejít jeho vyzývatel.
Velkým tématem vrcholových sportovců po ukončení kariéry je ztráta smyslu. Neschopnost přijmout po slavném životě méně slavný život často vede k drogám, alkoholu, závislostem a depresím. Bývalý fotbalista Řepka tento stav přesně označil slovem polosmrt.
Život Jiřího Hrdiny je pro leckoho zajímavý tím, že on tohle dilema neřešil. Na polosmrt neměl čas, protože se rozhodl budovat svůj život po životě, takže už přes třicet let plní roli manažera skautujícího hráče pro americké Dallas Stars. Kromě téhle nové profese žije naplno i jinak. Například hraje na kytaru a před lety absolvovat turné s rockovými Wanastovými Wjecmi.
Na knihkupeckém trhu kromě detektivek patří k nejprodávanějším knihy o ezoterice a osobním rozvoji. I když jsou v jednom případě věnovány lidem hledajícím duši, a ve druhém unaveným manažerům, jedno mají společné: doporučují nečíst, neposlouchat a ignorovat veřejný život. Jiří Hrdina je skutečnou antitezí tohoto přístupu. Žádné pódium mu k vyjádření jeho politických i jiných názorů není malé. Navíc žije každodenní život twitterového válečníka, takže si člověk říká: ještě, že jsem toho chlapíka před lety nepotkal v rohu kluziště. ..
Osobně nezakrývá, že jsme svědky tragédie českého hokeje. Je to příběh země, která kdysi svoje know how vyvezla a …no, přivezla. Představte si různé profese: sklář, zubař, kadeřnice, chirurg, kuchař (zbytek si doplňte sami). Vezmete tyto talentované lidi a pošlete je na rok dva na špičkové světové pracoviště. Jak budou vypadat, až se vrátí? Troufáme si tvrdit, že většina znásobí svou původní kvalitu. U hokeje je to naopak.
Dnes už stovky hokejistů a trenérů mají zkušenost z nejlepší ligy světa, ale v českých poměrech se to moc neprojevuje - od řízení svazu až po kluby. Vrcholem stagnace bylo jmenování trenéra Pešána šéfem hokejové reprezentace. Jiří Hrdina byl jedním z mála, který už tehdy tento krok kritizovali a poukazovali na to, že Pešán se do své funkce spíš „prořečnil“ svými litaniemi o principech práce v NHL.
Jestli si je někdo vědom pomíjivosti lidské existence, pak je to právě Jiří Hrdina. Dříve se tomu říkalo „všechna sláva, polní tráva.“ On sám dobře ví, že sportovní úspěch jednoho člověka zůstane v paměti jeho generace, která s ním zestárne, a on nakonec zůstane jen jako jméno ve statistikách. Ty nakonec vyblednou a někdo je nakonec neopatrným pohybem po klávesnici počítače smaže. Možná právě proto si on sám dal jako motto na svůj twitterový účet toto: „Je lepší udělat si z tohoto života tak úplný a příjemný zážitek, jak je jen možné, pro případ, že smrt stojí za hovno, což, obávám se, tak nějak bude.“
Bohumil Pečinka
