Článek
Všeobecně se pro to vžilo označení „špatná komunikace“, což však nevystihuje, o co v celém příběhu jde. Když před dvěma lety vláda začala svou cestu (jmenována 17. prosince 2021) přijala úspornou mediální strategii. Jejím základním pravidlem je, že dokud se věci nedohodnou v koalici, neměla by žádná ze stran rozehrávat spory přes média. Byla to reakce na všechny dosavadní české vlády, počínaje Klausovou, přes Zemanovu, Paroubkovu až po Babišovu.
V těchto vládách na sebe koaliční strany nemilosrdně veřejně útočily a dělaly si z médií nástroje politických válek. Dnes to vypadá tak, že politické strany až na výjimky neprovozují mediální šarvátky, což dává vládě mimořádnou stabilitu.
Jednu komunikační linku vládní politické strany vyřešily, ale ve druhé tragicky propadají. Shrňme to do několika postřehů: nemluví s veřejností, neseznamují ani média, ani své voliče s připravovanými kroky, nesdělují národu, odkud a kam směřuje jejich práce, nemají základní příběh, jimž by jako stužkou svázaly své snažení do jednoho sloganu a tří základních vět.
A co je však úplně nejhorší, co z nich dělá partu neumětelů – neumí odprezentovat své jasné úspěchy. To už je velký výkon, který nemá srovnání s ničím, co jsme v posledních 34 letech zažili.
Podle autorů podcastu Kecy a politika je hlavním důvodem profesní původ většiny vládních ministrů. Už před dvěma lety jsme Fialovu vládu označili slovy koalice učitelů a starostů. To není nadávka, ale konstatování faktu, že drtivá většina vládních politiků se rekrutuje z veřejného sektoru a nikdy nepracovala v soukromé sféře. Hodně to vysvětluje jejich odtažitý přístup k tomu, co by se nepřesně dalo označit jako „prodávání sebe sama.“
Když pracujete v privátu, ať jako živnostník nebo podnikatel, musíte dnes a denně přesvědčovat své klienty o své výjimečnosti. Musíte jim neustále předkládat výsledky své práce. V přeneseném smyslu slova je svádět, aby vám zachovali přízeň. Práce ve veřejném sektoru namísto toho není o nic lehčí, jen tu vládne jiná mentalita. Můžete na ni aplikovat rčení o panence, co sedí v koutě, a protože je tak skvělá, určitě ji ti správní lidé nakonec najdou a ocení. Kdyby se však panenka takto chovala v soukromém podnikání, zřejmě by brzo zkrachovala. Ono by stačilo, kdyby se tak chovala na „sňatkovém trhu,“ pak by zřejmě v tom koutě neprovdaná a zklamaná zkysla.
Typické pro tuto vládu je, že někde hluboko na webu úřadu vlády zveřejní 100 bodů, které se vládě povedly. Jak říká jeden můj kamarád z ODS: „Nezvládl jsem přečíst ani padesát a nebylo to tím, že bych nechtěl.“ Příliš to připomíná způsob, jimž v akademické sféře předkládáte ke kontrole hotový grantový projekt.
Tohle je však politika, kde funguje úplně jiný marketing, jehož základem je, že každý z těch sto bodů musíte předkládat veřejnosti zvlášť, s vášní a naléhavostí. Anebo má být vládním marketingem prezentace, jejímž smyslem je uspokojit formální požadavky na vyhodnocení grantu, a ne přesvědčování lidí, že jsem dělal něco, co je výhodné i pro ně?
Dovede si vůbec někdo představit, jak by odprezentoval tyto výsledky Andrej Babiš? Zkuste si jenom vybavit situaci, že je stále premiérem a v roce 2024 mají přijít tyto věci. Bude otevřeno 133 km nových dálnic, což je nejvíce od roku 1971, když se začaly stavět. Anebo: díky úspornému balíčku se v příštím roce sníží zadlužení k hrubému domácímu produktu z 3,6 procenta na 2,2 procenta, což Česko přiřadí k nejméně zadlužujícím se zemím. A do třetice: v lednu ministerstvo zdravotnictví představí nejodvážnější reformy resortu od poloviny devadesátých let, které mají výrazně stabilizovat celé odvětví.
Kdyby měl expremiér Babiš něco takového reálně v rukou, vyvolal by ohňostroj mediálního šílenství a z Česka by se stal rázem premiant Evropy. Takhle bude v příštím roce tyhle úspěchy popírat a zlehčovat. A proti tomu bude stát kdo? Panenky z kouta, které si myslí, že povinností médií je tyto věci analyzovat a říct národu, jak situace je? K tomu dojít může, ale pravděpodobně ne. Spíš platí: v politickém marketingu panenku nikdo v koutě nacházet nebude a ona tam bude postupně uvadat. Má být tohle budoucností Fialovy vlády?
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
