Článek
Na sociálních sítích se zároveň rozjely prognózy, jestli deficit státního rozpočtu na rok 2023 bude spíše 350 miliard korun nebo zaručeně nepůjde pod 500 miliard korun. Dodejme, že rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu byl na tento rok plánován na 295 miliard korun. Pochybnosti ale vyvolává, že za prvních pět měsíců vzrostl na 272 miliard. Mnozí se tedy ptají, jestli nárůst ve stylu padesát miliard měsíčně bude pokračovat. Co způsobilo nečekaný nárůst výdajů?
V první řadě valorizace penzí, která pokračuje obrovským tempem, přestože Fialova vláda jejich růst zmírnila. Důchody jsou dnes na padesáti procentech průměrné mzdy, což je nejvíc za posledních dvacet let. Druhým faktorem nečekaného růstu zadlužení jsou kompenzace za energie, které inkasují především velké firmy. Dramaticky narůstají také účetní operace spojené s tím, co se nazývá správa státního dluhu. Jinak řečeno, ještě před pár lety byly splátky úroků, za které si vláda půjčovala na splátky státního dluhu, kolem 30 miliard. Dnes se šplhají k 70 miliardám a během roku dvou dosáhnou sto miliard korun.
Za této situace kritizuje opozice vládu, že škrtá některé položky a odbory požadují minimální mzdu (17 300) korun na úrovni poloviny průměrného platu (41 265 korun). Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová dodává, že inflace ve skutečnosti vládě zvyšuje příjmy. To je pravda, ale větší částí stejné pravdy je, že násobně také zvyšuje výdaje státu.
Vláda také udělala řadu chyb, například zmatky kolem předčasných odchodů do důchodu vyvolala zvýšenou vlnu zájmu, která znamenala – oproti normálnímu stavu – ztrátu státu asi v řádu deseti miliard. Také mimořádné valorizace penzí přišly na dvacet miliard korun, což nedokázali ministři ani prodat a nechali si na čele vypálit cejch těch, co jsou, slovy Andreje Babiše, proti důchodcům.
Za této situace vláda minulý týden vyvolala v největší firmě s podílem státu (ČEZ) valnou hromadu, kde prosadila nejvyšší dividendu v historii. Státní rozpočet si tak přijde na 54 miliard korun. Rovněž předběžné údaje z výběru firemní daně, které přijdou kolem poloviny července, naznačují, že budou velmi vysoké. O výnosech z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfull tax) se ví jen málo, ale její konstrukce vylučuje, že by mohla změnit poměr na „rozpočtovém bojišti.“
Za této situace varuje Národní rozpočtová rada (NRR), která vydává nezávislá stanoviska k tzv. výdajovým rámcům, že existuje nesoulad mezi čísly v úsporném balíčku a budoucím návrhem státního rozpočtu na rok 2024. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti by se k tomu v následujících týdnech měl vyjádřit ministr financí Stanjura. Národní rozpočtová rada soudí, že vláda slézá z kopce zadluženosti správným směrem. Také rychlost není špatná, ale mýlí se v tom, že do základního tábora neslézají z kopce vysokého pět, ale osm tisíc metrů. Podle NRR by tomu vláda měla přizpůsobit své rozpočtové výhledu a ochotu k radikálnějším krokům.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
