Hlavní obsah
Názory a úvahy

Správní soud musí bránit občana proti státu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Nguyen Phuong Thao
23. 9. 11:29

Společnost se vyvíjí v cyklech silné státní regulace nebo větší svobody. Česko se posunuje k tomu prvnímu. Existuje však soudní instance, která by měla stát na straně občana proti státu.

Článek

Je to jako s přílivem a odlivem. Společenské systémy se otevírají a uzavírají podle nálady doby. Na jednom společenském pólu stojí přeregulované společnosti dušené různými předpisy a nařízeními. Na druhém zase otevřený svět, kde existuje velký prostor pro osobní kreativitu a autonomní rozhodování například na úrovni samospráv. Výhodou demokracie je, že má v sobě nastavený systém brzd a protivah. V soudním systému by na straně občana proti státu mělo být správní soudnictví, v jehož čele stojí Nejvyšší správní soud. Ukažme si to na několika soudních rozhodnutích z posledních let.

Když Alena Schillerová rozjela na ministerstvu financí daňový džihád proti podnikatelům, její přičinliví podřízení začali masově nasazovat na firmy institut zajišťovacích příkazů. Tento prostředek, kterým zablokovali firmám účty a stahovali z nich peníze bez možnosti okamžité aktivní soudní obrany, vedl k likvidaci řady firem a ztrátě práce stovek lidí. Byl to právě judikát Nejvyššího správního soudu (NSS), který řekl, že není možné používat tak často tento výjimečný prostředek. Vždy je naopak třeba sledovat, jestli to není zneužíváno v konkurenčním boji jedné firmy proti druhé. Pravomocné rozsudky, v nichž poškození podnikatelé po několika letech dostávají náhrady od státu za neoprávněně uplatněné zajišťovací příkazy, ukazuje, že soudci NSS měli pravdu.

Velký dopad měla také série rozhodnutí, která by se dala parafrázovat slovy: živnostník a podnikatel nejsou podřízenými finančního úřadu. Důsledkem je, že finanční úředníci po nich nemohou chtít neadekvátně podrobné daňové účetnictví. Smyslem podnikání je především podnikání, tedy vytváření hodnot, ne perfektně vedená účetní agenda.

Velký vliv měly také rozhodnutí v tom duchu, že regulace není automatické dobro, ale může se naopak stát nástrojem velkých firem, jak zvýšit náklady v oboru a odbourat konkurenci malých firem. Tahle banální pravda v obecném povědomí pořád není a tažení za stále přesnějšími předpisy a zákony je na postupu. Vzpomeňme jen na slavný výrok exsenátora Štěcha na odborářské konferenci. Před pár lety pronesl, že když se pro živnostníky zvýší regulace, řada z nich skončí a fabriky budou mít konečně dostatek pracovních sil.

Předseda Nejvyššího správního soudu, Karel Šimka, byl jedním z autorů rozhodnutí, že tzv. švarc systém není nelegální věc a klasický zaměstnanecký poměr není jediný možný pracovně-právní vztah. V rozhovoru pro podcast Kecy a politika tento a další rozhodnutí rozebírá. Správně podotýká, že NSS není zákonodárce, jen zákony interpretuje. Když parlament přijímá stále víc regulačních opatření, nemůže se z titulu své funkce proti nim stavět, ale může v jejich rámci stát na straně neoprávněně postižených lidí.

Všechno vychází z toho, že étos podnikání devadesátých let vyvanul a naopak stále více na atraktivitě nabývá práce u státu. V takovém prostředí je podnikatel vnímán jako podřízený státu a je tendence se k němu chovat jako ke svému zaměstnanci, kterému rozdávám úkoly.

Pěkně to ilustruje menšinové stanovisko některých ústavních soudců, když se řešila elektronická evidence tržeb (EET). Část soudců tehdy ve svém disentním stanovisku řekla, že když samostatně posuzujeme EET je celkem v pořádku. Musí se však na něj nahlížet v kontextu jiných regulací. V souhrnu představuje příliš velké bariéry pro podnikání a pro určité vrstvy je to diskriminační opatření. Jinak řečeno, odpuzuje od podnikání, protože v lidech vyvolává oprávněné obavy, že by to nezvládli. Ne snad předmět samotného podnikání, ale to papírování kolem a navíc ne všichni, co chtějí podnikat musí mít schopnosti na administrativu.

Dalším důvodem přeregulovanosti života je trend spojený s bohatnutím společnosti. Čím víc bohatne, rozdává další a další práva nejen stále širším společenským skupinám, ale i zvířatům a rostlinám. Tahle na první pohled humanistická gesta mají často za následek, že se uregulováváme do chudoby. Soudce Šimka proto za klíčovou věc považuje principu uměřenosti. Přesně v duchu starého anglického přísloví, že ve jménu nejlepších možností nesmíme zničit ty dobré.

Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz