Článek
Prezident Zeman a expremiér Babiš se v neděli sešli v Lánech, aby si hned v úvodu vyměnili vánočky. Twitter vtipkoval, že prezident mu v té své zapekl pilník, aby se po případném vynesení rozsudku v kauze Čapí hnízdo, mohl dostat rychleji na svobodu. „Vánočková schůzka“ však byla důležitá v úplně něčem jiném. Byla demonstrací obnovení mocenského paktu Zeman-Babiš, tvrdí v novém podcastu Kecy a politika jeho autoři.
Vztahy Babiše a Zemana jsou dlouhé a rozporné. Začaly po roce 1998, když se Babiš zavěsil na sociální demokracii a své byznysové zájmy prosazoval přes místopředsedu Stanislava Grosse. Byl to Gross, tehdy už ministr vnitra, který mu zajistil privatizaci komplexu chemiček a rafinérií sdružených ve firmě Unipetrol, i když v soutěži nenabídl nejvyšší cenu. Babiš v roce 2001 slavnostně podnik převzal, dosadil sem své lidi, získal strategické informace a po roce zase Unipetrol vládě vrátil. Miloš Zeman ho za to kritizoval a tuto privatizaci považoval za jednu ze svých největších chyb. Když po roce 2002 odešel z politiky, znal příběhy lidí, jejichž firmy více či méně násilně převzal Andrej Babiš. O jeho profilu proto neměl sebemenší iluze.
Po svém návratu do politiky v roce 2013 Miloš Zeman plánoval, že se po předčasných sněmovních volbách moci ujme koalice ČSSD, KSČM a jeho menší strany Zemanovci. Čáru přes rozpočet mu však udělal Andrej Babiš, který se svými 18 procenty hlasů překreslil tehdejší politickou mapu. Následně vytvořil vládu s ČSSD a KDU-ČSL a Zemana přitom na nic nepotřebovali.
Jejich vzájemné sbližování začalo ve druhé polovině roku 2015, kdy se oba shodli na kritice evropské migrační politiky. Co však přispělo k vytvoření paktu Zeman-Babiš, bylo propuknutí aféry Čapí hnízdo o rok později. Zeman podržel Babiše a od té doby si vzájemně vyměňovali podporu a nakonec i své voliče v různých typech voleb. Jejich pak dostal trhlinu až po loňských sněmovních volbách, když Babiš odepsal nemocného Zemana a zaútočil na jeho nejbližší spolupracovníky. Jejich nedělní „vánočkové setkání“ z tohoto pohledu mělo daleko k lidskému smíření. Spíše je novým mocenským paktem. Jaké může mít obrysy?
Ve prospěch kampaně Andreje Babiše už týdny paralelně a po své linii pracují lidé z hradního světa, jejichž hlavním objektem útoků je generál Pavel a jeho údajně nevhodná minulost. Sami přitom dlouhodobě kopírují ruské zájmy a postoje, takže kritika Pavla je spíš výrazem naštvání na člověka, který udělal kariéru ve strukturách NATO. Anebo ještě jinak: útočí na člověka, jehož voličská základna oslovuje i voliče z jejich světa a ve druhém kole by mohl být pro Babiše a jejich svět větším nebezpečím než brněnská profesorka.
Miloš Zeman také s Andrejem Babišem dlouhodobě směňuje vliv a ústupky za místa v bankovní radě České národní banky. Už za pár dní se ostatně dozvíme, jaké dvě jména navrhne do bankovní rady ČNB. To jsou pro Babiše jako člověka, který ovládá guvernéra centrální banky a současně je zatížen desítkami miliard úvěrů, klíčová pozice.
Naopak Zeman by si rád zajistil dvě věci. Jednak kontinuitu svých lidí na Pražském hradě a především v jeho správě. Bezhlavé čistky, které dělal kancléř Mynář v posledních týdnech, zdánlivě nedávaly zdánlivě žádný smysl. Dost možná šlo o umístění hradních úředníků na důležitých místech, která byla do té doby apolitická. Po umístění Zemanovců do státní správy nejspíš potřeboval Babišovo slovo, že nedojde k jejich odvolání.
Jinak pro každého prezidenta je důležité složení ústavního soudu. Právě ústavní soud posuzuje kompetenční žalobu, kterou může na prezidenta podat parlament nebo vláda. Dodejme, že prezident – na rozdíl od bankovní rady ČNB – jen navrhuje ústavní soudce, ale schvaluje je senát. Zároveň během několika měsíců dojde k obměně podstatné části ústavního soudu. V případě, že nový prezident Babiš navrhne senátu nevhodné kandidáty a senát mu je zablokuje, dojde k ochromení ústavního soudu, který je usnášeníschopný, když funguje alespoň polovina z patnácti členů ÚS. Prezident by tak najednou byl bez kontroly ze strany soudců.
Myšlenka, že Miloš Zeman po dohodě s Andrejem Babišem chce hrát s ústavním soudem své hry, dosvědčuje ještě jeden moment a to Zemanův záměr jmenovat někoho předsedou ústavního soudu ještě v době jeho mandátu. Takže si to zopakujme: nový prezident republiky bude zvolen nejpozději 28. ledna a do funkce nastoupí začátkem března, kdy Zemanovi skončí funkční období. Mandát předsedy ústavního soudu skončí až v srpnu. Přesto Miloš Zeman chce předsedu ústavního soudu zvolit ještě před svým odchodem. Měla „vánočková schůzka“ znamenat Babišovo ujištění, že Zemanem jmenovaný soudce Fiala nebude případným Babišem-prezidentem odvolán? Je to velmi pravděpodobné.
Za tyto a další věci může Miloš Zeman nabídnout Andreji Babišovi podporu a obnovení voličské koalice, která dnes sahá od voličů ANO, větší části KSČM, SPD a Přísahy, menší části ČSSD, Trikolóry a různých dalších podpůrných organizací. To dělá z Babiše jednoho z favoritů voleb, myslí si autoři podcastu Kecy a politika.
Bohumil Pečinka
Celou epizodu si můžete poslechnout zde:
