Článek
Slovo politika má v angličtině několik významů. Dva hlavní jsou politics (soupeření o moc ve státě) a policy (programové otázky). Fialova vláda byla minulý rok kritizována za to, že se příliš věnovala politics a málo policy.
Nicméně rok 2022 byl jedním z nejvíc turbulentních v polistopadové historii. V lednu získal kabinet důvěru Poslanecké sněmovny, aby už v únoru na něj dolehla válka na Ukrajině spojená s energetickou krizí. V létě k tomu připadlo předsednictví Evropské unie a v září komunální a senátní volby, které Andrej Babiš označil za referendum o vládě.
Měsíc po nich zase odstartovala volební kampaň před prezidentskými volbami. Jméno hlavy státu přitom bylo klíčové pro stabilitu vlády. Kdyby se prezidentem stal Andrej Babiš, nejspíš by to znamenalo výraznou komplikaci v reformních návrzích. Teď, když se vláda přiměřeně opevnila ve svých pozicích, mohly přijít na stůl programové změny, tvrdí v nové epizodě podcastu Kecy a politika jeho autoři.
Není náhodou, že se začalo debatou o valorizaci penzí. Důchodci jsou totiž jediná skupina, která kvůli valorizačnímu schématu nepocítila důsledky inflace, kterou před dvěma lety podpálila rozpočtová politika Babišovy vlády. Ne, že by ke zvyšování cen nedošlo i bez Babiše, ale mohla být ve výši okolních zemí s podobným ekonomickým cyklem (Rakousko, Německo), tedy poloviční.
Sobotkova a Babišova vláda do sociálního systému zabudovala tzv. valorizační schéma, které štědře kompenzovalo zvyšování cen. Takže jen v posledních čtrnácti měsících vzrostly penze o 30 procent. Důchodci se tak stali jedinou skupinou ve státě, na kterou nedopadl propad kupní síly. Vláda proto chce zmírnit (ne zrušit) nárůst červnové valorizace. Stručně řečeno, generace dnešních třicátníků bude stále více zatěžována tím, že v menším počtu bude muset financovat důchody stále většímu počtu penzistů. Dříve nebo později to vyvolá mezigenerační nenávist, která se promítne i do politického života. Soudí autoři podcastu Kecy a politika.
V reakci na nesmělé návrhy vlády Andrej Babiš prohlásil, že je za to v Poslanecké sněmovně čeká peklo a Alena Schillerová, že už má pro poslance připravené spacáky. O co v celé hře jde?
V Česku je základem penzijního systému tzv. průběžný systém, kdy mladí platí solidárně důchody starším spoluobčanům. Dnes patří k nejproduktivnější skupině tzv. Husákovy děti. Tedy generace zhruba mezi lety 1972-78, což bylo období enormní porodnosti vyvolané obrovským nárůstem sociálních dávek a mateřských příspěvků. Hlavním architektem byl tehdejší šéf KSČ, Gustáv Husák, který tím chtěl neutralizovat politicky rozjitřenou společnost po sovětské okupaci v srpnu 1968. Problém je v tom, že do deseti let budou Husákovy děti odcházet do důchodu a nastupující generace nebude schopna při často polovičním demografickém nárůstu průběžný systém financovat. Jak říká jedna socioložka: „Demografie se přečurat nedá.“To se na to přišlo až teď?
O menší reformu se v roce 2011 pokusil premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Následující vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše však zrušily tzv. druhý pilíř penzijního připojištění, a následně vymazaly postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Kromě toho valorizace penzí přizpůsobily potřebám předvolební kampaně. Vzhledem k postupnému úbytku plátců sociálního systému a zvyšujícímu se věku dožití, je systém v deficitu a bez reforem to může jenom skončit tím, že lidem nakonec bude vyplácena jen nějaká základní penze na úrovni třiceti procent průměrného platu. A to ještě v lepším případě. Tvrdí autoři podcastu Kecy a politika.
Do toho Andrej Babiš v sobotním rozhovoru pro Právo tvrdí, že věk odchodu do důchodu po nástupu k moci sníží. Jeden z autorů podcastu Petros Michopulos to hodnotí slovy, že Babiš je Husák 2.O. Tedy legitimní nástupce tohoto komunistického politika, který může přivést systém k bankrotu.
Velkým tématem dalších dnů také bude otázka guvernéra České národní banky Aleše Michla. Zbývá pár týdnů do vypršení termínu, kdy musí – podle interních předpisů ČNB – získat bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Minulým guvernérům to trvalo v průměru 3-4 měsíce. Michl je už dnes na dvojnásobku tohoto limitu. V kuloárech se diskutuje o tom, že vzhledem k Michlovu osobnímu životu a nejasné vazbě na fondy Quant, guvernér prověrku nedostane. Co bude následovat? Odstoupí Michl sám nebo ho prezident Zeman přesvědčí, aby sám rezignoval, a jmenuje ještě jeho nástupce? O těchto a dalších věcech se dozvíte v novém podcastu Kecy a politika.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
