Článek
Prezident Zeman se uprostřed prezidentské volební kampaně loučí. Každým svým projevem dává najevo, kdo má být jeho nástupcem. Zároveň politická kometa posledních měsíců, Danuše Nerudová, má problémy s vysvětlováním udělování tzv. turbotitulů na brněnské Mendelově univerzitě. Kdo získá klíče od Pražského hradu?
Miloš Zeman ohlašoval na 26. prosince velké vánoční poselství prezidenta republiky. Přestože šlo o poslední oslovení české veřejnosti v prezidentské funkci, mělo jeho televizní vystoupení tři vady: nebylo velké, nebylo vánoční a těžko by v něm člověk hledal stopy poselství. To si myslí autoři nového podcastu Kecy a politika.
Žánrově to mělo blíž k traktování aktuální politiky, spojené s přípravou na podporu jednoho z devíti prezidentských kandidátů. Tomu odpovídal výběr témat i míra upřímnosti, s níž popisoval politické události. Stručně řečeno, daleko podstatnější bylo, co neřekl, než řekl.
Za nejvýznamnější událost roku prezident Zeman správně označil „ruskou agresi“ na Ukrajinu. Fajn, proč neřekl to B, například, jestli vnímá jako chybu, že od roku 2014 často jako jediný státník Evropské unie, vytrvale podporoval prezidenta Putina. Anebo, jak vnímá rozdělenou českou společnost, a hnutí, která od září pořádají na náměstích českých a moravských měst demonstrace, kritizující Fialovu vládu za podporu Ukrajiny? Je s nimi nebo proti nim?
Epizodu si můžete poslechnout zde:
To se nikdy nedozvíme, protože přívrženci ruské invaze jsou vesměs jeho voliči a potenciální voliči Andreje Babiše. Tak je to ovšem se vším. Zeman nějaké téma nakousne, často se zajímavě vyjádří, ale to podstatné nedořekne, protože všechno v jeho dnešních postojích je orientováno na prezidentskou podporu kandidáta hnutí ANO. Právě Babiš má být kotvou, která ho udrží na hladině české politiky i po odchodu z prezidentského úřadu.
Tak je to například když mluví o inflaci a neřekne, že zvyšování cen dnes podle Českého statistického úřadu táhnou potraviny vyrobené v holdingu Agrofert. Proč? Tím by zase poškodit svého prezidentského favorita, takže často jen popisuje vnějškové projevy něčeho a zaměňuje příčinu za důsledek. Tak je to i s jeho kritikou Green Dealu a dalšími věcmi.
Zvláštní kapitolou „vánočního poselství“ je druhá část jeho projevu, v němž interpretuje svůj 32letý politický život. Jako staří Češi vzhlíželi k mýtické hoře Říp, i on se vrací ke svému článku z léta 1989, který zveřejnil v Technickém magazínu. Působivě v něm popsal zaostávání komunistického režimu a jeho sklerotismus, což tehdy vyvolalo v čtenářských kruzích obrovský ohlas a Zeman byl v reakci nato vyhozen z práce. Jeden z autorů podcastu Kecy a politika, Petros Michopulos se domnívá, že z pohledu ověřování faktů by jeho text neobstál tehdy ani dnes. Miloš Zeman si vždycky dokázal vytáhnout data a citace, které ilustrovaly jeho myšlenky. Má to blízko ke známému výroku připisovanému Marxovi, který měl říct, že jsou-li fakta v rozporu s jeho teoriemi, tím hůře pro fakta.
Michopulos soudí, že jeho článek byl v předvečer sametové revoluce jedním ze symbolů protestu. Vzhledem k množství faktických chyb, je ho však možné považovat za přímého předchůdcem dnešních fake news dezinformací.
V další části podcastu Kecy a politika autoři mluví o probíhající volební kampani. Například o tom, jaké částky hlavní favorité vykazují, že dosud vynaložili na volební kampaň. Zatímco tým Petra Pavla uvádí částku 30 miliónů korun, štáb Danuše Nerudové 17 miliónů, na účtu Andreje Babiše je, že vynaložit těžko uvěřitelnou sumu 8 miliónů korun. Navzdory tomu, že rozjel svou ostrou volební kampaň už v létě tohoto roku. To číslo je tak nepředstavitelně nízké, že to musí být směšné i jeho příznivcům.
Epizodu si můžete poslechnout zde:
Autoři se zároveň zastavují u rozsáhlého investigativního článku s názvem Jak Nerudová (ne) řešila problémy s doktoráty, který vyšel 22.12. 2022 v Deníku N. Autoři textu (Adéla Karásková-Skoupá, Prokop Vodrážka) krok po kroku vysvětlují a popisují, k čemu v posledních letech docházelo na Provozně-ekonomické fakultě brněnské Mendelovy univerzity v souvislosti s udělováním „turbo – doktorátů“ lidem z Rakouska a Německa. Základní fakta zveřejnil už na jaře týdeník Hrot. Tedy, že dvě personální agentury v německy mluvících zemích nabízely za 25 tisíc euro zprostředkování kontaktu na Mendelovu univerzitu (ta oficiálně získala jen 5 tisíc euro za studenta), kde dotyční za velmi benevolentních podmínek získali akademické tituly. To všechno se vědělo, stejně jako veřejným prostorem šel výrok tehdejší rektorky Nerudové, že ona byla tím „hajným, co přistihl pytláka.“
Článek v Deníku N zřejmě čerpá z podkladů Národního akreditačního úřadu, který celou věc prošetřuje. Současně autoři oslovili české a evropské autority, zabývající se plagiáty a tím, jak některé postkomunistické univerzity udělují „doktoráty z marnivosti.“ Vyplývá z toho, že jde o vážné pochybení, které je v rozporu s pravidly a principy fungování univerzit. Upřímně, i tohle by se dalo na českých vysokých školách čekat.
Překvapivé spíš je, že Danuše Nerudová, která stála v čele univerzitní Rady pro vnitřní hodnocení, o celé věci minimálně rok věděla a podle zápisů z jednání Rady k celé věci přistupovala hodně benevolentně. Přesněji řečeno, v duchu hesla vzájemně se podržme, vždyť se všichni známe a každý na toho druhého, něco víme.
Podobně k tomu přistupovala sama Mendelova univerzita, takže hlavní viník celé kauzy, děkan Provozně ekonomické fakulty, rezignoval teprve před několika týdny.
Autoři podcastu Kecy a politika se pozastavují nad tím, proč se Danuše Nerudová rozhodla celou věc vymlčet. Tuto věc pak řadu dní odmítá komentovat s odkazem na to, že se nachází v „horké fázi volební kampaně.“ Tím vyvolala větší podezření, než byl odpovídalo vážnosti celé kauzy.
Navíc si proti sobě postavila řadu médií (Deník N, Respekt), která ji řadu týdnů podporovala. Spoluautor podcastu Kecy a politika, Bohumil Pečinka, soudí, že vzhledem k dovoleným a svátkům může Nerudová své mlčení dotáhnout až do prvního kola. Pak jí však kauza s „byznysem s doktoráty“ vybuchne v rukou.
Dlouholetý politický marketér Petros Michopulost se domnívá, že mlčení v celé věci demobilizuje její volební štáb a stovky dobrovolníků, kteří pro ni pracují a neví, co říkat na ulicích na dotazy lidí. Zároveň si nemyslí, že by tato aféra mohla být podobně explozivní jako v sněmovních volbách v roce 2017 kauza s těžbou lithia, kterou Andrej Babiš demagogicky využil proti ČSSD a přetáhl ji značnou část voličů. Tvrdí, že i když článek z Deníku N dnes necitují ostatní média, že to neznamená, že ho nečetly volební štáby prezidentských konkurentů Danuše Nerudové. Může se naopak stát, že v leckteré předvolební debatě bude najednou stát ona sama proti osmi svým kritikům. To jen znásobí destruktivní sílu této aféry, která byla v počátcích svého vzniku ze strany týmu Danuše Nerudové podceněna. O těchto a dalších věcech se dozvíte v novém díle podcastu Kecy a politika.
Bohumil Pečinka, Petros Michopulos
kecyapolitika.cz
