Článek
Víte, že chyběly pouhé dva hlasy a mohlo se to podařit? Senát mohl vyslat hlasitý a dlouho očekávaný vzkaz „Vám všem, kdo pracujete desítky let v naší zemi v mizerných podmínkách s oběťmi násilí, děkujeme a věříme! Věříme vašemu hlasu, který nás prosí o to, abychom tento krok pro lidi v naší zemi udělali. A tak jsme vás podpořili a Úmluvu poslali dál! Vy a přeživší násilí, stejně jako ti, které touto cestou od násilí možná v budoucnu ochráníme, nám za to stojíte“.
Na plénu vystoupilo kolem dvaceti z vás. Mnoho z vás ve svých projevech pracovalo s fakty a daty. Dokument (Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí) jste si nastudovali, potkali se s těmi, kdo s oběťmi násilí pracují v první linii. Mluvili jste věcně, slušně a naprosto pevně hájili hodnoty lidskosti, respektu k důstojnosti každého člověka a právo zranitelných na ochranu a pomoc.
Jsem vám všem obrovsky vděčná. Děkuji za to, kolik z vás s velkým nasazením pracovalo i v mezičase na tom, abyste svým kolegům a kolegyním trpělivě vysvětlovali, proč je právě tato Úmluva pro naši zemi tolik důležitá.
Trénink rétorických schopností
Těžce se oproti tomu poslouchala vystoupení těch z vás, kdo k tak závažnému tématu měli potřebu přidávat čistě subjektivní dojmy, vykreslovat Úmluvu v pokřivených a falešných konturách jako zhoubu naší „kultury a tradic“ bez špetky zodpovědnosti a vědomí toho, jak vysokou hru vlastně hrajete.
Nešlo totiž o téma marginální. Nešlo o téma, na kterém je legitimní a v pohodě potrénovat si rétorické schopnosti, blýsknout se u pultíku před kolegy a nasbírat laciné ovace. Šlo o téma nejvyšší společenské závažností. Šlo o každoroční týrání, vraždění a znásilňování těch nejvíce zranitelných lidí v naší zemi.
Šlo o téma, které stojí za obrovskými počty dětí a mladých lidí s těžkým duševním onemocněním. Šlo o dokonané sebevraždy těch, kdo s násilím nemají sílu dál žít. Šlo o staré lidi, kteří jsou týraní a nedokážou si sami pomoct. Šlo o dívky a ženy, které nemají kam utéci, a tak zůstávají s těmi, kdo jim ubližují a přichází tak postupně o zdraví i o naději…
O jaká data se opíráte?
Vy jste ale tento zásadní a vážný rozměr neviděli nebo nechtěli vidět. Rozhodli jste se rezignovat na zdravý rozum, hodnoty vzájemnosti a odpovědnosti za stav věcí veřejných. Tvrdili jste ve svých vystoupeních, že u nás vše funguje a případně tu trochu, co ještě ne, rádi podpoříte. Ptám se, o co svá tvrzení opíráte? Jaká data máte pro své přesvědčení o tom, že náš systém funguje?
Celkem 86 vražd motivovaných násilím ve vztazích a 900 nahlášených případů znásilnění jen za loňský rok jsou strašlivá čísla. Velká část obětí pomoc nikdy nevyhledá. Spousta z nich ji hledá, ale nenajde, protože specializovaných služeb není dostatek.
Já jsem v takové službě pracovala. Doprovázela jsem znásilňované a týrané ženy. Chyběly a stále chybí utajené azylové domy, na moha místech naší země není včas dostupná krizová pomoc. Organizace v první linii každý rok nedůstojně shání každou korunu, aby mohly pomáhat. Jejich role je obrovsky náročná, záslužná a naprosto nedoceněná. Pomáhají státu a leckdy za stát…
Ti, kdo vyrostli v násilí…
Většina dětí se na škole o násilí nedozvídá, neumí se mu pak bránit, vyhledat a najít včas pomoc. Ti, kteří vyrostli v násilí, ho posílají v dospělosti dál. Nejsou jim dostupné programy, kde by se měli šanci naučit fungovat jinak, zdravěji. Násilí má ve své osobní historii většina lidí závislých na drogách i lidí bez domova.
Jak je možné, že hlas expertů, data policie nebo Institutu pro kriminologii, jež zjistil, že násilí je nejsilnějším kriminogenním faktorem a může za náš přeplněný vězeňský systém, jste se rozhodli ve svém úsudku ignorovat? Jak je možné, že ani stanovisko Legislativní rady vlády a Ministerstva spravedlnosti o tom, že Úmluva je plně v souladu s naším právním řádem, pro vás nehrálo žádnou roli?
V loňském roce jsem vystupovala v Poslanecké sněmovně, ale i v Senátu, na seminářích k Úmluvě proti násilí. Obešla jsem za loňský rok desítky z vás. Všechny senátní kluby jsem ještě před pár dny obeslala s prosbou o možnost vás navštívit a znovu veškeré argumenty prodiskutovat. Děkuji vám, kdo jste mě přijali.
Některé kluby diskusi odmítly. A právě jejich zástupci významně negativně včerejší výsledek hlasování ovlivnili. Někteří jste mi včera v Senátu občas věnovali pohled. Tvářili jste se povzbudivě, někdo rozpačitě, někteří v závěru vítězoslavně. Hodně z vás jste s upřímnou lítostí přišli vyjádřit své zklamání z výsledku a nabízeli jste další podporu.
Ohrožuje nás násilí, ne Úmluva
Chci vám všem vzkázat - naši společnost rozhodně reálně neohrožuje Úmluva proti násilí. To, co ji rozkládá, leptá a stovky let ochromuje, je právě násilí samo. Netolerance k jinakosti, strach z rovnoprávnosti, absence vnitřní svobody a skutečného sebe-vědomí.
Velká část z nás všech to dávno ví. Mnoho dobrých lidí každý den pracuje na změně. Trvalá a skutečná změna systému však není bez stabilní politické podpory možná. Vy jste ji včera odmítli dát.
Přijdeme znovu. Jsme zvyklí usilovně pracovat, vydržet, nevzdáme to. Nejsme sami, je nás mnoho a bude ještě víc. Budeme ještě víc semknutí a budeme hlasitější. Včera k dobrému vyústění stačilo málo, a to málo nám už příště chybět nesmí.
