Článek
Jen málokterý filmový plakát se stal tak ikonickým jako ten k muzikálu La La Land. Ryan Gosling a Emma Stone tančí pod noční oblohou, město Los Angeles se rozprostírá pod nimi a celý obraz dokonale vystihuje romantickou atmosféru filmu i jeho snovou náladu. Přesto měl plakát jednu drobnou vadu, kterou většina diváků dlouhé roky vůbec nevnímala.
Ryan Gosling ji ale viděl pokaždé.
A podle vlastních slov ho právě ona pronásledovala téměř deset let, kdykoli se plakát objevil na internetu, v kině nebo v nějakém článku o filmu.
Jedna nepřirozeně ohnutá ruka
Na původním plakátu drží Sebastian v podání Ryana Goslinga Miu za ruku během slavné taneční scény. Jenže způsob, jakým byla jeho druhá paže ohnuta, působil anatomicky nepřirozeně a při bližším pohledu byl detail opravdu těžké přehlédnout. Herec už v minulosti několikrát s humorem přiznal, že pokaždé, když plakát někde zahlédl, zamířil jeho pohled právě na onu zvláštně ohnutou ruku.
S nadsázkou říkal, že je to jeho „největší noční můra“. Vtipné je, že s tímto ohnutím přišel on sám, jelikož si řekl, že bude zajímavé trochu oživit stanovenou choreografii. V té době totiž netušil, že právě tato scéna bude zachycena na plakátu.
Na první pohled jde o naprostou maličkost, kterou by většina lidí možná ani neřešila. Jakmile si jí ale jednou všimnete, jen těžko ji budete ignorovat, protože právě takové drobnosti mají zvláštní schopnost přitáhnout pozornost víc než celý zbytek plakátu.
Fanoušci začali této kuriózní chybě dokonce přezdívat „La La Hand“ a fotografie plakátu se pravidelně vracela na sociální sítě, kde se z ní stal jeden z nejznámějších drobných výstřelků moderních filmových plakátů. Z nevinného detailu se tak postupně stala malá internetová legenda.
Po deseti letech je konečně opraveno
Studio se při příležitosti desátého výročí premiéry rozhodlo připravit nový plakát. Na první pohled vypadá téměř stejně jako původní verze, takže si změny člověk všimne až při pečlivějším porovnání obou obrázků.
Jenže tentokrát je Goslingova ruka konečně tak jak bylo původně zamýšleno.
Na sociálních sítích okamžitě začaly kolovat vtipy, že herec bude po deseti letech konečně klidně spát. Jiní fanoušci zase žertovali, že největší hollywoodská záhada byla definitivně vyřešena a že se filmový svět může po letech konečně posunout dál.
Je sympatické, že studio nesáhlo po úplně novém vizuálu, ale pouze opravilo detail, který se během let stal tak trochu součástí filmové legendy. Tím zachovalo původní atmosféru plakátu a zároveň napravilo chybu, která už dávno přerostla svůj původní význam.
Nový plakát vznikl u příležitosti výročního znovuuvedení filmu do amerických kin. V době vydání tohoto článku zatím není potvrzeno, že by se stejné výroční uvedení chystalo také v České republice. Tuzemský distributor ani české sítě kin podobnou projekci zatím neoznámily, takže čeští fanoušci si na případnou návratovou projekci budou muset ještě počkat.
Film, který nikdo nečekal
Když Damien Chazelle začal připravovat La La Land, málokdo věřil, že by moderní hollywoodský muzikál mohl mít komerční úspěch. V době, kdy studia sázela hlavně na jistější žánry, působil podobný projekt jako riskantní sázka bez záruky.
Studia považovala tento žánr za příliš riskantní a scénář několik let odmítala. Chazelle se však své představy nevzdal. Chtěl natočit romantický film, který vzdá hold klasickým hollywoodským muzikálům, ale zároveň bude působit současně, svěže a přístupně i pro dnešní publikum.
Inspiraci našel především ve filmech jako Zpívání v dešti, Američan v Paříži nebo francouzském muzikálu Deštníky z Cherbourgu. Místo prostého napodobování však vytvořil vlastní styl, který spojuje nostalgii se současným Los Angeles a dává vzniknout filmu, jenž působí starosvětsky i moderně zároveň.
Právě díky tomu nepůsobí La La Land jako retro projekt. Je to moderní film, který jen s úctou připomíná zlatou éru hollywoodských muzikálů a zároveň ukazuje, že tenhle žánr má i dnes co nabídnout.
Ryan Gosling se opravdu naučil hrát
Jednou z největších zajímavostí natáčení je příprava Ryana Goslinga na roli jazzového pianisty Sebastiana.
Místo toho, aby jeho ruce nahrazoval profesionální hudebník nebo aby byly záběry vytvářeny pomocí triků, rozhodl se herec několik měsíců intenzivně učit hru na klavír. Šlo o náročnou přípravu, která ale měla zásadní význam pro věrohodnost celé postavy.
Výsledek je ve filmu skutečně vidět. Ve většině scén totiž hraje Gosling sám, což dodává jeho výkonu mimořádnou autenticitu a pomáhá divákovi uvěřit, že Sebastian je opravdu člověk, který hudbou žije.
Stejně pečlivě byla připravována také choreografie. Slavná úvodní taneční sekvence na dálnici vznikala během krátké uzavírky skutečné losangeleské komunikace a patří dodnes mezi nejpůsobivější úvodní scény moderního Hollywoodu. Právě tahle kombinace preciznosti a lehkosti je jedním z důvodů, proč film působí tak výjimečně.
Oscarový fenomén
La La Land se po premiéře proměnil v celosvětovou senzaci.
Film získal 14 nominací na Oscara, čímž vyrovnal rekord, který před ním držely pouze snímky Titanic a Vše o Evě. Už samotný počet nominací ukázal, že nejde jen o líbivý muzikál, ale o film, který dokázal oslovit kritiky i široké publikum.
Nakonec proměnil šest z nich, včetně ocenění za režii, kameru, hudbu, původní píseň i herecký výkon Emmy Stone. Úspěch byl o to výraznější, že šlo o film, který ještě před premiérou mnozí považovali za příliš odvážný a nekomerční.
Do historie se však zapsal také jiným okamžikem.
Při vyhlašování Oscara za nejlepší film byl omylem oznámen právě La La Land. Celý štáb už stál na pódiu s děkovnými projevy, když se ukázalo, že skutečným vítězem je Moonlight. Šlo o jeden z nejpamátnějších momentů v historii předávání Oscarů a zároveň o situaci, na kterou se dodnes vzpomíná s úžasem i rozpaky.
Film, který nezestárl
Deset let od premiéry je až překvapivé, jak svěže La La Land stále působí.
Jeho hudba neztratila své kouzlo, kamera patří k tomu nejkrásnějšímu, co moderní Hollywood nabízí, a romantický příběh stále dokáže oslovit nové diváky. Film nestojí jen na nostalgii, ale na silné atmosféře, výborné chemii mezi hlavní dvojicí a vizuálu, který se jen tak neokouká.
Možná právě proto se i po deseti letech stále mluví o každém detailu, který s filmem souvisí. Ať už jde o slavnou hudbu Justina Hurwitze, nezapomenutelné taneční scény nebo jednu zvláštně ohnutou ruku na plakátu, všechno dohromady vytváří obraz filmu, který si lidé pamatují i po letech.
Je vlastně symbolické, že se studio rozhodlo opravit právě tento drobný detail. Na kvalitě samotného filmu nikdy nic neměnil, přesto se stal součástí jeho historie a připomínkou toho, jak si i taková malá chyba může žít svým vlastním životem.
A Ryan Gosling? Ten si může po deseti letech konečně odškrtnout jednu nečekanou položku ze seznamu svých hollywoodských trápení.
