Tragický osud Judith Barsi. Dětskou hvězdu zabil vlastní otec

Judith Eva Barsi se narodila 6. června 1978 v Kalifornii jako dcera maďarských přistěhovalců. Už od útlého věku bylo zřejmé, že má mimořádný talent. Když jí bylo pět let, všimli si jí lidé z reklamního průmyslu a brzy začala získávat první role.

Během několika let se stala jednou z nejvytíženějších dětských hereček své generace. Objevila se ve více než sedmdesáti reklamách a řadě populárních televizních seriálů. Diváci ji mohli vidět například v Growing Pains, Punky Brewster nebo St. Elsewhere.

První výraznou filmovou rolí byla Thea Brody ve filmu Čelisti: Pomsta z roku 1987. Ještě větší nesmrtelnost jí ale zajistily animované filmy. Svůj hlas propůjčila roztomilé Ducky v legendárním snímku Cesta do pravěku (The Land Before Time) a Anne-Marie ve filmu Všichni psi jdou do nebe (All Dogs Go to Heaven). Oba filmy se staly klasikou dětské animace.

Zatímco před kamerami působila Judith jako šťastná a bezstarostná dívka, doma prožívala pravý opak. Její otec József Barsi byl podle svědectví příbuzných i známých násilnický alkoholik, který opakovaně vyhrožoval své ženě i dceři. Situace se navíc zhoršovala s rostoucím úspěchem malé herečky.

Judith se svěřovala přátelům, že se bojí vracet domů. Postupně se u ní začaly objevovat známky psychického traumatu. Vytrhávala si řasy, trpěla úzkostmi a její okolí si všímalo, že se mění. Nakonec zasáhla i dětská psycholožka, která upozornila sociální služby na možné týrání. Vyšetřování však bylo odloženo poté, co matka uvedla, že plánuje od manžela odejít.

V létě roku 1988 se naplnily nejhorší obavy lidí z okolí rodiny. Otec nejprve zastřelil Judith v jejím pokoji a následně zabil i její matku Mariu. Poté založil požár domu a nakonec spáchal sebevraždu. Judith bylo pouhých deset let.

Případ vyvolal ve Spojených státech rozsáhlou debatu o domácím násilí a fungování sociálních služeb. Mnozí se ptali, zda bylo možné tragédii zabránit, protože varovných signálů existovala celá řada.

Největší ironie osudu přišla několik měsíců po její smrti. Filmy Cesta do pravěku a Všichni psi jdou do nebe byly uvedeny až po tragédii a diváci tehdy netušili, že hlas malé Ducky už nikdy neuslyší v žádném novém projektu. Režisér Don Bluth později vzpomínal, že Judith patřila k nejtalentovanějším dětským hercům, se kterými kdy pracoval.

Dodnes je Judith Barsi připomínána nejen jako nadaná dětská herečka, ale také jako symbol selhání systému ochrany dětí. Její příběh je bolestnou připomínkou toho, že úspěch a sláva nemusí vždy znamenat šťastný život.

Zdroje: