Článek
„Na tom je něco špatného?“ nemůže se předseda ANO srovnat s tím, že vinou jeho vlastní nepozornosti na něj „prasklo“, jak si na oponenty (ale tipuji, že nejen na ně) shání informace.
Pokud by šlo ryze o zprávy v politického ranku, dal by mu kdekdo za pravdu. Jenže to, zda má ministr zahraničního věcí Jan Lipavský děti, případně jak je zatáhnout do svého dalšího hnojometného projevu, už je hodně daleko za všemi čárami nejen politického, ale hlavně slušného chování.
Překvapuje to zvlášť u člověka, který se právě svými dětmi oháněl v situaci, kdy je nejprve sám zavlekl do svého „nestandardního“ podnikání, načež musely kvůli němu k soudu.
Co si myslet z hlediska rodiče o situaci, kdy Babiš svého, údajně nemocného staršího syna nechal „zmizet“ na okupovaném Krymu, aby jej pak před výslechem Policie ČR ukrýval ve Švýcarsku, kam za ním - po odhalení místa pobytu českými novináři - jel hrát „šachy“ zrovna 17. listopadu? Jako předsedu vlády by jej v tak významné datum spíš lidé čekali kdekoliv jinde, kde se připomínalo, že právě tehdy se definitivně začal kácet komunistický moloch, a soudruzi z StB ve velkém pálili „kompromaty“, tedy složky s informacemi osobního, až intimního rázu na občany vlastního státu.
Pokud by v příštích volbách zvítězily strany, které svět vidí v jiných, než demokratických tónech, možná by se praktika sbírání „kompra“ klidně zase mohla legálně provozovat a sloužila by k udržení (nejen)politických odpůrců „na uzdě“.
Jak to v případě, že se odchovanec komunistů a nomenklaturní kádr dostane opět k moci, kdy se začne chovat jako „urvaný ze řetězu“, se teď na vlastní oči přesvědčují naši slovenští sousedé. Po volbě bývalé „kádrové rezervy“ KSČ, totálně odbrzděného Roberta Fica, směřuje Slovensko z Evropské unie rovnou do Putinovy náruče. Pro nás je to zvlášť poučné z toho důvodu, že naše a slovenská předlistopadová historie byla, díky životu ve stejném státě, společná.
Ovšem, jestli mne na celé kauze Babišova e-mailového omylu něco pobavilo, pak to byla zmínka o Izraeli. Asi už v rámci mikromanagementu politické strany zapomněl, jak se vloni v říjnu ztrapnil. V momentě, kdy z pozice vůdce opozice hřímal v Poslanecké sněmovně o nutnosti zachránit ze země přepadené teroristickým Hamásem Čechy, už je totiž ministr Lipavský měl na palubě letadla a vracel se s nimi domů. Inu, občas to chce dřív přemýšlet, a pak teprve ťukat zprávy do mobilu, nebo si stejnou blamáž užijeme ještě jednou.
Poslední průzkum voličských preferencí Kantaru přisoudil hnutí ANO bezmála 40%. Říkám si, co by ještě na Babiše všechno muselo vyjít najevo, aby lidé pochopili, že s vládou vedenou staronovým premiérem by nás žádná cesta ke „šťastným zítřkům“ a „ANO, bude líp“ rozhodně nečekala. Spíš návrat do hluboké minulosti, kam se nikomu soudnému přeci už zpátky nechce.
Pro kontext:
