Článek
Malý Nathaniel žil s matkou a sestrou v americkém městečku ve státě Ohio a možná by ho čekal úplně obyčejný život ničím výjimečného Afroameričana.
Jenže Nathaniel dostal do vínku takový hudební talent a hlavně píli, že se stal v 70. letech minulého století jedním z mála „barevných“ studentů na prestižní vysoké hudební škole Julliard Academy, kde si za svůj hlavní obor zvolil kontrabas.
Právě v čase jeho studia ale začala jeho duše stonat. Nedokázal dostudovat a jak se později prokázalo, mohla za to rychle se rozvíjející schizofrenie.
Po odchodu ze školy si vzal Nathaniel do hlavy, že musí najít svého otce, který podle něj bydlel kdesi v Los Angeles. Vydal se tedy přes celé Spojené státy americké do města na západním pobřeží, žil na ulici a možná by jeho životní pouť skončila neslavně.
To by si ale podivného mužíka hrajícího na housle bez dvou strun v ulicích Skid Row - nechvalně proslulé čtvrti plné feťáků a bezdomovců - nesměl všimnout novinář Steve Lopez z Los Angeles Times.
Poprvé se o muži, který žije na ulici a ze všeho nejvíc touží po plném počtu strun na svém nástroji, zmínil v roce 2005. To bylo Nathanielovi už 57 let a byl zvyklý na svůj život naložený v jednom nákupním vozíku, který si bral všude s sebou.
Sloupek o nadaném muzikantovi z ulice zarezonoval v tehdejší společnosti. Nathaniel dostal darem nový nástroj, přestěhoval se do vlastního malého bytu a začal se léčit. Přijela se o něj starat sestra, se kterou dávno přerušil kontakt, sám začal postupně koncertovat a v čase prezidenta Baracka Obamy dokonce dostal pozvání do Bílého domu.
V Hollywoodu, který miluje podobné příběhy, o něm dokonce vznikl film Sólista (2009), který více-méně věrně popsal jeho příběh. Nathanielovi propůjčil svou tvář oscarový herec Jamie Foxx, jeho novinářského přítele ztvárnil neméně slavný Robert Downey Jr., kterého nejspíš budete znát jako Sherlocka Holmese nebo Iron Mana.
Opravdovému Nathanielovi je dnes už 73 let, kromě kontrabasu a houslí hraje i na další nástroje, včetně klavíru, trubky a bubnů. Jeho jméno nese nadace, která má za úkol nabízet pomocnou ruku dalším hudebníkům, kterým duševní nemoci znemožní pokračovat v kariéře.
Ohledně síly hudby pomáhající léčit existuje celý obor - muzikoterapie, který se dá dokonce studovat na vysokých školách.
Lidé, kteří se věnují hře na hudební nástroj, bývají mnohem vnímavější ke svému okolí. Dovedou se vcítit nejen do tónů, ale i do nálad svého lidí kolem sebe a pozitivně je ovlivňovat.
Navíc společná hra dokáže naladit i lidi, kteří by se možná jinak ani neshodli. Ale stačí si i pustit oblíbenou skladbu, aby vaše mysl a tělo získaly zpět harmonii. Tak schválně, co si dnes pustíte, abyste si zlepšili náladu?
Pro další informace:
