Článek
Brněnské náměstí Svobody je ústředním bodem veřejného brněnského života už od 13. století. Tehdy ho ale obyvatelé ještě znali jako Dolní trh neboli Forum Inferius. To, že se stane hlavním, nebylo dlouho jasné - chybělo mu to nejdůležitější, co obvykle střed města symbolizuje. Stará radnice se nacházela poblíž jiného důležitého rynku, který dnes známe jako Zelný trh, její nástupkyně se později „odstěhovala“ na Dominikánské náměstí (Nová radnice).
Samotné náměstí má celkem nezvyklý tvar trojúhelníku a ústí do něj ze všech světových stran rovnou 7 ulic. Nejpodstatnější jsou dvě protilehlé - Masarykova a Rašínova, po kterých sem míří hned dvojice tramvajových linek (4 a 9) propojujících hlavní železniční nádraží s dopravním uzlem „Česká“.
Málokdo z dnešních cestujících ale tuší, že začátkem 20. století jezdily tramvaje v úplně jiném směru - z dnešní Pekařské vedla linka na Dominikánské náměstí a odtud ulicí Zámečnickou až na ústřední náměstí. Šlo ale o trať hodnocenou jako nebezpečnou, proto byla během 2. světové války zrušena. Fungovala tedy jen mezi lety 1906-1942.
Morový sloup a Kounicův palác (vlevo) na začátku 20. století
Pokud by se vám dnešní náměstí zdálo poněkud prázdné, nejspíš to bude tím, že mu chybí někdejší hlavní ozdoba - kostel sv. Mikuláše, postavený pro románskými jazyky mluvící kolonisty, kteří přišli na Moravu během 13. století z dnešní Belgie a Francie. Sice se v něm nesmělo křtít a vypravovat z něj pohřby, ale přesto se jednalo o jeden z nejoblíbenějších kostelů vnitřního města.
Od roku 1622 převzali sv. Mikuláše jezuité, kteří tu pro změnu vedli mše v češtině, což v převážně německém městě bylo spíš výjimkou. Po odsvěcení kostela v roce 1786 se z něj stalo vojenské skladiště a po prodeji městu v roce 1869 bylo rozhodnuto o jeho stržení. Ale zbytky zůstávaly na náměstí až do konce druhé světové války, kdy se bývalý kostel stal jedním z cílů bombardování. Pak už bylo jeho torzo definitivně odstraněno. Přesto dodnes na náměstí zůstává v podobě viditelně provedeného obrysu v dlažbě.
Morový sloup prohlédl po rekonstrukci v roce 2006, v pozadí funkcionalistická banka B. Fuchse z roku 1929
Co naštěstí zůstalo zachováno, je morový sloup na severozápadním konci náměstí z roku 1679 od Jana Křtitele Erna. Ten jej pojal v tehdy módním barokním stylu. Základnu tvoří jeskyně, tzv. grotta, v níž leží tělo svaté Rozálie.
Kromě ní je sloup zasvěcen Panně Marii, která stojí na jeho špičce, a dalším čtyřem tzv. „morovým světcům“, kteří měli město ochraňovat před epidemiemi - sv. Šebestiánovi, sv. Rochovi, sv. Karlu Boromejskému a sv. Františku Xaverskému, jejichž sochy jsou po obvodu.
Sv. Rozálie je ochránkyní proti nakažlivým nemocem, včetně moru
V roce 1907 se na náměstí otevřelo první stálé kino nazvané honosně The Empire Bio. Se svými 323 křesly patřilo prý k nejelegantnějším podnikům v celém Rakousku-Uhersku a přes nelevné vstupné bývalo vyprodáno.
Později bylo přejmenováno na Bio Central a s nástupem soudruhů po roce 1948 dostalo budovatelské jméno Úderka. Dnes je v prostorách někdejšího kina restaurace s typicky brněnským jménem „Zlatá loď“.
V roce 1959 parkovala na náměstí běžně auta, vpravo vstup do kina Úderka
Na rohu stejného domu směrem do ulice Rašínova dnes dohlíží na celé náměstí hlava vola. Mohlo by se zdát, že je tu od nepaměti coby domovní znamení, ale možná vás překvapí, že ještě nemá ani 35 let a dokonce, že je vyrobena z betonu.
Šlo po nástupu soukromého podnikání začátkem 90. let o svérázný reklamní poutač, který tu nechal osadit nájemce obchodu, řezník Jelínek. Velkou, 200 kg těžkou hlavu vytvořenou Zdeňkem Makovským musel na fasádu vysadit jeřáb. Zatímco řeznictví fungovalo jen 10 let, hlava nad náměstím bdí dodnes.
Někdejší poutač řeznictví
Kromě „Dolního“ neslo před svým současným názvem náměstí Svobody i jména jako „Velké“, „císaře Františka Josefa“ nebo za 2. světové války „Viktoria“. Tehdy se ale mělo vlastně jmenovat úplně jinak.
Německá správa města ustanovená po 15. 3. 1939 chtěla totiž náměstí přejmenovat na počest návštěvy Adolfa Hitlera po něm. Jenže vůdce nesouhlasil a „zabral“ si raději nedaleké Moravské náměstí. Jednak se mu víc líbilo, a pak na něm tehdy ještě stál Německý dům, kde se odehrával spolkový život brněnských Němců.
17. 3. 1939 vjel na náměstí při své brněnské návštěvě Adolf Hitler
Po druhé světové válce se náměstí Svobody vrátilo ke svému prvorepublikovému pojmenování. Právě tady se v listopadu 1989 mohutně demonstrovalo během Sametové revoluce a v roce 1996 se po jeho dlažbě prošla osobně při své brněnské návštěvě britská panovnice Alžběta II., když přecházela od Nové radnice k Ústavnímu soudu.
Současný architektonický styl náměstí se dá nejvýstižněji označit jako „všehochuť“ - od renesančního domu pánů z Lipé, přes pseudorenesanční Palác nadace Valentina Gerstbauera zvaný lidově „U čtyř mamlasů“, funkcionalistickou banku, až po moderní obchodní centrum Omega, odkazující svým názvem k sousední pasáži Alfa, s níž je propojeno.
Před Omegou je v dlažbě naznačen půdorys bývalého kostela sv. Mikuláše, v pozadí Brněnský orloj
Mimochodem, se vznikem Omegy v proluce po odstřeleném Domě nábytku (prvorepublikovém OD Jepa) se váže polemika, že se historické náměstí její vinou bude podobat lunaparku. Důvodem byl návrh fasády - přes den „jen“ ze šedozeleného skla, ale v noci průběžně mění barvy. I na tenhle prvek si Brno nakonec zvyklo a dnes ho bere jako zajímavé zpestření noční atmosféry centra.
Dřív byl život na náměstí spíš podřízen dopravnímu provozu, ale v posledních letech se z něj stala městská oáza, kam mají po většinu dne auta vjezd zakázán.
Velká fontána je hlavně atrakcí pro malé i velké během horkých dnů
Svůj díl na proměně atmosféry mají nejen vzrostlé stromy, které ho obklopují, ale i vodní prvky - malá a velká „poetická“ kašna.
Větší o průměru 15 metrů obklopuje kovový rošt s verši brněnského Jana Skácela. Přes ně se voda vrací zpátky do nádrže. Kašna „umí“ 10 vodních režimů, které se průběžně mění. V létě kolem funguje relaxační posezení na stylových městských křesílkách.
Malá poetická kašna s pítky
Menší a ne tak známá fontánka o cca 1 m průměru stojí u ústí České ulice. I ji zdobí úryvek ze Skácelovy básně a lze se u ní osvěžit pitnou vodou ze dvou pramínků.
Poslední dominantu získalo brněnské náměstí Svobody před 14 lety, kdy na jeho jižním konci vyrostl nepřehlédnutelný Brněnský orloj ve tvaru černého obelisku. Mimochodem, už jste někdy zkoušeli, jak z něj určit přesný čas? Zamachrujte a rozluštěte přesný čas z brněnského orloje - Médium.cz (seznam.cz)
Pro další informace:
