Článek
Jen za posledních 500 let se v některých místech dostala dnešní ulice až o 3 metry výš, než tomu bývalo tehdy. Ale po tajemství podzemních prostor dlouho nikdo systematicky nepátral.
Na začátku zájmu o to, co se skrývá pod našima nohama, byla tragédie. To když se 15. února 1976 najednou propadl tramvajový můstek před Nemocnicí u sv. Anny a do něj se zřítil jeden z cestujících. Když se mu snažila květinářka Marie Bartošová pomoc, sama do jámy také spadla. Na rozdíl od muže se už ale ven nedostala a její ostatky dodnes nebyly nalezeny.
Upomínkou na ní není jen pamětní deska, ale i snaha postupně zmapovat celé podzemí Brna. Není to vždy jednoduché a občas to chce i pořádnou dávku odvahy. Tu má naštěstí inženýr Aleš Svoboda na rozdávání, a tak se pravidelně vydává na cesty do hlubin, které občas mají stejně pater, jako domy nad nimi.
Pamětní deska v Pekařské ulici
O svých objevech už vydal několik knih, ale jeho hlavní zásluhou je záchrana prostor pro další generace. Jako první se otevíral labyrint pod Zelným trhem, který vznikl propojením sklepů z domů kolem něj, později navázalo podzemí bývalého hřbitova u kostela sv. Jakuba, které se proměnilo v působivou kostnici složenou z ostatků více než 60.000 někdejších obyvatel Brna.
Naši předkové budovali sklepení nejen jako praktická skladiště potravin, což se v době absence lednic hodilo celoročně, ale i jako úkryty v časech, kdy bylo Brno obleženo vojsky a v ulicích nebylo bezpečno - ať už šlo o obléhání Švédů během 30leté války nebo v minulém století poslední dny 2. světové války, kdy bylo město koncem dubna vystaveno soustavnému bombardování a ostřelování Rudou armádou.
Urputné boje se vedly mimo jiné i na tehdejším náměstí Adolfa Hitlera (dnes Moravské náměstí) v centru, kde stál Německý dům. Ten nakonec vyhořel a byl poničen tak, že se národní výbor rozhodl pro jeho kompletní demolici. Došlo k ní v srpnu 1945 a jen pár zasvěcených tušilo, že pod zemí zůstala zachována část z jeho sklepení.
K podrobnému průzkumu došlo během nedávné rekonstrukce náměstí, kdy bylo objeveno celkem 13 různě velkých místností. Ty se dnes nachází pod moderní fontánou - brouzdalištěm zvaným „Moravské moře“. Vchod je ukryt pod dřevěným pódiem, které je v těsném sousedství občerstvení, ale jeho zpřístupnění není na pořadu dne.
Pódium ukrývající vchod do podzemí bývalého Německého domu
Naopak se zájem soustředí na opačnou stranu náměstí, které vévodí jedna z nejkontroverznějších soch v Brně. Tou je Rudoarmějec na vysokém soklu, který byl odhalen v roce 1955 symbolicky na místě někdejšího provizorního pohřebiště 8 Rudoarmějců, kteří padli právě v okolí Německého domu a v ulicích přiléhajících k náměstí.
Jejich těla byla později exhumována a přenesena na čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově, ale už v roce 1946 byl položen základní kámen budoucího pomníku. Nejprve se uvažovalo o jezdecké soše, později došlo ke změně a sochař Vincenc Makovský vytvořil 5 m vysokou postavu muže, který zdvihá levou ruku v gestu znamenajícím „Zastavte palbu“.
Zastavte palbu!
Málokoho ovšem napadne, že i pod zemí, na které stojí vyvýšený sokl, se může něco skrývat. Konkrétně jde hned o dvě místnosti, které nikdy nebyly volně přístupné veřejnosti. To by se ale v budoucnu mohlo změnit.
Podle ředitelky Turistického informačního centra Jany Janulíkové se už byli zástupci magistrátu několikrát podívat, zda by šlo prostory využít v rámci plánovaného minimuzea totalitních režimů a zároveň se chystá investiční záměr pro jejich úpravu.
Aby toho ve stejné lokalitě nebylo málo, stačí přejít křižovatku Joštovy a Rooseweltovy ulice a dostanete se do Parku Danuše Muzikářové rozkládajícím se naproti Janáčkovu divadlu.
Park Danuše Muzikářové se sochou básníka Jiřího Mahena
I tady se pod zemí skrývá další střípek z mozaiky brněnské historie. Konkrétně jde o základy jedné ze čtyř nedochovaných středověkých bran do města. Běhounská brána působila podle dobových kreseb impozantně a tomu odpovídá i velikost jejích základů, které se v současnosti ukrývají pod trávníkem a vzrostlými stromy.
Možná se časem podaří uskutečnit plán, který by ji částečně odkryl a zpřístupnil dnešním obyvatelům i návštěvníkům jihomoravské metropole. Každopádně její maketa by měla být součástí nově připravované expozice městského opevnění, které bude umístěno v jediné do současnosti dochované městské brány zvané Měnínská. Nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí a všechno se připravuje na to, aby se opět mohla otevřít veřejnosti.
Poslední zachovalá brána do města prochází v současnosti rekonstrukcí
A ještě další tajemství skrývá brněnské podzemí. Pokud byste zabloudili do sklepení pod katedrálou sv. Petra a Pavla na Petrově, asi by vás překvapilo, že se dostanete do míst, kam dál už budete muset jen plout na loďce.
Pod Petrovem totiž existuje pramen, který po změnách v kanalizaci přestal vyvěrat do parku zvaného Studánka, ale naopak se obrátil dovnitř kopce. Jak prozradil Aleš Svoboda divákům České televize, vstup do sklepení je v místě bývalé hospody U veliké dýmky, pod kterou byly už ve středověku proraženy sklepy později dozděné cihlami.
Možná, že i na ně časem dojde a budou se do nich moc podívat návštěvníci. Zatím si musí „vystačit“ s dosud zpřístupněnými trasami, které jim dají nahlédnout do leckdy dobrodružné i pohnuté minulosti slavného města.
Pro další informace:
