Článek
Díky ní jsme se spíš zaměřovali na Lermontova, Puškina, Gogola a Vysockého, než abychom jako spolužáci z vedlejší třídy museli memorovat co kdy a kde řekl a udělal „velký Lenin“. Honila je hned od prvního ročníku střední školy, aby do maturity zvládli milého soudruha Uljanova tam i zpátky, jako když bičem mrská.
Dodnes jsem díky té naší ruštinářce nedostala absolutní odpor k jazyku, který jsme se povinně museli učit, protože jsme přece patřili do „tábora míru“. V jeho „bezpečí“ hlídaném železnou oponou se do dětí od mateřské školky hustilo, jak na nás míří zlí kapitalisté střelami pershing a každou chvíli nám hodlají na hlavu pustit jadernou bombu.
Je to zvláštní, ale i jako žačce školou povinné se mi ulevilo, když se začali scházet tehdejší ruský vůdce Gorbačov s americkým prezidentem Reganem, ještě pár měsíců před první schůzkou líčeným coby nejhorším válečným štváčem, co chtěl dokonce bojovat i ve vesmíru, a postupně se začaly snižovat počty zbraní na jedné i druhé straně. Tenkrát to poprvé zavonělo nadějí, že se žádná 3. světová konat nemusí.
Nepříjemné pnutí kolem žaludku značící obavu ze zvratu dějin, jaké jsem nezažila víc než 30 let, se začalo vracet po obsazení Krymu, po přátelské návštěvě Miloše Zemana v Kremlu a samozřejmě nejintenzivněji před 3 lety, kdy se Putin pokusil obsadit Ukrajinu.
Ano, je to k nevíře, ale s válkou „za humny“ už budeme za pár dnů žít tři roky. My ji zatím jen platíme penězi, kdežto Ukrajinci vlastní krví. A přitom by stačilo, kdyby jediný starý muž, který se chtěl zapsat do dějin, uznal, že se mu to nepodařilo, hodil ručník „do ringu“ a nařídil svým jednotkám, aby se stáhly zpátky domů. Den za dnem to pro něj a jeho „věrchušku“ je čím dál tím nemyslitelnější, nemohou přece svou „speciální operaci“ jen tak odpískat a říct doma „zapomeňte, nic se nestalo“. Zvlášť ne v roce 80. výročí, kdy se budou tvářit, že sami vyhráli „velkou vlasteneckou válku“.
Donald Trump se chystal vyřešit „šlamastyku“ na Ukrajině do 24 hodin, alespoň to tak sliboval svým voličům před loňskými prezidentskými volbami v USA. Pravda, opomenul říct, jakých 24 hodin tím myslí. Na druhou stranu teď, po svém návratu do Bílého domu rozehrál velkou hru, při které hodlá získat od obou stran to nejlepší pro Ameriku.
Mluví se o nové Jaltě, o novém rozdělení sfér vlivu. Putin se nikdy netajil, že mu nevyhovuje stav po roce 1990 a chtěl by vrátit vliv Ruska - bez ohledu na mínění místních obyvatel - opět tam, kde byl v době jeho působení coby rozvědčíka KGB v Drážďanech.
Trump není šachista, který by přemýšlel o několik tahů dopředu. Jednotlivé evropské státy jsou pro něj spíš figurky z Člověče, nezlob se. Tu se nějaká vyhodí, tam možná nasadí, ale výsledek je zřejmý, potřebuje toho co nejvíc získat „domů“. Zda přitom nějaký stát připadne soupeři? Nevadí, hlavně že bude „Amerika opět velká“.
Na Slovensku už chodí ruský velvyslanec na jednání vlády jakoby se nechumelilo, k nám si jezdí proruští politici z Maďarska a z Moldávie na „soukromé cesty“. Je v zájmu nás všech pozorně sledovat, s kým se tu stýkají, a podle toho se pak rozhodnout na podzim u voleb, komu svěřit do rukou svojí budoucnost. Jinak se bude za pár let výuka angličtiny opět měnit na ruštinu. A toho bych se vážně dočkat nechtěla.
Pro další informace:
