Článek
Když během jediného dne po svém uveřejnění nabrala nová výzva Ruce pryč od médií. přes 80.000 podpisů, asi poněkud zmrznul úsměv zadavatelům nového zákona o médiích veřejné služby na rtech. Navíc kromě podpisů se chystá na 5. května v Praze i pochod proti zestátnění médií.
Jenže to je jen jeden z kamínků laviny, kterou představením zákona plného chyb ministr kultury Oto Klempíř spustil před 12 dny. Volání koalice, že oni svým voličům přece slíbili zrušení koncesionářských poplatků, aniž by druhou větou dodávali, že občané je zaplatí jinou formou ze svých daní odvedených do státního rozpočtu, se setkalo u nezanedbatelné části veřejnosti s nesouhlasem.
Ať už jde přímo o zaměstnance České televize i Českého rozhlasu, kteří k dnešku vyhlásili stávkovou pohotovost, ale i o seniory nad 75 let, kteří založili petici za to, že nechtějí být bráni coby rukojmí vládní změny, a jsou ochotní i nadále platit 205 Kč měsíčně, reakce veřejnosti by měla politikům připomenout, že jejich brutální atak veřejných médií není vnímán tak pozitivně, jak si to možná malovali.
Mimochodem, politici jsou častými hosty jak televizních, tak i rozhlasových pořadů - ať už on-line nebo osobně přímo ve studiích. Proto by si měli sami nejlépe uvědomovat, kolik to dá práce, než se jejich hlas nebo osoba vynoří v domácnostech, autech, provozovnách a na dalších místech, kam směřují své komentáře a názory. Bohužel si stále častěji myslí, že jim stačí, když si dají do držáku mobil, a třeba za jízdy autem natočí pro své podporovatele nějaké to „rílsko“ na sociální sítě.
Jsem přesvědčená, že ani výzvy „sledujte jen můj kanál, jen já vám říkám pravdu“ neodradí diváky a posluchače od skutečných, poctivě připravených zpráv, které obsahují náhled na celý svět ve všech jeho odstínech, chutích a barvách, včetně takových, před kterými by jeden v posledních letech a měsících nejradši zavřel oči a zacpal si uši.
Neklesá ani obliba debatních pořadů - i po odchodu Václava Moravce z České televize si „nástupnický pořad“ Nedělní debata zachoval vysokou sledovanost, ba dokonce předčil i loňské díly „Otázek“ za stejné období.
Kdo z politiků se těšil, že nastane období nekonfliktní výměny s „mlčícím“ moderátorem, má smůlu, zvlášť, když v křesle sedí nekompromisně fakta hlídající Martin Řezníček.
Své o tom už ví třeba Radek Vondráček (ANO), který minulou neděli narazil při debatě o výši českého příspěvku do NATO, o němž - na rozdíl od oficiálního vládního rozpočtu uvádějícího nižší cifru - tvrdil, že i letos překročí požadovaná 2% HDP.
Pro ty z nás, kdo se běžně veřejně nevyjadřují, je o to zajímavější podívat se „za oponu“ médiím, tedy tam, kde to všechno vzniká. Příležitost můžete využít třeba hned 16. května, kdy bude v Českém rozhlasu na pražské Vinohradské i ve všech regionálních studiích tradiční Den otevřených dveří, který se pokaždé těší obrovskému zájmu posluchačů/návštěvníků napříč všemi věkovými skupinami.
Možná vás tam překvapí, že zdaleka neplatí okřídlené: „Mladí přece rozhlas neposlouchají a na televizi taky nekoukají.“ Ostatně své o tom ví všichni, kdo dnes za minutu dvanáct viděli v ulicích českých a moravských měst středoškoláky a vysokoškoláky, kteří se rozhodli vyjít ze svých škol a dát veřejně najevo, že ani jim není lhostejné, co se bude s médii veřejné služby v nejbližší době dít.
Pro další informace:
