Článek
Všechno a všechny totiž spolehlivě „válcuje“ politický buldozer Robert Fico, předseda Smeru. Původně sociální demokrat (a kdysi velký kamarád Jiřího Paroubka) se odrazil od politického dna, kam ho po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové stáhla chobotnice upletená z vlivových vláken „podnikatele“ Mariana Kočnera.
Fico celkem otevřeně vyhrožuje, že pokud se vrátí do vlády (a bohužel je to čím dál tím pravděpodobnější), bude se mstít. Jestli si pamatujete Mečiarovu „takyvládu“ v 90. letech minulého století - včetně vražd nepohodlných svědků a únosu prezidentova syna - několikrát si to znásobte - a vyjde vám Ficovo Slovensko 2023.
Jeho stále sprostější invektivy už definitivně znechutily prezidentku Zuzanu Čaputovou - symbol naděje, že se Slovensko vrátí na trajektorii demokratických států. I kvůli němu se rozhodla, že už dál nebude usilovat o prezidentskou funkci v příštích volbách.
Fico ale není jediný „exot“, který se dere do popřední voličského zájmu. Dalším „expertem“, tentokrát z fašistické scény je po Kotlebově Ludové straně její odnož Republika, která má mezi svými „vůdci“ celou řadu odsouzených za rasistické zločiny.
Totálním zklamáním byly pro voliče v minulých volbách OL´ANO v čele s někdejším premiérem, populistou a chaotem Igorem Matovičem a SME RODINA multiotce Borise Kollára, shodou okolností také v současnosti předsedy Národní rady Slovenské republiky.
Hlavním problém slovenské politické scény je totální roztříštěnost. Na rozdíl od Česka se totiž demokratické strany rozhodly vsadit každá sama na sebe, což jim proti Ficovi výrazně škodí. Nadějí pro moderní liberály je Progresívné Slovensko, jehož preference mírně posilují.
Klidu na předvolební atmosféře nepřidává ani hromadné zatýkání bývalých i jsoucích policejních ředitelů a ředitelů tajných služeb, které Fico okamžitě označil za „policejní převrat“.
Ať už zářijové volby na Slovensku dopadnou jakkoliv, pachuť mezi občany asi hned tak nezmizí. Bohužel přímou úměrou mezi jejich výsledkem bude přesvědčení především mladých Slováků, že u nich doma to nemá cenu a odchod. Většinou se jedná o vzdělanější část společnosti, takže Slovensku hrozí „zhloupnutí“. A tím bude pokračovat i začarovaná spirála - protože těm, kteří se o politiku nezajímají soustavně, se dá před volbami naslibovat a nalhat cokoliv. A to by mělo být varováním i pro nás v Česku.
Výhodou slovenských voleb je naopak možnost hlasovat korespondenčně - ostatně, vsadím se, že kolem sebe máte pár přátel nebo kolegů původem ze Slovenska, kteří právě teď řeší, komu za měsíc budou posílat svůj hlas.
S nadhledem komentuje slovenskou politickou scénu podcast Podcast Piatocek - Téma - podcasty.sme.sk
