Článek
Sice jsem „žrala“, ale také se hýbala. Paradoxně mne nastartovalo to, co jiné od pohybu odradilo. Jako starší žákyně - netuše, co mne čeká a s čím vším je to ideologicky spojeno - jsem se s kamarádkami přihlásila na začátku školního roku k nácviku Spartakiády.
Na vysvětlenou pro mladší ročníky - jednalo se o snahu komunistů jednak vymazat a jednak nahradit všesokolské slety z kolektivní paměti. Spartakiáda 1985 - YouTube
Od rodičů s odrostlejšími batolaty, přes školkáčky, mladší a starší žáky a žákyně, dorost, ženy, muže, svazarmovce, až po vojáky, všichni jednou za pět let cvičili a snili o tom, že se koncem června vypraví na pár dní do Prahy, kde se předvedou na Strahově.
Se spolužačkami jsme měly velké štěstí. Jednak začala zrovna doba aerobiku (opět pro mladší, bylo to cvičení na moderní hudbu) a jednak jsme „vyfasovaly“ krajskou cvičitelku. Byla to paní už přes padesát, ale dokázala nás dokonale „zblbnout“, aby nás nácvik 2× týdně bavil. Navíc nám vysvětlovala, co přesně pak na stadionu vznikne ve větších celcích za obrazce, když budeme zdánlivě nesmyslně pobíhat v tělocvičně vpravo, vlevo, dozadu i dopředu.
Měly jsme štěstí i na celkem moderní trikoty doplněné čelenkami a nátepníky, a hlavně půvabné plátěné balerinky, které vypadaly líp, než běžné cvičky. Jen od antuky se špinily stejně, a tak jsme je před každým vystoupením musely křídovat, aby byly zase krásně bílé.
A protože jsme během roku zjistily, že při cvičení je nám fajn, umluvily jsme naší paní cvičitelku Mrzenovou, takto zástupkyni školy, aby pro nás starší vedla odpolední kroužek. Dnes by to bylo něco jako formování postavy, tenkrát se tomu říkalo rytmická cvičení.
Totéž se později opakovalo i na střední škole - opět nácvik, jen pro změnu dorostenek, opět krajská vedoucí, která nás dovedla zapálit a výsledkem bylo, že i přes nějaké to kilo navíc se hýbu ráda dodnes, byť jsem běžný tělocvik kromě míčových her nenáviděla - zvlášť, běhalo-li se na 1.800 metrů.
Ne každý má ale takové štěstí na osvícené tělocvikáře nebo rodiče, kteří jej v pravidelném pohybu podporují. V České republice sportuje pravidelně jen 5 % obyvatel a 64 % se pro změnu nehýbe vůbec (procházka po lese za účelem sběru hub nebo nedělní výlet na hrad pěšmo se nepočítá).
I já jsem s věkem pravidelné výpravy s batůžkem za sportem omezila. Pravda, nevyhýbám se schodům, plánuji si kratší a když čas dovolí i delší výpravy se psem a sem tam si jdu zaplavat.
Docela ráda bych to ale změnila. Třeba mne nakopne Evropský týden sportu od 23.-30.9.2023, který vzkazuje „Buďte aktivní“.
Garantem pro Českou republiku je Český olympijský výbor. Nemalou roli ale hraje i Obec sokolská, která vymyslela na sobotní večer akci BeActive Night. Sokol spolu v pohybu #BeActive
Tak co, dáte se vylákat z pohodlí svých gaučů a půjdete si dát taky trochu do těla? Třeba se vám to zalíbí jako kdysi mně - ostatně, při pohybu se přece uvolňují hormony štěstí endorfiny.
Jen prosím pozor na pořádné rozcvičení, končit s natrženým vazem či jiným úrazem by asi moc štěstí nepřineslo.
