Článek
Na mysli mám ministerstvo pro sport, prevenci a zdraví, které už z logiky věci supluje (kromě místa pro jednoho ze sponzorů motorizované strany coby novopečeného ministra) činnosti, které dřív zvládala ministerstva školství a zdravotnictví, potažmo minulou Babišovou vládou ustavená Národní sportovní agentura (2019).
Co bude mít takové ministerstvo za výstupy, představil ministr Boris Šťastný hned začátkem února. U kampaně, která podle příslušné www stránky „vznikla interně a nebyly s ní spojené žádné externí výdaje“, je pozoruhodné, jak vpravdě geniálně jednoduše apeluje na všechny občany. Totiž radí jim, aby místo výtahů a eskalátorů používali schody pod heslem „zdraví je drahé, schody jsou zadarmo“.
Podle neozdrojované zahraniční studie prý snižuje tohle jednoduché pravidlo riziko úmrtí na kardiovaskulární příčiny až o 39 %. Až se tedy příště vydáte do kamkoliv, neměly by vás překvapit „informační cedule umístěné ve veřejných i soukromých budovách, které budou občany motivovat, aby místo výtahu častěji volili chůzi po schodech.“ Jak se tam dostanou? Inu majitelé budov si je mají sami stáhnout, vytisknout a vylepit k výtahům. Zda to bude někdo z ministerstva, potažmo sám pan nejvyšší sportovec kontrolovat, případně jakkoliv sankcionovat, ani slovo.
Na rovinu, není špatné vyšlapat jedno patro (ostatně běhám ho doma několikrát denně tam i zpět), a ani chůze mi není cizí. Právě nedávno jsem si podle krokoměru dopočítala, že jen za loňský rok jsem ušla pěšmo přes 1000 kilometrů. Ovšem v momentě, kdy do 16 patra nemocnice doprovázím špatně chodící seniorku, případně táhnu několik tašek s nákupem obchodním centrem, mě šlapat po schodech nenapadne ani ve snu, cedulka sem, cedulka tam.
A když už jsme u oněch míst, možná by se pan ministr měl občas vydat do některého z nich osobně, aby viděl, jak takové schodiště, zpravidla určené jen pro evakuaci, vlastně vypadá. Najít se dá opravdu jen s úsilím a v bočních chodbách, kam se soudný člověk zpravidla ani neodváží ze strachu, že by mohl přijít k věcné i životní újmě.
Pak tu máme budovy, kde naopak výtahy úplně chybí a o bezbariérovém přístupu v nich si může člověk nechat jen zdát. Mimochodem, patří sem třeba i školy v budovách postavených do 90. let minulého století, kde si nikdo nepřipouštěl, že by je mohly navštěvovat děti s handicapy. Inu, doba předinkluzivní.
Jsou místa, kde logicky zvolíte výtah, aniž byste nad tím jakkoliv bádali.
Motivovat lidi, potažmo děti pro sport by pan ministr mohl začít třeba tím, aby se podíval na fungování sportu. Nikoliv elitářského, s důrazem na výkon, ale pro radost. Když jsem byla v dětském věku, existovala celá řada kroužků, kde jsme se hýbali bez vidiny medaile na krku. Dnes, když dítě chcete přihlásit na pohybovou aktivitu, automaticky se počítá s tím, že se z něj má stát výkonnostní atlet, plavec, lyžař nebo hokejista, o fotbalu radši ani nemluvě. Znamená to odsunout všechny další zájmy a soustředit se na 2-4 tréninky týdně, o víkendových soustředěních ani nemluvě.
Výsledkem jsou zklamané děti, které na prahu puberty pochopí, že nikdy nebudou tak dobré, aby jely na olympiádu a logicky se sportem „seknou“. O opačném extrému, kdy se už na druhém stupni u výkonných sportovců začínají projevovat zdravotní problémy z nevyváženého přetěžování stále ještě rostoucího těla ambiciózními trenéry ani muk. Není to tak dlouho, co jsem mluvila s maminkami jednoho gymnasty a jednoho hokejisty, jejichž synové jsou pečení - vaření u lékaře, byť by je teď nejvíc měly trápit přijímačky na střední školu.
Myslím, že právě tady - aby vrátil přirozený pohyb a radost ze sportování - by se pan ministr Šťastný mohl nejlíp uplatnit. Ovšem, pokud nebude sám sobě protiřečit, třeba jako na nedávném eventu podcastu Insider k začátku jejich motivačního „Tvrdého únoru“, kdy se nechal podle slov moderátora Tomáše Jirsy slyšet, že on „bude trochu sportovat, ale rozhodně se nebude vzdávat alkoholu. Naopak je to s alkoholem v pohodě a lidem škodí, když nepijou, když jsou zvyklí pít.“
Byla bych překvapená, kdyby ho za taková slova pochválil jak téměř abstinující premiér Babiš, tak i novopečený národní protidrogový koordinátor Pavel Bém, kterému k návratu do nejvyšší politiky házejí lano právě Motoristé sobě.
Pro další informace:
podcast Insider Briefint 123
