Článek
Mezi takové „speciality pro otrlé muflony“, v překladu poučené návštěvníky, patří zvláštní kategorie tzv. kastelánských prohlídek. Ne všude je pořádají, ale když už se objeví na „menu“, není lepší varianty, jak zjistit nejen to, odkud je porcelán a který prapředek málem prošustroval i kalhoty v karbanu, ale dozvědět se leccos z běžného chodu života na zámku, který často nebyl (a není) tak romantický, jak si představujeme.
Kastelánské prohlídky se navíc nekonají moc částo (v zájmu zachování plynulosti běžných prohlídek a duševního zdraví správce památkového objektu), ale rozhodně stojí za to.
Avizovaná délka kastelánské prohlídky na zámku v Rájci-Jestřebí měla původně trvat celkem 180 minut, ale už po první třetině, kdy dostali návštěvníci 10 min pauzu na „vyvenčení a rychloobčerstvení“ bylo jasné, že se do minutáže nevejdeme, ani kdybychom zbytek vzali sprintem (což by byla velká škoda hraničící s hříchem).
Přeci jen, ono projít poměrně velkoryse navržený objekt od hodinové věžičky až po nádrž na vodu ve sklepení neznamená překonat jen 5 podlaží, ale také projít desítkami místností. To se pak člověk ani nediví informaci, že si dcera posledního majitele zámku pomáhala po nuceném vystěhování do podkroví (1945) při cestě na vzdálené WC jízdou na koloběžce.
Zatímco dámy vzdychají nad komnatami soukromými i společenskými, pánové pookřávají v technickém zázemí, čili mezi krovy a hluboko pod zemí. Padají tak odborné dotazy, třeba na umístění vývodu z kachlových kamen, že i kastelánka se občas dostává na hranici vědomostí, ale velkou většinu s grácií a humorem ustrojí.
Samostatnou kapitolou je dechberoucí květinová výzdoba společenských prostor, jíž 2×týdně obměňují zámečtí zahradníci s kouzelnýma rukama a nekonečnou fantazií.
Ostatně právě jim vděčí zámek i za naprosté unikum, které jej - kromě knihovny s více jak 60.000 svazky - činí naprosto nezaměnitelným mezi desítkami českých a moravských zámků.
Je jím pozoruhodná sbírka 600 japonských kamélií, která sem jak do samotného zámku, tak i do jeho skleníků přivábí vždy brzy zjara tisíce návštěvníků. Jen letos jich přišlo během necelých dvou týdnů víc než 12.000.
Kromě původních 70 rostlin získaných kdysi z Průhonic se místním mistrům zahradníkům podařilo vyšlechtit i zbrusu nové odrůdy exotických krásek, které rozkvétají uprostřed plesové sezóny.
Ostatně právě živé kaméliové květy nosily dívky i dámy coby cenné ozdoby na slavné vídeňské bály vpletené do vlasů nebo jako ozdoby plesových rób. Své místo mají i v literatuře díky Alexandru Dumasovi mladšímu a jeho Dámě s kaméliemi.
Ale do Rájce se stojí za to vydat kdykoliv, nejen v čase, kdy rozkvétají kamélie . Ať už si naplánujete prohlídku, nebo se jen tak budete toulat rozlehlým zámeckým park, kde mívali potomci zámeckých pánů dnešním jazykem „stezku odvahy“, troufám si tvrdit, že to bude jeden z vašich nezapomenutelných letních či podzimních zážitků.
Pro další informace vtipnou formou (včetně toho, kde se vzaly zuby ve fontáně):