Článek
Nebylo mi to jasné, proč, a proto jsem se snažila zjistit víc.
Celá řada věcí i s přesahem do České republiky pro mne byla překvapením, ale i výstrahou, že se celá věc nemusí týkat jen Slovenska.
Důvodem pro jejich výpovědi, kdy by už od 1. 1. 2025 chyběli ve slovenských nemocnicích, není garance zvednutí platu, kterou dostali od předchozích vlád. Tak se to snaží naznačovat současný ministr zdravotnictví Kamil Šaško (HLAS), který zdědil celý problém po ani ne rok působící ministryni zdravotnictví Zuzaně Dolínkové (HLAS) po její demisi v říjnu.
Problémy jsou ale mnohem hlubší a léta neřešené. Prvním je vzdělávání lékařů a jejich atestace, aby se mohli stát samostatně působícími odborníky. Systém na Slovensku je mnohem komplikovanější než u nás a nemožnost dosáhnout komplexního vzdělání v rozumném čase nutí řadu výborných studentů k odchodu ze země.
Ale odcházejí i už hotoví lékaři, kteří působí nějakou dobu ve slovenských veřejných nemocnicích. Důvodem je tristní stav vybavení i budov, nesplněné sliby politiků, že budou vybudovány nové fakultní nemocnice a přitom se rozpadají ty staré.
Na zoufalou situaci ukázal třeba případ jednotky intenzivní péče na neonatologickém oddělení košické nemocnice, kam se dírami kolem oken dostávali holubi a netopýři. Na nová okna vysbírali peníze lidé ve veřejné sbírce.
Marný byl i boj primáře kardiologie v trenčínské nemocnici s jejím ředitelem. Spor vznikl v důsledku nevyměnění vodovodních trubek, což sice stavební firma vyúčtovala, ale přitom je jen nově natřela. Její vinou v nemocnici reálně hrozil výskyt bakterie legionelly, která ohrozila nejen pacienty, ale i samotné zaměstnance. Po primářově vyhazovu odešli i všichni lékaři z oddělení a pacienty s akutními srdečními příhodami vozily sanitky do vzdálenějších nemocnic, což je přímo ohrožovalo na životech.
Kromě toho chybí na Slovensku i další zdravotní personál, především specializované sestry, mj. instrumentářky nezbytné při operacích.
Dalším z velkých problémů slovenského zdravotnictví je zdánlivá podfinancovanost, která je v příkrém rozporu s výší odvodů na zdravotní pojištění. Předseda lékařských odborů Petr Visolajský v souvislosti s tím upozorňuje na žebříček nejbohatších Slováků v roce 2024.
Jak uvádí slovenská verze renomovaného časopisu Forbes, na prvním místě je u našich sousedů s celkovým majetkem 2 miliardy Euro Tomáš Chrenek, který vlastní mj. skupinu Agel, kam patří na 35 nemocnic a poliklinik, ale také zdravotní laboratoře, lékárny, výroba léčiv a zdravotnické školy. Kromě Slovenska působí také ve Španělsku a v České republice.
Na třetím místě mezi nejbohatšími Slováky je Jaroslav Haščák, majitel Penta Investment, který kontroluje přes 3 000 poboček lékáren Dr. Max ve více zemích Evropy, včetně České republiky, ale také zdravotní pojišťovnu Dôvera a nemocnice i polikliniky pod souhrnným názvem Penta Hospitals.
Podle předsedy odborové organizace slovenských lékařů a pediatra Petra Visolajského to není náhoda. Soukromé nemocnice se soustředí především na krátkodobé zákroky, když se objeví komplikace, odesílají své pacienty do státních nemocnic, což navyšuje náklady na léčbu. Na druhou stranu soukromé pojišťovny zadržují části plateb za pacienty, což je další z „úrazů“ slovenského zdravotnictví.
„Jde o sofistikovaně vytvořený systém výhodný jen pro pár lidí,“ je přesvědčený Petr Visolajský, který zároveň poukazuje na neochotu nového ministra zdravotnictví, aby byla k jednání odborů se státní správou přizvána i média pro jejich větší transparentnost. Zároveň odmítá, že by bylo už 90 % požadavků odborů splněno a lékařům teď jen jde o jejich mzdy, jak se snaží prezentovat ministr Šaško.
Posledním zoufalým krokem vlády se stala expresně schválená novela zákona o civilní obraně, která by hromadnému odchodu lékařů měla zabránit vyhlášením mimořádné situace. Lékaři tedy budou muset pracovat nebo by mohli skončit i ve vězení.
Pro slovenské politiky to není poprvé, kdy se nejsou schopní s lékaři domluvit. Už v roce 2011 podalo výpověď „jen“ 1200 lékařů a stát to musel řešit nasazením vojenských lékařů a „výpůjčkou“ doktorů z České republiky. Tehdy se vláda premiérky Ivety Radičové nakonec domluvila s odbory po dvou týdnech. Robert Fico, který byl tehdy v opozici, mohutně kritizoval vládu pro její neschopnost. Nyní, kdy je sám premiérem, mlčí.
Ani české zdravotnictví není bez problémů, ale o tom, jaký je rozdíl v péči svědčí mimo jiné i fakt, že budoucí maminky ze Slovenska jezdí raději rodit do České republiky.
Držme palce slovenským lékařům, v důsledku by mohlo časem jít - vzhledem k podnikatelským zájmům - i o naše vlastní zdraví. A nic cennějšího nemáme!
Pro další informace:
podcast 🩸Choroby slovenského zdravotníctva
