Článek
Historie sexu je stejně dlouhá jako dějiny lidského pokolení a nejeden vědec na ní získal badatelský věhlas. Ruku v ruce s ní jde i historie toho, jak si lásku užít bez následků.
Jedním z vynálezů, které doprovází lidstvo už od dob starého Egypta, je kondom neboli mechanická zábrana. O tom, že ze spojení muže a ženy vzniká nový život, nepochybovali faraonové, ani jejich poddaní. Prostředky zabraňující nechtěnému početí se tedy zkoušely různé - zpravidla se sáhlo po zvířecích střívkách, ale objevily se i kondomy plátěné, které se těsně před použitím namáčely do slané vody.
Ostatně na to, že si spermie netykají se slaným či kyselým prostředím, sázely i ženy, které si do pochvy zaváděly malé houbičky namočené do octa. Informace, jaký to mělo vliv na jejich zdraví, se bohužel nedochovaly.
O tom, že kondom chrání nejen před otěhotněním, ale i před nemocemi, začali lékaři uvažovat nejpozději v době, kdy do Evropy patrně z Nového světa doputovala choroba, která kosila obyvatele starého kontinentu stejně nemilosrdně jako morové pandemie.
Důvodem byla nulová imunitní ochrana Evropanů před bakterií treponema pallidum. Syfilis dostala hned několik označení, říkalo se jí neapolská, francouzská nebo uherská nemoc, podle toho, se kterým vojskem přišla do které země. Vůbec poprvé byla v masovějším měřítku zaznamenána během obléhání Neapole Francouzi v roce 1495.
Jako první se do boje se syfilis pustil lékař Gabriele Fallioppio (1523-1562), který se sice primárně věnoval problémům se sluchem. Nakonec se ale proslavil prvním klinickým testem s látkovými kondomy napuštěnými solí a bylinnými výtažky, které testoval na 1100 mužích. S jakými výsledky, v tom se dobové prameny rozcházejí.
Když už jsme u názvu kondom, za něj vděčíme lékaři Condomovi (případně Quandanovi či Condonovi) starajícímu se o zdraví a pohodu anglického krále Karla II. Aby se král nemusel rozptylovat nechtěnými těhotenstvími svých milenek (údajně s nimi počal nejméně 14 levobočků), vymyslel pro něj lékař speciální ochranu ze skopového střívka, která se později začala označovat zkomoleninou lékařova jména.
Velký skok dopředu přineslo v oblasti mechanické ochrany objevení přírodního kaučuku a jeho úprava pomocí vulkanizace na odolnou pryž. Tu jako první představil v polovině 19. století Charles Goodyear. Šikovný vynálezce, leč mizerný obchodník dokázal z nového materiálu udělat téměř cokoliv, takže logicky se po pár letech začaly vyrábět i pryžové kondomy. Nebyly až tak pohodlné, ale celkem spolehlivě sloužily a navíc, po přeprání se daly opětovně použít.
Původní znak společnosti se inspiroval americkou vlajkou
Na počátku 20. století se do hry o zdraví i potěšení hlásí i česká značka Primeros založená obchodníkem Gustavem Schwarzwaldem na Dlouhé třídě v Praze. Ten si ji v roce 1909 nechal registrovat na výrobky z gumy, včetně prezervativů. První logo vycházelo graficky z podoby americké vlajky, později se změnilo na známější kříž s oválem.
Název pro změnu vznikl složením slov Prim (velký) a Eros (bůh vášně), a označení „primeros“ se stalo později synonymem pro kondom či prezervativ. O tenké a zároveň pevné zboží byl zájem nejen v Evropě, ale časem i v zámoří, takže se výroba rozšiřovala.
Kromě přímého prodeje v lékárnách a drogeriích přišla firma i s diskrétními reklamami a nabídkou zasílání zboží přímo na adresu, což vyhovovalo zejména ostýchavějším klientům. Mimo působení v Praze vyráběly „pomocníky každého muže“ i továrny v Drážďanech a v Děčíně, ale to se s postupem změny politické situace ukázalo jako osudové.
Rodina Schwarzwaldových totiž byla židovského původu, a proto začaly tahanice o výnosný podnik i značku a patent. Vše vyvrcholilo konfiskací nejprve v Německu, poté v Sudetech a následně i v Československu po jeho obsazení. Části rodiny se podařilo uprchnout do bezpečí, ale sám Gustav takové štěstí neměl a zahynul v roce 1942 v Osvětimi.
Primeros ve 30. letech po změně loga
Ačkoliv rodina ještě před svým odchodem podporovala československou armádu dodávkami kaučuku a benzínu a v emigraci se zapojila do pomoci pro rodiny zatčených, po válce jí byl majetek znárodněn na základě Benešových dekretů.
Z Děčína se výroba v 50. letech přesouvala do závodu Vulkán v Hrádku nad Nisou, který se stal součástí Československých gumárenských závodů. I když měla po změně režimu značka Primeros namále, podařilo se jí oživit s nástupem nových designérů, kteří za kolekci zohledňující všechny způsoby milování dokonce získali v roce 2017 cenu Red Dot Design Award.
Pro další informace:
