Článek
Bylo to bez nadsázky období, které žádný jiný slovenský, natož možná evropský prezident nepamatuje a nezažil.
Volba Zuzany Čaputové nebyla v roce 2019 žádnou jistotou, do poslední chvíle spíš preference naznačovaly, že patrně nebude první ženou v prezidentském paláci. Kromě nemnoha zkušeností z praktické politiky coby místní zastupitelka měla za sebou matka dvou dospívajících dcer v té době i čerstvý rozvod.
Veřejnost ji znala hlavně jako právničku-aktivistku, která se postavila proti vzniku nové obří skládky v Pezinku. Ta měla vzniknout jen necelých 300 m od nejbližších domů a už se na její přípravě začalo i intenzivně pracovat přes odpor veřejnosti. Celá kauza se táhla 14 let a v roce 2013 skončila definitivním zrušením povolení, na čemž mělo obrovskou zásluhu občanské sdružení VIA IURIS právě se Zuzanou Čaputovou.
Na opačné straně proti ní tehdy figuroval vlivný zákulisní slovenský hráč Marián Kočner. Ano, jde o muže, který sice není definitivně odsouzený za vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, ale nitky se sbíhají přímo k němu.
Právě brutální vražda mladého páru byla jedním z hlavních impulzů Zuzany Čaputové kandidovat na nejvyšší úřad. V té době už byla místopředsedkyní strany Progresívné Slovensko a svým lidským, ale přitom nekompromisním jednáním, diametrálně odlišným od tehdy vládnoucí garnitury premiéra Roberta Fica, si získala většinu voličů (víc než 1.000.000 hlasů) na svou stranu.
Její vítězství se stalo symbolem naděje nejen na Slovensku, ale i v České republice, kde v té době konzumoval druhé volební období prezident Miloš Zeman v tandemu s premiérem Andrejem Babišem.
Během prezidentské éry Zuzany Čaputové se na Slovensku vystřídalo celkem 5 vlád - kromě dvou Ficových i Matovičova, Hegerova a úřednická pod vedením Ĺudovíta Odora.
Musela reagovat na pandemii covidu-19, vraždu dvou mladých mužů před barem Ťeplareň kvůli jejich sexuální orientaci, válku Ruska proti sousední Ukrajině a s ní spojenou emigrační vlnou či na neustále stoupající vlnu hejtů živených v té době opozičními politiky.
Jednou z posledních kapek nenávisti vůči její osobě byla situace na prvomájovém předvolebním mýtinku strany SMER před loňskými parlamentními volbami, kdy poslanec Ĺuboš Blaha hecoval dav, aby křičel, že prezidentka je „americká k…va“ a Robert Fico mu přizvukoval, že „je třeba dát prezidentu dole“."Nejhlubší dno." Fico s kolegy hecoval dav k vulgárním nadávkám Čaputové - Aktuálně.cz (aktualne.cz)
Ficův loňský návrat do pozice premiéra ustála s grácií a i jejím přičiněním se mu hned nepodařilo rozjet sérii rozkládání demokracie, kterou chtěl ještě do Vánoc odstartovat zrušením speciální prokuratury. Ta mu ležela v žaludku nejvíc, protože vyšetřovala jeho i další politiky SMERu a příznivce v rozsáhlých korupčních kauzách.
V Česku bychom si měli Zuzanu Čaputovou pamatovat minimálně ve dvou momentech - jednak, když přijela v listopadu 2021 navštívit do nemocnice tehdy hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana a podruhé, kdy dorazila s gratulací za nově zvoleneným prezidentem Petrem Pavlem. Ostatně, s ním si jsou v hodně věcech podobní, především hodnotově.
Zuzana Čaputová dokázala mluvit srozumitelně k obyčejným lidem, neostýchala se projevovat empaticky, nestyděla se ani za slzy, vracela lidem hodnoty a hlavně - nebála se nahlas otevírat témata, před kterými jiní politici uhýbají.
Proto si část české veřejnosti „adoptovala“ Zuzanu Čaputovou i za svou prezidentku. Patří jí velké poděkování za všechnu práci, kterou nejen v posledních pěti letech udělala i pro vzájemné česko-slovenské vztahy. Velkým oceněním je nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva, který včera dostala na Pražském hradě.
Ne náhodou má nová kniha slovenského novináře Petera Bárdyho o Zuzaně Čaputové titul Odvaha k lidskosti.
Pro kontext:
