Článek
Odmala, kdy jsem se u prarodičů celý rok dívala na korunu statného koňského kaštanu, jak se jírovci maďalu u nás také říká, jsem se těšila na dva momenty. První nastal na jaře, kdy rozkvetly „svícínky“, neboli vzpřímená růžovobílá květenství, a tím druhým byl přelom září a října.
To jsme po ránu s dědou nasadili holínky a vydali se do nedalekého parku, kde bylo kaštanů hned několik. Chtělo to jít ale hned za rozednění - zájemců o lesklé hnědé plody bylo hodně, kaštanů málo. Další štace byla až za řekou u muzea dělnického hnutí, kde stály hned tři vzrostlé stromy. K nim se chodilo později - jednak byly ve stínu, takže uzrávaly se zhruba týdenním zpožděním, a pak to byl přece jen kus cesty pro malé dětské nožky.
Po letech jsme se k tradici podzimního sběračství vrátili, to když jsme zavedli nový rodinný rituál - zpravidla na sv. Václava se vydáváme do rozlehlého zámeckého parku ve Slavkově u Brna. Přímo v něm, ale také v aleji lemující jednu z jeho obvodových zdí, je totiž několik desítek jírovců.
Slavkovská kaštanová alej
Pravda, některé, co možná ještě pamatovaly Napoleona, když na zdejším zámku po své vyhrané bitvě podepisoval mír s ruským carem a rakouským císařem, už dožily, ale v mezerách už jsou vysazeny nové mladé stromky.
Navíc se tu dá najít i leccos dalšího. Jeden rok jsme byli odměněni nerozbitou značkovou sklenicí na pivo, další pak zatoulaným golfovým míčkem ze sousedního areálu. Mimochodem, na hráče s golfovými holemi si člověk musí dávat pozor i v části samotného zámeckého parku, několik jamek je totiž umístěno přímo v něm.
Slunečné počasí zpravidla vytáhne mezi kaštany malé i velké, dvounohé i čtyřnohé. Ale u štěkajících „sběračů“ by si jejich doprovod měl dávat obzvlášť pozor - rozkousané kaštany představují pro psy poměrně vážné zdravotní riziko. Mírnějším je průjem a zvracení, nebo nadměrné močení, horším je poškození střev a úhyn, což by svému chlupatému parťákovi asi nikdo nepřál.
V zámeckém parku potkáte spoustu nadšených sběračů kaštanů
Na rozdíl od psů mají pro člověka kaštany přímo blahodárný účinek. Nejen z jírovcových květů, ale také z plodů se dá připravit tinktura, gel nebo mast, které zlepšují pružnost a pevnost cévního systému. Proto jsou doslova balzámem pro všechny, které trápí křečové žíly a nedostatečné prokrvení končetin. Mimoto odvádí přebytečnou vodu z těla, a tím i zmírňují otoky. V neposlední řadě působí léčivě i na hemeroidy a lymfatický systém. Naopak nedoporučuje se vnitřní užití - koňské kaštany totiž dráždí žaludek a mohou být příčinou i ztráty koordinace. Zvlášť nebezpečné mohou být pro děti a těhotné ženy.
Pokud si ale chcete na kaštanech přece jen pochutnat, sáhněte raději po těch, které uzrají na kaštanovníku setém. Po tepelné úpravě se dají konzumovat jak napřímo, tak ve formě nejrozmanitějších přísad do slaných i sladkých jídel. Už jste třeba slyšeli o kaštanové nádivce nebo kaštanovém pyré? A co taková kaštanová zmrzlina?
Kromě chuti mají na lidský organismus blahodárný vliv - čistí játra, působí proti průjmům a díky sníženému obsahu cukru hodí i pro diabetiky. A to si ještě zapamatujte, že v zimě - koupíte-li si je pražené přímo na ulici - vám krásně zahřejí i ruce.
Bez holínek to v podzimní rose raději ani nezkoušejte
Pro další informace:
