Článek
Pro znalce kavárenských poměrů v „malé Vídni“, jak se Brnu kdysi přezdívalo, to není žádnou záhadou, ostatním se to následující řádky pokusím objasnit.
Původní Zemanova kavárna byl objekt postavený v duchu nejčistšího funkcionalismu v parku nedaleko dnešního Janáčkova divadla (přibližně v místech, kde dnes před ním stojí Janáčkova socha). Pod jejím projektem je podepsaný brněnský architekt Bohuslav Fuchs, který má na svědomí celou řadu zdejších prvorepublikových skvostů - mj. hotel Avion na České ulici, palác Alfa na Poštovské, vlastní Fuchsovu vilu u náměstí Míru či budovu bývalé pošty u hlavního nádraží.

Původní Zemanova kavárna vznikla ve 20. letech minulého století
Zadavatelem stavby byl kavárník Josef Zeman, který se rozhodl trvalou stavbou nahradit původní dřevěný Schopp Café Pavillon, který vznikl v nově založeném parku Koliště poté, co byly v 19. století zbořeny městské hradby.
Ke svému účelu sloužila Zemanova kavárna od roku 1926 až do druhé světové války. Po ní byla v její budově zřízena mateřská škola, která ale musela ustoupit v roce 1965 stavbě moderního Janáčkova divadla. Tehdy se Brňané se smutkem v oku dívali, jak se do stavby zakusuje bagr a rovná ji se zemí.
V 90. letech vznikl nápad Zemanovu kavárnu obnovit. Architekti Zbyněk Pech a Jana Janíková vyšli z původních Fuchsových plánů a výsledkem je příjemný prostor s velkými okny do zeleně v těsném sousedství Mahenova divadla, vzdušnou čarou přibližně 200 metrů od místa původní prvorepublikové kavárny.

Zemanova cukrárna a kavárna na Josefské ulici
Zamíříte-li od Mahenova divadla pro změnu na opačnou stranu, směrem do centra, dorazíte po pár minutách ke druhé Zemanově kavárně. Tenhle podnik se naštěstí nikam stěhovat nemusel a od roku 1937 slouží svému účelu.
I on je v dalším, pro změnu šestipatrovém funkcionalistickém domě naproti kostelu sv. Josefa, kterou pro zadavatele Josefa Sedláčka navrhl architekt Vítězslav Korn a interiérové řešení pro ni vytvořil Karel Růžička.

Funkcionalisticky jednoduchý a přitom útulný interiér je dílem Karla Růžičky
Původní cukrárnu a kavárnu rozdělenou do dvou podlaží znali Brňané nejprve jako „Sedláčkovu“, po válce a znárodnění se proměnila v „Kavárnu na Josefské“. V roce 1948 do ní nastoupil do učení patnáctiletý Adolf Zeman, který měl sladké řemeslo v rodině. Kremrole i další zákusky už totiž pro své zákazníky připravovali i jeho dědeček a tatínek.
A právě on se rozhodl počátkem 90. let proslulou cukrárnu zprivatizovat a dát jí své jméno, které v té době bylo ještě „volné“. Když o pár let znovu vznikla druhá Zemanova kavárna, již zavedený název měnit nechtěl. Ostatně i dnes je pořád platný, podnik totiž vede jeho vnuk - pro změnu opět Zeman.
A jedna perlička na závěr: pokud je mi známo, bývalý premiér a prezident Zeman nikdy nebyl ani v jedné, ani ve druhé „Zemance“.
Pro další informace: