Článek
Bohužel to, co mají oba stromy společného, není nic pozitivního. Možná už jste si také všimli, že se na hrušních ve vašem okolí objevily na listech oranžové skvrny kulatého tvaru. Zároveň to souvisí s malou, nebo vůbec žádnou úrodou.
Viníkem je rez hrušňová, která ještě nedávno bývala spíš raritním škůdcem. V posledních letech je jí ale čím dál víc a pěstitele připravuje o většinu, ne-li celou, chutnou úrodu. Co je jejím zdrojem? Jde o výsledek působení houby gymnosporangium sabinae, tzv. dvoubytné rzi, která má hned dva hostitele.
Prvním je hrušeň obecná a druhým jalovec ve většině svých variant. A tady hledejte kámen úrazu. Jalovec se stal v poslední době vítanou ozdobou nejedné zahrádky v „bezúdržbovém“ stylu, jaké se sázejí kolem celé řady novostaveb, ale získává si na oblibě díky nejrozmanitějším kultivarům i v zahrádkách stávajících.
Pravděpodobnost přenosu infekce z jalovce na hrušeň a zpět je přímo úměrná vzdálenosti obou hostitelů. Za rizikové se považuje rozpětí 150 - 200 metrů, ale jsou známy i případy, kdy došlo k infikování jedinců na vzdálenost i 1000 m.
K infekci listů hrušní dochází především za deštivého a zároveň teplého počasí v době kvetení, a při teplotách pod 20 stupňů C. Což bohužel nastalo i letos.
Příznaky se na hrušních projevují od června - a to právě v podobě žlutooranžových skvrn o velikosti 1- 2 cm na čepelích listů. Dále bývají napadeny i letorosty a plody.
Ve druhé polovině léta narůstají na spodní straně listů 3-5 mm výrůstky, ve kterých uzrávají spory způsobující následně infikování jehlic jalovců. Z nich pak prorůstá houba dál do větví.
Zrádná je skutečnost, že projevy rzi jsou patrné až následující rok po napadení. Houba totiž přezimuje ve dřevě jalovců.
V předjaří se na kůře začínají objevovat hnědožluté, puchýřkovité skvrny, které narůstají v jazykovité (za vlhka rosolovité) výrůstky. Jejich tvorba je přímo závislá na počasí. Nejčastěji vyrůstají v období mezi dubnem a květnem, těsně před květem hrušní. Ve výrůstcích uzrávají spory, které se roznáší větrem a opět infikují listy hrušní.
Pokud se rez neřeší, doplácejí na to oba hostitelé - hrušně nerodí a jalovce postupně odumírají.
Řešením je dostatečná izolace obou hostitelů - dodržování vzdálenosti nejméně 200m. Tam, kde jsou hrušně pěstovány ve velkém, by se jalovce neměly vůbec objevovat. Další variantou je vhodný výběr odolných hrušňových odrůd.
V jarních měsících je dobré sledovat výskyt specifických znaků na jalovcích a včas odstraňovat napadené větvičky. Pokud jde o extrémní napadení, je lepší zbavit se celého stromku, který by stejně postupně uhynul.
Chemickou ochranu hrušní je možné provádět aplikací postřikem při začátku kvetení hrušní a po dokvétání pomocí přípravků proti strupovitosti a rzi. Ale tím získáme jen omezení výskytu, nikoliv trvalou likvidaci škůdce.
Pokud tedy chcete sladké plody a ve vaší zahradě určitě nemáte jalovec, zkuste obejít sousedy a domluvit se s nimi - třeba vám za košík hrušek vyjdou vstříc.
Zdroje:
