Článek
Seriál byl natáčen v letech 1991-1998. Situační humor byl založený na střetu členů smíšené rodiny. Zatímco čtyřicátníci Frank a Carol se bezmezně milují, po vzájemném sestěhování se výrazně projevují rozdíly mezi jejich dětmi. Poněkud přisprostlými, přízemními, ale praktickými Frankovými dětmi a mezi poněkud povýšenými maloměšťáckými potomky Carol.
Součástí každého dílu je pak mravní pointa na konci. To začne hrát dojímavá hudba a ti, kteří byli po celý díl v konfliktu, si vysvětlí, jak se vlastně mají rádi. Jestliže o něco starší sitcom Plný dům dokázal stejnou otravnou situaci obvykle přehrát s aspoň mírným nadhledem, zde toto poučení nabývá až obludných rozměrů. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že k mnoha poučením dochází poté, co si některé dítě dovolilo nebrat si k srdci rady rodičů a odvážilo se samostatně myslet a rozhodovat, což jej neúprosně přivedlo do problémů, které za něho rodiče museli řešit.
Nicméně nenechme si touto závěrečnou fází zkazit celý sitcom. V ději, který předchází onomu morálnímu očistci, se totiž členové rodiny nikterak nešetří, slovní výměny snesou i určitá měřítka drsnosti a často je to opravdu velká legrace.
Pojďme na postavy. Frank je trochu jednoduchý, lehkovážný dobrosrdečný šéf party dělníků ve vlastní firmě, který má fajn chlapské názory ze staré školy, jde asi o nejsympatičtější postavu v seriálu. Carol je laskavá organizovaná matka trpící mírnou upjatostí a touhou mít vše dokonale nalajnované. A děti? Dejna je přechytřelá levicově orientovaná aktivistka, Karen je fiflena myslící jen na kluky a randění, Mark je ustrašený malý génius. A Frankovy děti? JT je vychytralá pijavice, Al je holka s klukovskými zájmy a Brandon jako nejmladší má být asi ten roztomilý, ale jeho role je natolik nevýrazná, že v posledních sériích jej tvůrci bez vysvětlení z děje vymazali. Výrazným komickým prvkem, který mnohdy zcela dominuje, je pak svérázný bratranec Cody. Ten vystupuje jako zcela prostoduchý trouba, což se však ukazuje jako pohodlná maska pro něho samotného. Jakmile přijde morální nebo existenční otázka, najednou chápe podstatu problému, rozsekne dilema (nečekanou moudrostí anebo prostě všechny padouchy přepere) a odhalí řešení, které všichni chytří přehlížejí.
Pokud pomineme Takovou normální rodinku, pak šlo asi o první sitcom, se kterým jsem se setkal. A rozhodně první, který byl obdařen umělým smíchem. Zřejmě to na mě fungovalo, neboť mi to už po pár minutách připadalo jako hodně velká řachanda.
Humor založený na kontrastu
I když konflikty a kontrasty prostupují celou rodinou, v prvních sériích zde máme jasné dvojice tvořící vůči sobě kontrast. Praktický chlapsky přemýšlející Frank vs. perfekcionistická organizátorka Carol. Humor pak vzniká z jeho zkratkovitých řešení a její potřeby vše strukturovat a organizovat. Seriál nikdy nedovolí, aby jeden z nich měl definitivní pravdu.
Další dvojicí je JT vs. Dejna. On je pragmatický vyčůránek. Není moc chytrý, ale jeho slovní pohotovost a škodolibost mu umožňují vést vyrovnané slovní souboje s Dejnou, která se snaží najít oporu ve své inteligenční a morální nadřazenosti. Jde o předvoj současných kulturních válek. Antiintelektuální praktičnost vs. akademický levicový aktivismus. Dejna reprezentuje raný typ „kampusové progresivity“ (ekologie, feminismus, sociální témata). Ale sitcom ji zároveň zesměšňuje tím, že její idealismus naráží na realitu. JT je zase vykreslen jako hloupější, ale sociálně efektivnější.
Pak zde máme kontrast mezi Frankovou dcerou s klučičími zámy Al a Carolinou dcerou Karen, která je typickou adelescentní fintivou nahaněčkou kluků. Al se zajímá o sport, Karen je posedlá vzhledem. Al je fyzicky kompetentnější, zatímco Karen je ze všech postav asi největší karikaturou, čehož jsou si tvůrci vědomi, proto jí často věnují dějovou linku, ve které se ukáže, že má přes svou povrchnost milou povahu a dobré srdce.
Poslední dvojicí je nepraktický génius Mark. vs. Brandon. Inteligence vs. normalita. Potenciál obou se postupně vyčerpá, Brandon sitcom bez vysvětlení opouští, Mark chvíli funguje jako ten, co je ze svého intelektuálního světa občas nucen vystoupit a překonat sám sebe. Ke konci už je ale jeho role vyložený kompars.
Ještě zde máme Carolinu matku a sestru Penny, ty však sitcom brzy opouštějí. Smysl jejich přítomnosti jsem nikdy nepochopil, snad aby Carol vedle své neschopné sestry ještě více vynikla.
Poté, co sitcom opouští Cody, nahrazuje jej trochu zženštilý francouzský kadeřník, který se stává partnerem Carol v jejím podnikání v kadeřnickém salónu. Mohlo by se zdát, že tento přepálený charakter musí sitcom nutně zničit, ale série s ním je nakonec velice vtipnou a tato náhrada obstála se ctí. Ke cti tvůrcům slouží to, že si dobře uvědomili omezenost jeho potenciálu a jeho působení ukončili přesně v ideální chvíli.
Do rodiny přibude ještě nejmladší sestra, zde šlo o inspiraci sitcomem Plný dům. Nejmladší dítě mělo být roztomilé a stírat obě strany rodiny, proto tvůrci Malou Lilly nechali rychle vyrůst do věku 5 let, zatímco u ostatních postav k věkovému posunu nedošlo. Ale co si budeme nalhávat, nefungovalo to ani trochu.
Později se jednou z hlavních postav stává JTho kamarád Rich, který vytvoří pár s Dejnou. Toto opatření bylo zcela logické, o čemž se rozepíši později.
Změny postav
Kadeřník za Codyho
Asi nejvýraznějším zásahem bylo zmizení postavy bratrance Codyho, který byl pro mnohé zosobněním tohoto sitcomu. Jeho představitel Sascha Mitchel byl vláčen bulvárem kvůli údajnému domácímu násilí a producenti se rozhodli neriskovat. Bylo však nutné přijít s nějakým řešením. Tím se stal francouzský kadeřník Jean-Luc. Zdálo by se, že takto karikovaná postava seriál zabije, ale série s ním byla velice vtipná. Zároveň tvůrci měli skvělou sebereflexi a stáhli ho dřív, než by to přestalo fungovat. Jean-Luc je teatrální, přehnaně evropský, trochu zženštilý a neustále v opozici vůči Frankovu chlapství, čímž tuto jeho roli zesiluje. Jean-Luc nastupuje do seriálu v době, kdy v rodině chybí prvek výjimečnosti, rodinná dynamika je ustálená, takže bylo třeba rozvlnit hladinu. Nebyl morální autoritou ani členem rodiny, byl kořením.
Brandon zmizel
Brandona nechali tvůrci zmizet zcela bez vysvětlení. Důvod je jednoduchý, byl zcela zbytečný. Byl normální dítě, žádný vyhraněný typ. Hodný, průměrný, bez výrazného deficitu. Když začal seriál se stárnutím postav více těžit s teenagerovských linek a párové dynamiky, Brandon neměl seriálu co dát.
Mark a mnohokrát přelouhovaný stereotyp
Mark byl inteligentní, nepraktický a trochu mimo, což sitcom dokázal naplno využít v době, kdy byl dítětem. Jak rostl, jeho příběhy byly o překonávání strachu a hledání sebevědomí a adaptaci na realitu. Tvůrci měli na výběr. Ponechat vše v extrému (pak by zřejmě vzniklo něco jako měkčí Teorie velkého třesku) anebo respektovat jeho vývoj, kterým prošel i v ději seriálu. Na konci tak zůstává jen komparsem, protože seriál nepotřebuje dospívajícího outsidera, ale romantické páry.
Rozpad polarity Karen a Al
Karen původně hyperfeminní, Al klukovská holka. Tato silná osa zcela zmizela. Al se zcela zbavila klukovských zájmů a byla zcela znormalizována. Vlastně se později od Karen příliš neliší. Ztrácí chlapeckost, řeší vztahy, víc zapadá do romantického rámce. Karen zůstává karikaturou, která má v seriálu své komické vložky, ale ve chvíli, kdy se s Al věkově srovnají, jejich kontrast zcela ztrácí sílu. A obě se stávají epizodními figurami.
Přesun těžiště k Dejně a Richovi
Rich vlastně zcela přebírá roli JT jako šarmantního, floutkovského, líného, ale svým způsobem chytře vypočítavého protihráče Dejny. Ta tak získává nového protivníka, ale jejich vztah má víc romantického napětí než staré hádky s JT. Rodinná osa seriálu tak ustupuje partnerské ose.
Totální destrukce profilu JT
Jestliže to někdo od scénáristů opravdu schytal, pak to byl JT. Ten byl pro mě na začátku seriálu zosobněním vyčuraného Američana, co v tom umí chodit. Jakmile viděl příležitost k prospěchu, dokázal ji beze zbytku využít, navíc kolem sebe házel hlášky, kterými dokázal uzemňovat zdánlivě mnohem chytřejší postavy. Z původně lehce vychytralého, sociálně schopného, líného, ale adaptabilního kluka se stává zcela neschopný budižkničemu. Jeho praktická chytrost byla přesunuta k Richovi. JT dostává partnerku Sam, což je automechanička. Praktická, manuálně zručná, přímočará, inteligentní, je to vlastně taková starší Al. Jenže JT už není lehkomyslný sympaťák, je téměř neschopný a ve skutečném životě by si o něho Sam neopřela ani kolo. Postava JT byla obětována ve prospěch komediální funkce, ale šlo o takové přepálení, že vztah se Sam byl nedůvěryhodný i na poměry sitcomu.
Co se tedy se seriálem stalo?
Od rodinného sitcomu těžícího z kontrastu postav různého věku se posunul ke vztahovému sitcomu. Vzhledem k tomu, že postavy musely vyrůst, to mělo logiku, byť rodičovské lpění na panenství vysokoškolaček Dany a Karen už v sobě mělo více trapnosti než sitcomové roztomilosti. V každé fázi tak některé postavy přestaly být potřebné a komediální funkce byly přeuspořádány. Na začátku měl každý jiný věk, jinou vývojovou fázi a jiný typ problému. Ke konci všichni řeší vztahy.
Závěr
V tomto článku jsem si nekladl za cíl žehrat nad tím, že už to ke konci nebylo ono. Spíše šlo pro mě o zajímavé sledování toho, jak si tvůrci dokázali poradit se změnou dynamiky u sitcomu, kde se se stárnutím postav musely nutně vytratit kontrasty. A když to shrnu, všechny kroky tvůrců byly naprosto logické a zabránily mnohem většímu úpadku seriálu. Postupné odsouvání na vedlejší kolej těch postav, které přestávaly mít co nabídnout, citlivé přesouvání těžiště seriálu k nejvýraznějším charakterům, povedené zařazování nových postav. Je zcela logické, že Krok za krokem byl na konci jiný než na začátku. Ale pokud bych měl jmenovat tvůrčí přešlapy, došlo vlastně jen ke dvěma. Zbytečná postava Lilly a zničení charakteru JT. Pokud vnímáme Krok za krokem jako dílo, jehož kvalita přece jenom postupně upadala, domnívám se, že tomu zabránit nešlo. Naopak, tvůrci se novým situacím dokázali bránit se ctí a do poslední chvíle udržet projekt na úrovni, se kterou stále ještě mělo smysl předstoupit před diváka. Na druhou stranu, konec skutečně přišel v nejvyšší čas.
