Článek
Zná kopřivu každý?
Troufám si říct, že ano. Pro někoho je nechutným plevelem, na který příležitostně vykoná svou potřebu, pro jiného bylinou a léčivkou. Mnozí zjistili, že je superpotravinou. Kdokoliv má na venkově rodiče nebo prarodiče, kteří chovají nějakou tu havěť, ví, že i jako krmivo ji kdovídko hojně používá.
Vlastně je to rostlina se všestranným použitím
Je tak univerzální, až je poměrně komplikovaným oříškem zpracovat ji do rozličných tržních podob - a to především s ohledem na její ekonomiku.
Základním ekonomickým nesmyslem je kopřivu sbírat ručně po příkopech
Ikdyž toho jsem si i já, dlouholetý originální kopřivář, užil do sytosti. Tedy, ne přímo vysekávání příkopů, ale sklizeň šlechtitelských a produkčních kopřivových permakultur, které zušlechťuji. Přesto je to pro mě, jako pro malofaremního agronoma trochu potupné, neefektivní a neproduktivní = neekonomické. Navíc je to pro všechny zúčastněné dost otravné. Ono sklidit kopřivu do košíku je jiný šálek čaje, než ji sklidit traktorovou vlečku pro průmyslového výrobce. Jde i o spolehlivost surovinových dodávek.
Ovšem jak tento můj žahavý miláček neprošel za poslední desítky tisíc let de facto žádným šlechtěním, vyvstávala palčivá otázka: „Jak z divoké rostliny udělat řádnou zemědělskou plodinu pro zákazníka se zájmem o vysoké desítky až nízké stovky tun?“ Rozumět je tomu potřeba tak, že do řádné zemědělské plodiny má vjet kombajn. Ideálně autonomní, ať můžu ležet v posteli a ovládat ho mobilem v ruce (lol). Aby do plodiny mohl vjet kombajn, tomu předchází pěkná řádka předpokladů. Jeden z nejzákladnějších je, aby ve sklízené plodině bylo co nejméně plevelů. To se může zdát jako satirické.
Jak odplevelit plevel?
Je to drahé a pracné. Ve své podstatě všechno, co se udělá napoprvé vychází velmi nákladně, že? S rostoucí zkušeností spolu s přibývajícími možnostmi procesních kvantifikací se produkt (ať už jakýkoliv) stává na produkci postupem času méně nákladným, tedy levnějším. A i lepším.
Úděl druhý
Dát kopřivě formu a chuť. Co z toho, když by to byla pořád ta nechutná, zelená, žahavá potvora? I to se mi povedlo, jak chvalitebně až výborně hodnotil již nejeden zákazník jarmarku nebo i leckterý potravinářský specialista.
TO DO LIST 2018:
- z kopřivy umět udělat plodinu (splněno)
- kopřivě umět dát chuť (splněno)
Trvalo to „pětiletku“
Na začátku mi chybělo, no, řekněme, zejména dvojí. Chápání koncové ceny produktu ve správném kontextu a neexistence dat kopřivové nákladovosti (nikde na světě). Také umět rozlišit investici od dodavatelské faktury nebo sponzorského daru. Cesta k pochopení byla strastiplná a nasekal jsem chyb, jen to hvízdá. Jedno staré římské přísloví dí: „Labor omnia vincit,“ tedy prací vše zmůžeš. Potvrzuji. Nezbývalo totiž ani nic jiného, než ciferné mínusy kompenzovat uchopitelnými pracovními výsledky, což se veskrze zdařilo a daří.
Lačný po kopřivě čtenář může vysledovat, že i článků s tématem kopřivy se rok od roku objevuje více a více. Jen si dát pozor na ty, inu, kopřivové dezinformace.
Přes všechna úskalí je pro mě kopřiva prostě skvělá
Miluji, jak se v ní vše prolíná. Od technologie, přes různorodou práci a snad všechny vědní obory, nanotechnologie a biotechnologie nevyjímaje, až po profesionální investice a s nimi spojené - peníze.
Mám velké štěstí, že partneři se po cestě mou kopřivovou pěšinkou stali i trpělivými fanoušky mé kopřivářské práce.
Pavel Hala, kopřivář
Find the nettle spirit.
Kopřiva polní
