Článek
Ve volné přírodě jsou kosatky majestátní a velmi dynamická zvířata. Běžně se dožívají stejného věku jako my lidé a pohled na ně, jak plavou vedle lodí s hrdě vztyčenou hřbetní ploutví, je fascinující. Jejich obrovská těla proráží vlny oceánu a ladně tančí v jeho hlubinách. Jsou inteligentní a vědomé si samy sebe, soudržné a celý život žijí v rodině, která komunikuje svým vlastním jazykem. Vědci dokonce pomocí magnetické rezonance prokázali, že je v jejich mozku centrum, které v lidském mozku chybí. Je to prodloužené emocionální centrum, díky kterému žijí mnohem emotivnějším životem než my. O to smutnější celý příběh je.
Dokument Blackfish (režie Gabriela Cowperthwaite, USA, 2013) najdete na streamovací televizi SkyShowTime pod názvem Kosatka a na Netflixu pod Černý zabiják. Vypráví příběh Tilikuma, malého kosatčího samečka, který žil se svou rodinou plnohodnotný život v souladu s přirozenými rytmy Atlantiku až do chvíle, než ho od jeho mámy odrhli lovci velryb. Jeden z nich se o tom snažil vyprávět. Nakonec přiznal, že to byla nejhorší práce v jeho životě. Tilikumovi to změnilo život v peklo.
Stejně jako jiná ulovená mláďata byl umístěn do mořského světa a začali ho cvičit jako atrakci. Kvůli špatnému přístupu cvičitele byl ale ostatními kosatkami napadán a po každé noci s nimi strávené v malém kontejneru měl kůži posetou hlubokými škrábanci od jejich zubů. To ho už od mala frustrovalo, takže vlastně nebylo divu, že časem na cvičitele útočil a nakonec i zabíjel.
Popisek dokumentu říká, že zkoumá sporné téma držení kosatek v zajetí, ale po jeho shlédnutí mi bylo jasné, že toto téma nijak sporné není. Spíš je dost jasné. Velmi pozorně jsem poslouchala výpovědi bývalých cvičitelů, kteří se snažili ospravedlnit svou práci a nevěřila jsem vlastním uším. Přestože své kosatky milovali a trpělivě je cvičili, nebo možná právě proto, nedokázali jim nijak pomoct. Na všech bylo znát pohnutí nad utrpením těchto majestátních tvorů, ale hlavně nad osudem Tilikuma - jediného samce.
Ten s ubíhajícím časem úplně ztrácel svou radost ze života. Hřbetní ploutev měl ohnutou a celý působil hrozně smutně. Byl apatický a jen přežíval život smrštěný do betonového akvária. Každý den ho na chvíli rozptýlilo jen několikaminutové vystoupení, které zároveň plnilo účel krmení. Cvičitelé přiznali, že lidem lhali, když jim říkali, že jsou kosatky šťastné a předvádí se rády. Ve skutečnosti dělaly, co se po nich chtělo jen proto, aby nezůstaly o hladu. Za nepodařenou šou byly totiž po zásluze potrestány. Nespravedlivý trest byl i důvodem, proč Tilikum nakonec svou cvičitelku zabil, přestože šlo o nedorozumění.
Tento film je opravdu pro silné povahy. Je v něm spousta autentických záběrů, které mohou slabší osoby rozrušit. Od lovení kosatek, přes srdce rvoucí křik samic, které celé noci lkaly žalem po odtržení od mláďat, až po záběry, na kterých kosatky napadají své cvičitele. Když píšu tento článek, některé scény si znovu přehrávám a doléhají na mě stejně jako včera, kdy jsem je viděla poprvé. Dala jsem si trošku času na vstřebání. Nejde totiž o nic jiného, než o týrání zvířat, a když vidíte v rozhovorech slzy v očích dospělých mužů, je vám jasné, že je to za hranicí únosnosti a zasáhne to celý svět. A taky že jo.
Bývalí cvičitelé se nakonec rozhodli prolomit mlčení a začali veřejně vystupovat proti lovení a držení kosatek v zajetí a po odvysílání tohoto dokumentu klesly tržby mořských světů o 84%. Nic to ale nezměnilo na tom, že jsou kosatky stále loveny a drženy v zajetí bez ohledu na jejich potřeby. Přitom odepření jejich přirozených potřeb a uvěznění bez jakýchkoliv podnětů viditelně způsobuje jejich duševní devastaci a stupňuje jejich agresivitu.
Tilikum byl nakonec tím nejhorším případem. Zavinil smrt tří lidí a prokazatelně nebyl duševně v pořádku. Přesto mu bylo odebíráno sperma kvůli množení. Zemřel ve třiceti pěti letech, což je polovina toho, co se mohl dožít ve volné přírodě, a život, který prožil, byl čiré zoufalství. Když se na to podívám z pohledu člověka, unesli ho jako miminko, strávil celý život ve vaně a uhynul dřív, než pořádně dospěl. Ale co mě na tom překvapuje. Vždyť stejné a i horší věci dokáže udělat i člověk člověku.
Teď už vím, že děti nebudu brát do mořského světa, ale až přijde čas, vezmu je za kosatkami na moře.
Napište mi do komentářů, jestli jste film viděli a jak působil na vás. Co si o něm myslíte? A pokud si rádi povídáte o filmech a necháte si i nějaký doporučit, sledujte mě. Těším se.
