Článek
Když mi můj mladý synátor oznámil, že nutně „potřebuje“ jít na koncert toho „nejúžasnějšího“ interpreta, který kdy navštíví pražskou O2 arénu, tušil jsem potíže. Na mysli měl amerického rapera. Je úkolem dětí své rodiče překvapovat. Zděšení nedávám najevo, abych tu náhlou otcovskou potřebnost nezaplašil a opatrně přislíbím pomoc.
Kousíček naděje mi dává, že jsem o tomhle zpěvákovi jakživ neslyšel. Po krátkém dotazníkovém šetření mezi známými „taky rodiči“, jsem pochopil, jak velké sousto jsem si utrhl. Pro adolescenta se jedná v podstatě o povinnou účast, na které mu záleží víc než Marii Terezii na povinné školní docházce. Všichni tam jdou! Mylně měl jsem za to, že dětské publikum je doménou spíše influencerů. Jedenáctileté děti se hrdě považují za dospívající. A dospívající musí být cool (takhle by to sice neřekli, ale jako boomer mohu).
Rodičovská panika
Vystřízlivění přišlo ihned po kontrole webových stránek oficiálního prodejce. Beznadějně vyprodané. Proč mi to někdo neřekl, při zahájení prodeje? Z nějakého záhadného důvodu se tahle módní vlna - na tohle musíš jít - do naší školy dostává pozdě a z úkolu koupit lístky za cenu oběda v luxusní restauraci stává se úkol hodný pilota kamikaze. Milující rodič se nevzdává jen tak. A takový adolescent už vůbec ne. Aktivně vám začne posílat odkazy na týpky z TikToku, kteří mají vytoužené lístky na prodej, protože zrovna onemocněli, protože jich omylem koupili víc nebo se s odůvodněním ani nezdržují. Vidím edukační příležitost.
Podvodní prodejci
Týpek mi to celkem usnadnil. Všechny znaky podvodného prodejce ve slizkém balení. Nový účet na Tiktoku a Instagramu. Žádní sledující, normální příspěvky, historie, nic. Lístky kupuje údajně na kšeft, ale hlavně sám na koncert nemůže - jaké překvapení - žije trvale v Německu. Osobní setkání odmítá, ačkoli nemám problém si ten kousek za hranice dojet. Příště by si měl vymyslet nějakou vzdálenější destinaci. Nechce přistoupit na žádný způsob platby, při kterém by musel prokázat svou totožnost. Nebylo to snadné, ale se synátorem jsme se shodli, že u něj lístky kupovat opravdu nebudeme.
Marná jsou varování na oficiálních místech prodeje, pozor na podvodníky. Stačí si vzpomenout na zklamané hokejové fanoušky, kteří místo hokeji fandili policistům. Pouhých 10 000 korun za lístek? Stačí aby někdo zveřejnil smutný příspěvek na sítě, že se na koncert nedostane a hned se to pod ním zahemží skvělými nabídkami na odlehčení peněženky.
Který rodič by nechtěl svým dětem dopřát ten pocit zapadnout a být cool mezi kámoši. Zároveň si tak dopřát pocit úžasného cool rodiče, který to dokázal. Jasně. Jenže prodávat kvůli tomu ledvinu už tak cool nebude, zvlášť když pak s koupeným lístkem bude vaše dítko smutně stát venku, protože se nějaký hajzlík chtěl obohatit. Jak tohle skončí? Kdo ví. Možná bude happyend a lístky seženeme. Možná bude chvilku smutnět, než se dostaví nová příležitost, jak být cool, a za pár let se mi bude smát, jak jsem, jak blázen sháněl lístek na koncert někoho, koho už dávno neposlouchá.
