Hlavní obsah

Odbojová skupina Černý lev 777 a její tragický osud

Foto: Košířan/Dall-E

Dne 10. února si připomínáme osud odbojové skupiny Černý lev 777, kteří se odvážně postavili komunistickému režimu. Jejich akce proti totalitní moci skončily zatčením, krutými výslechy a popravou.

Článek

Dne 10. února si připomínáme smutné výročí popravy tří mladých mužů, kteří se odvážně postavili komunistickému režimu v poválečném Československu. Odbojová skupina Černý lev 777, působící na přelomu 40. a 50. let minulého století, se zapsala do naší historie odvážnými činy proti totalitní moci.

Zrod odboje

Skupinu založili na přelomu let 1948 a 1949 Jiří Řezáč (*1928) z Obděnic a Jaroslav Sirotek (*1923) z Radešic. Později se k nim přidal Bohumil Šíma (*1928), syn majitelů pily v Kojetíně. Tito mladí muži, nespokojení s nastupujícím komunistickým režimem, se rozhodli proti němu aktivně bojovat. Postupně se k nim přidali další členové, jako Jiří Dolista, Josef Novák, Karel Kothera a Ladislav Šimek.

Sabotážní akce

První akcí skupiny bylo v dubnu 1949 přerušení elektrického vedení v obci Nechvalice, čímž narušili ustavující schůzi JZD. Může se nám to zdát jako malý cíl, ale nucená kolektivizace byla jedním z hlavních témat proti kterému se vymezovali. V květnu téhož roku se pokusili zastrašit komunistického funkcionáře Stanislava Čiháka střelbou nad jeho hlavou. Vyšel z toho nezraněn, což bylo ostatně také v plánu. Nejvýraznější akcí byl bombový útok na sekretariát KSČ v Sedlčanech v noci z 2. na 3. července 1949, při kterém došlo k jeho úplné demolici. Při této úspěšné akci nebyl vůbec nikdo zraněn.

Další útok provedli z 13. na 14. května 1950 na sekretariát KSČ v Milevsku. Tentokrát však došlo k tragédii – při výbuchu byl smrtelně zraněn příslušník SNB Josef Skopový, který budovu během noci hlídal. Tato událost měla zásadní dopad na další činnost skupiny, která po této akci důkladně ukryla zbraně a omezila své aktivity.

Zatčení a soud

V červenci 1954 došlo k náhodnému prozrazení skupiny, když jeden z přátel Bohumila Šímy vyprávěl o jejich činnosti své přítelkyni Řezáčové (shoda jmen, s Jiřím Řezáčem nebyla v příbuzenském vztahu), která pracovala jako písařka SNB. Následovala vlna zatýkání a po tvrdých výsleších byli Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma odsouzeni za velezradu, obecné ohrožení, vyzvědačství a pokus o vraždu k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 10. února 1955 v Praze na Pankráci.

Památka a odkaz

Na památku těchto odvážných mužů byla 10. února 1995 v Obděnicích odhalena bronzová deska s jejich jmény. Jejich příběh je připomínkou odvahy a odhodlání postavit se totalitnímu režimu i za cenu nejvyšší oběti.

Dnes, při příležitosti výročí jejich popravy, si můžeme připomenout jejich činy a uvědomit si hodnotu svobody, za kterou položili své životy.

Zdroje článku:

1. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) – Podrobná analýza činnosti skupiny Černý lev 777:

2. Článek na webu Náš region – Historie a památka odbojové skupiny:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz