Článek
Tehdy využíval naplno svou zřejmě vrozenou aroganci a sebestřednost a nebylo snadné jej zastavit. Kdokoliv sleduje jeho sociální sítě, musel si všimnout dosti razantní změny jeho komunikace. Jakoby mu docházel dech, ovšem z mého pohledu se jedná o přechod do další fáze jeho agresivní sebeprezentace.
Z obsahu jeho profilů se zcela vytratily konkrétní komentáře toho, jaké změny vládní koalice plánuje, ale naopak zesílily útoky na vše, na co útočit lze. A na koho lze útočit. Rozum doslova zůstává stát nad úrovní komentářů v diskuzích, kde všichni poslušně kývají hlavami a chválí a blahořečí. Včetně už otřepaného … budeme na značkách … když je očekáváno nějaké jeho video nebo účast v show na CNN Prima News.
Stačí porovnat aktuální aktivitu pana poslance:
Nemohu začít ničím jiným nežli jeho statusem z 28. července, kde napsal doslova a do písmene toto:
„Kolik českých občanů v minulých 4 letech okradl, zbil, znásilnil či zavraždil Putin?“
„A kolik jich okradli, zbili, znásilnili či zavraždili ukrajinští migranti?“
To napsal, když dumal o otázce, zda je Rusko pro Českou republiku hrozbou. Přiznávám, že i když už jsem u pana Rajchla zvyklý na ledacos, na podobně slaboduchý argument jsem dosud nenarazil. A nejen u něj, ale nikde. Dát rovnítko mezi zločiny páchané občany Ukrajiny a Vladimirem Putinem a naznačovat, že když Putin nikoho v Česku nezabil, neokradl ani neznásilnil, není Rusko pro nás hrozbou, chce opravdu silný žaludek. Anebo osobní zoufalství z neúspěšné kariéry.
Ještě téhož dne, jen o tři hodiny později, pak napadl Čestmíra Strakatého, když uvedl, že:
„Je to povrchní, nafoukaný narcis a nevzdělaný jedinec s podprůměrným intelektem.“ A dodal, že proto zřejmě adoruje prezidenta Petra Pavla, protože jsou vlastně oba stejní. Zvláštní, když zrovna pan Rajchl o někom píše, že je narcis.
V dalších postech se zabýval samozřejmě sněmovním kolegou z KDU-ČSL, za velice důležitou považoval ve svých statusech zveřejněnou informaci o slyšení s Faucim v USA no a před pár hodinami vyrukoval s u SPD milovaným tématem, kterým jsou chirurgové z dovozu.
Do bojového módu naladil své milé tímto komentářem:
Muslimský agresor pobodal v Paříži 3 ženy, přičemž jedna z nich byla těhotná. Prý mu to přikázal Alláh.
Ovšem dát si jeho fotku na billboard s tím, že odmítáme, aby podobný chirurg z dovozu byl vpuštěn do ČR na základě migračního paktu, je prý extremismus.
Pochopitelně naprosto převrátil to, co je SPD vyčítáno, když hned ve třetí větě píše o zákazu dát si fotku agresora na billboard. Jenže takový zákaz neexistuje, protože tento konkrétní agresor na onom dnes už legendárním billboardu nebyl.
A nebyl by to Jindřich Rajchl, aby se neotřel o herce Jiřího Dvořáka za slova, která byla řečena v naprosto jiné souvislosti a která, jak už je u pana poslance zvykem, vytrhl z kontextu rozhovoru.
Včera jsem psal o své obavě, že pan poslanec plánuje cosi, z čeho slušným občanům nebude veselo. Posun v jeho pohybu po sociálních sítích naznačuje, že půjde o nárůst osobních výpadů vůči oponentům. Je možné zaznamenat i větší množství diskutabilních, a dokonce i nepravdivých výroků a bez povšimnutí by neměl zůstat fakt, že Jindřicha Rajchla citují a odvolávají se na něj i bývalí spojenci, se kterými se nerozešel zrovna v dobrém.
Není v České republice tradicí ani zvykem, že by nějaký řadový poslanec, který se do Poslanecké sněmovny navíc dostal stylem „vtěrka“, budil tolik pozornosti a vášní. Nebylo zvykem, že by jeden poslanec dostával v soukromé televizní stanici tolik prostoru, jako je tomu u pana Jindřicha Rajchla. Jaké je tedy politické pozadí tohoto poslance? O co usiluje? Protože blahobyt občanů České republiky to určitě není. To by musel jednat a hovořit naprosto jinak a především neurážet oponenty. Protože jako advokát, pardon, jako dobrý advokát by měl vědět, že i nejzarytější protivník a oponent může nabídnout prospěšné myšlenky.
Je tedy otázkou, čí zájmy pan Jindřich Rajchl prosazuje. Zvláště když vidíme chaos ve vládě, ve Sněmovně a rostoucí aroganci politiků, je namístě opatrnost a bedlivé sledování jeho činnosti. Především na Ostravsku by měli chtít výsledky jeho práce, když už ho do Sněmovny dotlačili. Chválit Jarka Nohavicu nestačí.
