Článek
Jenže česká realita je podstatně nudnější a o to absurdnější. Do kriminálu se totiž můžete dostat i tehdy, když se vůbec nesnažíte. Stačí mít trochu smůly, trochu špatného načasování a setkat se s paragrafem, který na vás čeká jako nastražená past na myši.
Začněme třeba na silnici. Máte auto, jezdíte denně, nikdy jste neměli bouračku. A pak jednou, jen jednou, kouknete o vteřinu později do zpětného zrcátka, a už vám právník vysvětluje, že jste ohrozili životy tří lidí, způsobili těžkou újmu na zdraví a teoreticky vás čeká trestní sazba, za kterou by se nemusel stydět ani organizátor menší bankovní loupeže. Nedbalostní trestné činy v dopravě jsou jako loterie – nikdy nevíte, jestli vyhrajete pokutu, nebo rovnou ubytování za katrem.
A co teprve, když se rozhodnete být hrdina. Scéna jako z akčního filmu: jdete večer domů, na chodníku uvidíte, jak jeden chlápek napadne druhého. Sebere se ve vás zbytky občanské kuráže, zasáhnete – a najednou jste vy obviněný z ublížení na zdraví. Protože jste prý použili „nepřiměřenou obranu“. Těžko říct, co by soudy považovaly za přiměřené – jestli jemně položit útočníkovi ruku na rameno a požádat ho, aby laskavě přestal, nebo mu dát teplý čaj a povídací terapii. Každopádně, jestli se domníváte, že obránce je v právu, česká praxe vás rychle vyvede z omylu.
Obdobně je to i s obranou vlastní. Váš dům, vaše pravidla? Zapomeňte. Pokud vám někdo vleze do bytu a vy ho sejmete tak, že odchází po čtyřech, může se stát, že nakonec na lavici obžalovaných usednete vy. Útočník se promění v „poškozeného“ a vy v „obviněného“. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco on odejde z nemocnice se sádrou, vy se možná nedostanete ven z vazby.
Pak tu máme evergreen české justice – konopí. Když se o něm mluví, vždy se najde někdo, kdo začne tvrdit, že „je to přece jen rostlina“. Ano, je to rostlina. Jenže zkuste si doma vypěstovat pár kytek, a rázem se ocitáte ve světě, kde vám hrozí trest, který by v jiné zemi vyvolal hurónský smích. Přitom realita je často taková, že lidé pěstují pro vlastní potřebu, aby nemuseli kupovat od dealera. Jenže paragrafům je úplně jedno, že jste chtěli ušetřit na večerní joint, a nepostavit se do čela kartelu.
A nesmíme zapomenout ani na ty drobné nedbalosti, co nás všechny provázejí. Zapomenete nahlásit změnu v papírech, neodevzdáte formulář, nesprávně vyplníte kolonku, přehlédnete termín. Najednou vám hrozí nejen pokuta, ale i trestní řízení. Systém totiž občas funguje tak, že z chyby, která by se měla vyřešit mávnutím ruky, se stane byrokratická sněhová koule, která vás převálcuje.
To všechno dohromady vytváří fascinující obraz české reality. Můžete žít poctivě, platit daně, chodit do práce, a přesto skončit tam, kde jste nikdy nechtěli. Stačí špatně odbočit na křižovatce, sáhnout po kytaře na večírku, kde se hraje až moc hlasitě, nebo mít tu drzost bránit slabšího. V tomhle směru je vězení skoro jako all inclusive hotel – nikdy nevíte, kdy vám přistane rezervace, i když jste si o ni nežádali.
A tak se nabízí jednoduché ponaučení: kdo se chce opravdu vyhnout kriminálu, měl by žít jako šnek – pomalu, bez auta, bez konfliktů, bez rostlin a nejlépe bez sousedů. Jenže kdo by to vydržel? Pravděpodobnější je, že dál budeme riskovat. Protože v Česku stačí málo – a ocitnete se za mřížemi, aniž byste chtěli. Kriminál je totiž někdy blíž, než by čekal i ten největší pesimista.
Chcete to brát tragicky? Nebo radši s humorem? Protože když víte, že stačí pěstovat rajčata vedle špatné rostliny, bránit kamaráda moc důrazně nebo jen přehlédnout značku STOP, pak je jasné, že český trestní systém má jedno velké kouzlo. Do vězení se tu můžete dostat rychle, levně a hlavně – úplně bez snahy.
