Článek
Anni-Frid Lyngstad (známá jako Frida) se narodila 15. listopadu 1945 ve vesnici Bjørkåsen na severu Norska. Přišla na svět jako nemanželské dítě devatenáctileté Synni Lyngstad a o sedm let staršího seržanta wehrmachtu Alfreda Haase, který do země přišel při německé invazi do Dánska a Norska. Frida bývá někdy mylně označována za nejslavnější dítě narozené z nechvalně známého nacistického programu lebensborn, pravdou ale je, že na jejím početí neměla SS žádnou zásluhu. Haase opustil Norsko s koncem 2. světové války a Frida jeho totožnost jako dítě neznala. V Bjørkåsenu se ale i tak rozneslo, že je holčička výsledkem příliš blízkého vztahu její matky s německým vojákem, a jako dítě nepřítele si užila své. Být dcerou Němce byla v poválečném Norsku nepředstavitelná hanba. Malá Frida moc dobře věděla, co znamená výraz tyskerbarnas, kterým ji a další tisícovky dětí posměšně častovali rodilí, válkou poznamenaní Norové.
Nenávist davu došla tak daleko, že byly Frida, její matka Synni i babička Arntine označeny za zrádkyně lidu a vyobcovány z vesnice. Ze strachu, že je v rodné zemi nic lepšího nečeká, roku 1947 emigrovaly do Švédska, kde Synni krátce po příjezdu zemřela na selhání ledvin. Sotva dvouletá Frida byla svěřena do péče své babičky, která jí tvrdila, že se její otec utopil při ztroskotání válečné lodi. Pravdu se dozvěděla až o desítky let později, kdy ji kontaktoval sám Hasse.
Voják wehrmachtu před transportem do Norska (2011)
Frida byla tiché, zasmušilé dítě. Přesto, že byla obklopena milující rodinou (kromě babičky o její blaho dbali i její tety a strýcové, kteří ji pravidelně brali k sobě a zahrnovali ji příkladnou péčí), vyrůstala s pocitem tíživé samoty a opuštění. Lásku k hudbě jí vštípila babička, která vnučce před spaním s oblibou zpívala staré norské písně a zuřivě ji povzbuzovala, aby se nebála dávat najevo svůj nevšední talent. Frida se jejích rad držela, začala brát hodiny zpěvu a na kraji dospělosti založila vlastní kapelu s názvem Anni-Frid Four. Ta sice nepřežila její dvacáté narozeniny, přivedla jí ale do života jejího druhého osudového muže a prvního manžela Ragnara Fredrikssona. Dvojici se narodily dvě děti, syn Hans a dcera Ann Lise-Lotte, manželství se ale po pěti letech rozpadlo. Frida děti s těžkým srdcem přenechala v péči jejich otce, což jí pak v dobách největší slávy média často připomínala. Nálepky „krkavčí matky“ se nemohla zbavit po celá desetiletí.
Jako by osud chtěl Fridě vynahradit, o co ji dříve držel zkrátka, krátce po rozchodu s Fredrikssonem jí poslal do cesty Bennyho Anderssona.
Anni-Frid, Benny, Björn, Agnetha
Skladatel a klávesista Benny Andersson nebyl na švédské hudební scéně nováčkem. Fridu, se kterou brzy vytvořili pár, seznámil se svým přítelem a kolegou Björnem Ulvaeusem. Björn s Bennym tvořili hudební duo, do kterého postupně přizvali jak Fridu, tak zpěvačku Agnethu Fältskog, s níž se Björn seznámil jen krátce předtím. Úzká spolupráce mezi těmito čtyřmi talentovanými mladými lidmi logicky vedla ke vzniku skupiny, která vstoupila do dějin pod názvem ABBA.
Po vítězství skupiny v Eurovizi 1974 se nenápadná Frida poprvé v životě ocitla pod plnou září reflektorů. Slávu a pozornost si užívala asi nejvíc z celé kapely. S fanoušky, pro které byla zpočátku prostě jen „ta bruneta“ z ABBA, ráda hovořila mezi čtyřma očima a přistupovala k nim jako ke starým přátelům. Jak rostla sláva kapely, zvedal se i její osobní kredit. ABBA se držela na předních příčkách hitparád, chrlila jeden hit za druhým a hudební kritici velebili Fridin inteligentní a svébytný projev, který byl stejně sebejistý, jako byl střízlivý. Nic dobrého ale nemůže trvat věčně: v roce 1978 si Frida vzala Bennyho a zároveň se začalo hroutit manželství Björna s Agnethou. Když se v roce 1981 rozešli i Benny s Fridou, deset let krasojízdy už tehdy legendární skupiny ABBA se přiblížilo svému hořkému konci.
Benny Andersson, Anni-Frid „Frida“ Lyngstad, Agnetha Fältskog a Björn Ulvaeus v roce 1974
Tragický osud
Frida se po rozpadu kapely v roce 1982 vydala na sólovou dráhu. Přes veškeré své kouzlo ale úspěch ABBA nikdy nepřekonala; byla příliš zásadová, příliš kultivovaná a jemná na to, aby sama dobyla svět šoubyznysu. Její osobní život navíc čím dál tím víc připomínal zlý sen. Bez kapely, manžela a dětí ji znovu těžce zasáhla samota a uvrhla ji do stavu vleklých depresí. Novou naději jí přinesl zájezd do Londýna, kde se seznámila s Heinrichem Russo Reuss von Plauen, švédsko-švýcarským šlechticem, který se honosil čestným titulem princ. Přestěhovali se spolu do Švýcarska, kde se roku 1992 vzali. Z Fridy se sňatkem stala švédská princezna z Reuss a hraběnka z Plauen a protože manželovy kontakty sahaly daleko, do okruhu jejích blízkých přátel se dostala i samotná švédská královna Silvia. Do jinak klidného a spokojeného manželství jako blesk z nebe udeřila zpráva, že Heinrich trpí zhoubným nádorem lymfatické tkáně. Rakovině podlehl roku 1999, jen rok poté, co Frida při autonehodě tragicky ztratila svou jedinou dceru Ann Lise-Lotte.
Po Lise-Lotte zůstal devítiletý syn Jonathan, ke kterému žalem zdrcená Frida upnula veškeré své naděje. Byli si s vnukem celý život velmi blízcí, sdíleli stejná témata (oba měli rádi Eminema a vegetariánská jídla) a rádi spolu diskutovali o životě, o to tragičtěji pak Frida nesla, když ji roku 2023 rakovina připravila i o něj.
Frida se až v dospělosti dozvěděla, že nebýt toho, že ji v dětství matka s babičkou včas odvezly do Švédska, mohl se její životní příběh odvíjet úplně jinak. K dětem, které počaly norské matky s německými vojáky, se norská společnost zachovala nesmírně krutě. Děti pod diagnózou „německý bastard“ zavírali do psychiatrických léčeben a jejich matky nutili k otrocké práci v norské obdobě koncentračních táborů. Frida dokázala svému osudu uniknout a přetvořit jej v něco jedinečného.
Dnes žije Anni-Frid Lyngstad ve Švýcarsku po boku svého přítele, britského šlechtice Henryho Smithe. Vystupuje už jen příležitostně, volný čas věnuje charitě a sociálnímu aktivismu. Po smrti milovaného vnuka se stáhla z veřejného života, žije nenápadně a v ústraní a tiše truchlí.
ZDROJE:
Benson, Ross: „Abba girl's Nazi secret“. dailymail.com. Čteno 7.12.2024
Conolly, Kate: „Torment of the Abba star with a Nazi father“ (30.6.2002). The Guardian. Čteno 7.12.2024
Crumlish, Calum: „ABBA: Frida suffered ‚incomprehensible grief‘ after losing child before marriage tragedy“ (22.2.2022). www.express.co.uk. Čteno 7.12.2024
McIver, Joel; Almond, Grace; Yates, Henry a Haskew, Michael E. „ABBA: kompletní příběh“. Bookazine. Brno: Extra Publishing, 2022. ISBN 978-80-7525-469-6
Purves, Robbie: „Who are the members of ABBA married to now?“ (11.11.2021). www.birminghammail.co.uk
